Přeskočit na obsah

Stomatologové mohou získat až 1,2 mil. Kč na zřízení praxe

Dotace budou poskytovány do roku 2021, celkem to bude 100 milionů korun, což pokryje stovku žádostí. Bude-li zájem vyšší, je ministerstvo financí připraveno částku ze státního rozpočtu navýšit, upřesnil na dotaz MT ministr Vojtěch. Obdobný program spustilo ministerstvo v roce 2016 pro praktické lékaře, po pomalejším náběhu zájem výrazně stoupl. Obdobně to očekává ministr i u stomatologů.

„Dotace pokryjí vybavení ordinace na slušné úrovni, umožní nákup křesla, rentgenu atd.,“ ocenil prezident České stomatologické komory docent MUDr. Roman Šmucler, CSc. Stomatologové mohou čerpat dotaci na novou praxi a mohou ji využít také na převzetí a modernizaci praxe po seniorním kolegovi, aby v daném místě služba nezanikla – upřednostněni budou žadatelé, kteří se zavážou převzít všechny dosavadní pacienty.

„Jsem velmi rád, že ve spolupráci se stomatologickou komorou tento program otevíráme, a podpoříme tak dostupnost stomatologické péče,“ řekl ministr.

Podmínky udělení dotace

„Podmínkou udělení dotace je uzavřená smlouva s alespoň čtyřmi zdravotními pojišťovnami s největším zastoupením v dané oblasti, poskytování služby po dobu pěti let a ordinační doba alespoň 35 hodin rozložená do pěti pracovních dnů v týdnu. Spoluúčast žadatele na financování musí být minimálně 30 procent,“ popsal podmínky ministr. Informoval i o zřízení mailové adresy dent@mzcr.cz, kam mohou občané zasílat podněty, kde konkrétně zubař chybí. Do jakých oblastí, měst či obcí by měly dotace směřovat, vytipuje i na základě podnětů občanů nově ustavená komise pro dostupnost stomatologické péče, složená ze zástupců ministerstva, zdravotních pojišťoven a stomatologické komory.

Dotace nepokryje plat sestry – v tom by podle ministra mohly pomoci municipality, jednou z forem pomoci by mohl být i bezplatný pronájem prostor. Pojišťovny by zase mohly bonifikovat zubaře v odlehlých oblastech, motivační programy by mohly mít také regiony.

Typický mladý zubní lékař je podle docenta Šmuclera maminka s malými dětmi, to by měli starostové zohlednit. „Mám obavu, že když jí nabídnou ubytování na samotě v lese, asi nebude šťastná, protože chce mít školku a školu pro děti atd.“, řekl s tím, že rozmístění lékařů po republice velmi kopíruje místa, kde se obcím daří.

Zubařů je v ČR dost, jsou ale nerovnoměrně rozmístěni

„Zatímco v Praze je velký počet zubních lékařů, příhraniční oblasti trpí nedostatkem ordinací. Nejhorší situace je podle zdravotních pojišťoven v některých obcích na Děčínsku, Chomutovsku, Českolipsku a Bohumínsku. Nedostatek zubařů je i na Karlovarsku, v kraji Vysočina, v severních Čechách. Velmi obtížně se hledají stomatologové ochotní ošetřovat dětské pacienty. Podněty sbíráme na základě toho, co nám píšou občané, kteří mají problém s nalezením zubaře pro neakutní péči v místnosti bydliště,“ uvedl ministr.

Docent Šmucler doplnil, že na severu Čech je dán nedostatek stomatologů tím, že tam rychle přibývá obyvatelstva. Přibývají tam sice i zubní lékaři, ti ale ošetřují německé pacienty. „I proto jsme chtěli, aby program byl takový, že to nebude jen tak, že někdo dostane dotaci na křeslo do severních Čech, ale že na něm musí ošetřovat české pacienty,“ řekl.

O otevření praxe v menších obcích je mezi zubaři malý zájem, protože praxe tam jsou financované v podstatě jen z toho, co zaplatí zdravotní pojišťovny. Na rozdíl od větších měst, kde řada stomatologů ani smlouvu s pojišťovnou nemá a vybírá od pacientů hotovost. Úhrady od pojišťoven přitom pokryjí například jen třetinu reálné ceny zubní výplně.

„Budeme cílit na to, aby stomatologové podpoření dotačním programem měli zájem právě o pojištěnce, a také o dětské pacienty,“ připomněl ministr.

Stomatologická péče by měla být dostupná rovnoměrně po celém území, nekoncentrovat se jen do větších měst, kde praxe mohou získat dostatek platících pacientů. „Chceme snížit počet obyvatel na jednoho stomatologa pod 2000, při této hranici může stomatolog nabízet kvalitní péči,“ řekl ministr. Pokud by lékař podmínky nesplnil, bude dotace poměrně krácena.

Průzkum: Dotace může být dobrou motivací

Ještě před spuštěním programu si udělalo ministerstvo průzkum, z něhož vyplynulo, že pro 56 procent oslovených stomatologů by byla dotace na vybavení ordinace motivující, pro 28 procent nikoli a ocenili by spíše zvýšení úhrad od pojišťoven. Za stávajících podmínek by bylo ochotno 30 procent stomatologů otevřít ambulanci v lokalitě s omezenou dostupností péče. Tuto možnost nezvažuje 63 procent dotázaných, jde převážně o zubaře zaměstnané, v předdůchodovém věku či absolventy s dosud malou zkušeností, informovala o výsledcích průzkumu Mgr. Pavlína Žílová z odboru dohledu nad zdravotním pojištěním.

Po 30 letech se konečně začne tvořit síť

„Tento projekt neznamená nic menšího, než že po 30 letech se tu někdo systematicky zabývá zdravotnickou sítí. Komise, která zmapuje potřebnost péče, bude důležitá proto, že když teď řešíme námitky, kde zubaři jsou a kde nejsou, tak v devíti z deseti případů zjistíme, že starosta ani neví, kolik tam má zubařů, a ukáže se, že je jich dost. Ale ten jeden z deseti případů je velmi bolestivý,“ řekl docent Šmucler. Komora má data z každého okresu, z každého města. Ví tedy, že problém není plošně v celém kraji, i když například v severních Čechách s tím, jak tam přibývá obyvatelstva, zubaři opravdu chybějí. „Je to o okresech a o městech, jsem z okresu Příbram a vím, že by bylo špatně, kdyby dotace šla na Dobříš nebo Příbram, ale že existuje třeba Březnice u Příbrami, kde je problém v tuto chvíli katastrofický. A to přesně má síť řešit, aby peníze nešly někam do severních Čech, ale do konkrétní obce, kde se dostupnost stomatologické péče jinak řešit nedá,“ vysvětlil docent Šmucler.

Jako příklad dobrého řešení uvedl Bavorsko, kde situaci dobře zná. Většina špičkových zubních lékařů tam je mimo velká města. „Na venkově se dobře parkuje, pacienti za vámi přijedou. Čili myslím si, že dotace je příležitostí rozjet i třeba špičkovou zubní praxi někde jinde, na co by ve velkém městě zubař dlouho šetřil,“ řekl.

Komora má zmapováno, v jakých místech se chystají stomatologové odejít do důchodu, 1 500 jich chce prodat praxi. „Jsme rádi, že nás ministerstvo podpořilo v tom, nebudovat praxe na zelené louce, ale aby se předávaly od starších kolegů. Když se praxe vybuduje na zelené louce, trvá dva až tři roky, než získá 2000 pacientů. Když se převezme a zmodernizuje, je to ze dne na den,“ řekl docent Šmucler. Extrémně mnoho zubařů je podle dat komory v Praze, kde je méně než 700 pacientů na jednoho zubaře, to ve světě nemá obdoby. Nízké počty pacientů na jednoho zubaře jsou i v Olomouci nebo Brně. „Chceme, abychom byli všude pod 2 000 pacientů na jednoho zubaře. Aby nebyli lékaři, kteří mají 4 500 pacientů, takoví jsou, pacienti pak čekají hodiny a hodiny, než je někdo ošetří,“ řekl doc. Šmucler.

Nedostatek zubních lékařů v odlehlých regionech nevyřeší podle jeho názoru ani zubaři z jiných zemí, třeba z Ukrajiny a Ruska. Po aprobační zkoušce 40 procent z nich totiž zůstává v Praze, velká část míří také do Brna, Olomouce a Ostravy, na venkov nejdou.

Při tvorbě sítě je podle prezidenta komory nutno zohlednit i čas dojezdu za lékařem, ten je nejdelší v severních Čechách, na severu Moravy v bývalých moravských Sudetách, v Karlovarském kraji a na Šumavě, na hranicích mezi středními a severními Čechami, středními Čechami a Vysočinou, nebo na hranicích jižních Čech.

Proč nejsou stomatologové na venkově?

„V minulosti tzv. oranžové tsunami přesunulo polovinu peněz ze zubní péče do nemocnic, bylo to úžasné, ale za polovinu peněz nyní je polovina stomatologie. Řada pacientů si stomatologa platí, ale část si ho platit nechce, nebo nemůže. Druhá věc – zdravotní pojišťovny v soutěži, zejména na severní Moravě, dávaly smlouvy do kraje, kde se to hodilo, typicky do Ostravy. Čili mizely smlouvy z venkova a podepisovaly se do kraje, tedy do krajského města. Za třetí – zdravotní pojišťovny nepodporovaly přebírání praxí, velmi často dostali smlouvu mladí kolegové – to není špatně, ale jsou to tři, čtyři roky určitého chaosu, než pacienti si lékaře najdou. Za čtvrté – primární musí být zabezpečení deseti milionů pacientů. My se pořád bavíme o tom, kolik, za který výkon, ale měli bychom se bavit o tom, jestliže je 2 000 pacientů na jednoho zubního lékaře, stačí nám v ČR asi 5 000 zubních lékařů na vykrytí sítě, a my jich máme 8 600 s úvazkem 1,0. Srovnatelné Rakousko má 4 200 zubních lékařů. Problém tedy není v počtech stomatologů, jen se zdravotní pojišťovny musejí soustředit na to, aby nakontrahovaly lékaře pro své pacienty. S trochou snahy mohou zajistit lékaře každému pacientovi,“ řekl docent Šmucler a potvrdil, že samozřejmě komora bude cílit i na to, aby zdravotní pojišťovny navýšily úhrady.

Komora chystá trh s prodejem praxí

Ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami chce stomatologická komora vyhodnotit, zda v místě je takový počet pacientů, aby se tam stomatologovi vyplatilo otevřít praxi financovanou ze zdravotního pojištění. Kromě toho iniciuje, aby studenti čtvrtých ročníků na prázdninové praxe začali chodit do ordinací s možností jejich převzetí po absolutoriu lékařské fakulty. Stomatolog by pak mohl uzavřít smlouvu na pět let s mladým zubařem, že ho něco naučí a on pak z praxe neuteče a nepřetáhne jeho pacienty jinam, upřesnil pro MT docent Šmucler. Situaci je nutno ještě právně ošetřit, kartotéka pacientů má velkou hodnotu.

Do důchodového věku se dostaly silné ročníky, stejně tak jsou nyní silné ročníky mladých lékařů, kteří si budou chtít otevřít praxi. „Chceme je spárovat, aby se potkali, aby ten, kdo chce prodat, se fyzicky potkal s tím, kdo chce koupit, zatím to běží v podobě anonymních inzerátů. Ti lidé si musejí sednout, spolupráci si vyzkoušet. Na univerzitách se říkalo, nechoďte na venkov, tam se zahodíte, ale já vím, že i špičkoví lékaři často jdou na venkov, kam za nimi pacienti dojedou, a zubní lékaři chtějí žít v hezkém prostředí. Jsme v tom nějaký ten rok civilizačně za Německem, které síť budovalo vědomě a zároveň špičkoví lékaři navykli pacienty, aby za nimi jezdili na venkov,“ řekl doc. Šmucler.

Na dotaz MT doplnil, že komise zřízená ministrem by mimo jiné měla při rozhodování o dotacích zohlednit to, zda stomatolog pak bude mít na venkově dost pacientů na zdravotní pojišťovnu. Hodně lidí z venkovských oblastí dojíždí za prací do velkých měst, kde si obvykle najdou také zubaře. „To je zásadní, protože první požadavek zdravotních pojišťoven byl, a pro mě byl úplně absurdní, abychom nejvíc dotovaných křesel dali do okolí Prahy a Brna, protože jednoduchým přepočtem jim vychází, že tam jsou potřeba nejvíc. Zubaři jsou v Praze a Brně, kde jsou kvůli zaměstnání nebo studiu celý den i pacienti z příměstských oblastí. Kvůli tomu je komise, abychom tyto absurdistány nedělali, ale šli do míst, kde to má smysl,“ řekl.

Lékařské fakulty by měly přijímat více českých studentů stomatologie

Komora by velmi uvítala navýšení počtu studentů stomatologie. Velká část bezplatných studentů jsou občané Slovenska, donedávna všichni zůstávali v ČR, kde na tom finančně byli lépe. To se změnilo. „V tuto chvíli nám odcházejí dokonce i Češi, takže bychom potřebovali, aby studovalo více občanů ČR, i za tu cenu, že si třeba zaplatí první ročník, což zákon umožňuje. Fakulty by si rády vydělaly – když jsem se díval, koho fakulty nepřijaly, velmi často to byli lidé z problémových oblastí, kde zubaři chybějí, protože třeba tamní gymnázium nebylo tak špičkové jako v Praze,“ řekl prezident komory.

Do budoucna je nutno řešit měnící se požadavky pacientů

Pacienti chtějí praxe, kde je více lékařů. Chtějí delší ordinační hodiny, specializovanou a kvalitní péči. Lékaře, kteří mají zajištěný zástup v době dovolené a nemoci. „To mění praxe z klasického modelu jeden lékař a jedna zdravotní sestra na větší praxe. Pak se prostě nedostane na všechny obce, ale péče třeba deset kilometrů vzdálená je lepší,“ řekl docent Šmucler. „Dotační titul ministerstva je dobrým způsobem, jak nynější kritickou situaci řešit. Je to ale jen začátek, musíme začít řešit i ostatní body,“ shrnul doc. Šmucler.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Ke Comirnaty pro děti se vyjádří EMA

23. 11. 2021

Vakcína proti COVID‑19 uzpůsobená dětem mezi pěti a jedenácti lety by mohla být brzy k dispozici i v Evropě. Každým dnem se očekává vyjádření…