Přeskočit na obsah

STEP: Intenzivní snižování TK prospívá starším hypertonikům

Více než miliarda lidí na celém světě se potýká s hypertenzí, přičemž celková prevalence u dospělých se pohybuje okolo 30–45 procent a u osob ve věku nad 60 let se blíží k hranici 60 procent.


V roce 2015 byl přitom vysoký krevní tlak (TK) hlavním faktorem přispívajícím k téměř 10 milionům předčasných úmrtí. Dřívější studie zaměřené na redukci TK u starších hypertoniků přinesly rozporuplné závěry, různé mezinárodní guidelines navíc doporučují různé cílové hodnoty TK. Cílem studie STEP bylo poskytnout nové důkazy o výhodách snižování TK u této populace nemocných.

Do studie bylo zařazeno 8 511 pacientů s esenciální hypertenzí ze 42 klinických pracovišť v Číně ve věku 60–80 let, se systolickým TK 140–190 mm Hg během tří screeningových návštěv, kteří byli léčeni antihypertenzivy a neprodělali CMP. Testována byla hypotéza, zda by intenzivní farmakoterapie s cílem systolického TK pod 130 mm Hg mohla vést k poklesu rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění ve srovnání s cílovým TK pod 150 mm Hg. Účastníci byli randomizováni k podávání intenzivní léčby (systolický TK pod 130 mm Hg, ale ne nižší než 110 mm Hg) nebo standardní léčby (systolický TK 130–150 mm Hg). Primárním kompozitním cílovým ukazatelem byly CMP, akutní koronární syndrom, akutní dekompenzované srdeční selhání, koronární revaskularizace, fibrilace síní nebo úmrtí z kardiovaskulárních příčin. Sekundární cíle zahrnovaly jednotlivé složky primárního cíle, úmrtí z jakékoli příčiny, závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody (MACE) a renální výsledné ukazatele (pokles funkce ledvin nebo rozvoj terminálního stadia renálního selhání).

U všech pacientů byla naplánována ambulantní kontrola TK pomocí stále stejného validovaného tonometru po 1., 2. a 3. měsíci a poté každého čtvrt roku po dobu 48 měsíců nebo do konce studie. Dále probíhalo doplňkové domácí měření TK s využitím automatického přístroje, který nemocní dostali při vstupu do studie, přičemž data byla zasílána díky aplikaci v chytrém telefonu. Pokud nebyl TK pravidelně měřen a odesílán do datového centra, aplikace pacienty upomínala prostřednictvím chatu. Každý lékař tak získal vždy měsíční report o domácích měřeních, aby mohl lépe monitorovat, zda je terapie efektivní.

Ukázalo se, že během mediánu sledování 3,34 roku došlo u intenzivně léčených jedinců k poklesu systolického TK průměrně o 19,4 mm Hg (průměrná hodnota dosáhla na 126,7 mm Hg), zatímco u standardně léčených to bylo o 10,1 mm Hg (průměrná hodnota 135,9 mm Hg). Z hlediska primárního cílového ukazatele bylo dokumentováno 3,5 vs. 4,6 procenta sledovaných příhod ve prospěch agresivnější terapie, to znamená 26% snížení relativního rizika (HR = 0,74; 95% CI 0,60–0,92). Pokud jde o sekundární cíle, intenzivní léčba byla spojena s 33% snížením rizika CMP (95% CI 0,47–0,97), stejně jako akutního koronárního syndromu (95% CI 0,47–0,94). Incidence dalších bezpečnostních a renálních cílů se mezi oběma skupinami nelišila, s výjimkou hypotenze, která se vyskytla u 2,6 versus 3,4 procenta nemocných ve prospěch intenzivní terapie (p = 0,03).

Hlavní investigátor studie STEP, prof. Jun Cai z Chinese Academy of Medical Sciences v Pekingu, k tomu uvedl: „U starších hypertoniků vedla aktivní kontrola systolického TK pod 130 mm Hg k redukci výskytu závažných nežádoucích kardiovaskulárních příhod a neznamenala nárůst případů poškození ledvin. Domácí monitorování přitom odráželo dlouhodobé fluktuace TK přesněji než měření ambulantní.“

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Opomenutá předcovidová varování

20. 9. 2022

Pandemie covidu‑19 se stala svým rozsahem a dopadem zatím největší globální zdravotní krizí 21. století, která svět výrazně zaskočila. Nemuselo k…