Studie EUFEST ověřuje tušené pravdy

EUFEST (European First Episode Schizophrenia Trial) je pragmatická studie vycházející z protokolu co nejbližšího obvyklým podmínkám při léčbě prvních epizod schizofrenie v praxi. Protokol studie připravila mezinárodní skupina psychiatrů se zájmem o schizofrenii – Evropská skupina pro výzkum schizofrenie (European Group for Research in Schizophrenia – EGRIS). Výzkum byl financován z prostředků ve fondu této skupiny, který vznikl sloučením sponzorské podpory různých farmaceutických firem.

Nejedná se o běžnou komerčně sponzorovanou farmakologickou studii. I proto si mohla klást v době svého vzniku, tedy v první polovině právě uplynulé dekády, aktuální a na zájmech farmaceutického průmyslu poměrně nezávislou otázku. Je rozdíl v celkové účinnosti antipsychotik druhé generace a haloperidolu zjistitelný i za podmínek podávání nízké denní dávky haloperidolu?

Tou dobou nebylo zcela jasné, zda problém s nedostatečnou odpovědí četných léčených pacientů se schizofrenií a přítomnost tzv. negativních příznaků onemocnění nejsou spojené spíše s tlumivými a extrapyramidovými účinky vyšších dávek haloperidolu, případně jiných tzv. klasických neuroleptik.

Jak vypadá odpověď na léčbu, když účinek u prvních epizod není zkreslen farmakogenním vlivem často užívaných vyšších dávek klasického butyrofenonového neuroleptika?

EUFEST je otevřená studie s randomizovaným přidělením antipsychotika u pacientů, kteří dosud nebyli antipsychotiky léčeni déle než šest týdnů během dvou let. Srovnával v pěti větvích studie pacienty léčené dávkou do 4 mg haloperidolu s pacienty, kteří dostávali standardní dávku antipsychotik druhé generace: olanzapinu, amisulpiridu, ziprasidonu a quetiapinu.

Studie probíhala ve 13 evropských zemích a v Izraeli a vstoupilo do ní 498 pacientů s první epizodou schizofrenní psychózy. Pacienti nepodléhali přísným výběrovým kritériím mimo omezení doby nástupu příznaků na dva roky a věkovou hranici čtyřiceti let. Měřítkem výsledku byla, stejně jako v analogické severoamerické pragmatické studii CATIE, doba do vysazení randomizované léčby z jakékoli příčiny. Všeobecně přijímaným předpokladem je, že tento robustní ukazatel odráží setrvání na zvolené léčbě a dlouhodobě je spojen také s větším a trvalejším poklesem psychopatologie a nižší revertencí.

Kouzlo nekomerční studie

Studie ukázala, že riziko vysazení antipsychotika druhé generace v průběhu jednoho roku z jakéhokoli důvodu je u pacientů významně menší než riziko vysazení haloperidolu. Ten přestalo během studie z různých příčin brát 72 % pacientů. Protože ale nebyly nalezeny významné rozdíly v poklesu skóre škály, jíž se měřila intenzita psychopatologie (PANSS), uzavřeli autoři studie souhrn článku, jímž o studii referovali v Lancetu, větou: „… nelze dospět k závěru, že antipsychotické léky druhé generace jsou účinnější než haloperidol, protože výsledky rozdílného setrvání na léčbě nejsou nezbytně konzistentní se symptomatickým zlepšením.“

Teprve další publikace ukázaly, že úprava metodiky analýzy, při které výpočty berou ohled na poslední naměřené hodnoty (LOCF), a soustředění na klinicky dobře srozumitelné ukazatele výsledku vedou k jednoznačnějšímu závěru.

Měřeno počtem remisí a počty pacientů s redukcí psychopatologie o polovinu, jsou antipsychotika druhé generace v léčbě prvních epizod zřetelně lepší než haloperidol. Jejich účinnost v této studii odpovídá výsledkům rozsáhlých metaanalýz z poslední doby a vrací důvěru v léčbu antipsychotiky druhé generace ve srovnání s léčbou dříve standardně užívaným haloperidolem.

Výsledky studie lze také chápat jako podporu názoru, že invidiuální antipsychotika jsou indikována pro různé a různě velké podskupiny nemocných, které zatím nedokážemespolehlivě vymezit jinak než riziky nežádoucích účinků jednotlivých farmak.

V budoucnu lze studiem průběhu odpovědi na léčbu a charakteristik responderů na jednotlivá antipsychotika získat spolehlivější vodítka pro indikaci vhodných léků vhodným pacientům.

Jako pokladnice dat je EUFEST zdrojem stále nových příležitostí ověřovat tušené pravdy. Profesor Volavka mluvil v Jeseníku například také o vlivu, jaký má hostilita a náhled pacientů na adherenci, jejich ochotu a připravenost brát léky.

K publikaci se připravují práce o profilu potřeb a kvalitě života u pacientů s první epizodou schizofrenie a jejich ovlivnění psychofarmaky. Z domácího pohledu je na EUFEST cenná skutečnost, že se jedná o nekomerční studii, na níž se úspěšně podílela tři česká pracoviště. Psychiatrická klinika LF UK a Fakultní nemocnice v Hradci Králové, Psychiatrické centrum Praha a Psychiatrická klinika Masarykovy univerzity spolupracovaly ve vzájemném souladu, aby dodaly v průběhu studie kvalitní data od 37 nemocných.

Studie byla provedena na souboru pacientů, kteří neprošli náročným a zkreslujícím výběrem subjektů pro komerční studie farmak. Jejich onemocnění mělo poměrně krátké trvání, takže účinek antipsychotik není zkreslen předchozí léčbou.

EUFEST přinesl poznatky, jež navracejí psychiatrům důvěru v antipsychotika druhé generace. Spolupráci v mezinárodním měřítku, ale s nemenším významem i mezi domácími pracovišti, lze chápat jako příslib racionálního využívání výzkumného potenciálu české psychiatrie.

Zdroj: Medical Tribune