Studie VERIFY potvrdila přínos časné intenzifikace léčby diabetu
Časná intenzifikace léčby vedoucí k udržení dobré glykémie je základem oddálení komplikací diabetu. Intenzivní a včasná léčba snižuje riziko kardiovaskulární morbidity a mortality u pacientů s diabetem a onemocněním ledvin a zpomalí progresi selhání ledvin. Studie VERIFY, jejíž výsledky se dostaly k českým diabetologům v půli září, potvrdila, že časná kombinovaná terapie s vildagliptinem a metforminem oddaluje o dva roky nutnost nasadit další intenzivní léčbu. Výsledek diabetologové podle prof. MUDr. Milana Kvapila, CSc., MBA, předsedy Diabetické asociace ČR a přednosty Interní kliniky 2. LF UK a FN v Motole, očekávali, poprvé však mají v rukou i důkaz, že tomu tak skutečně je.
Design studie, která porovnávala délku trvání kompenzace glykémie při časné kombinační léčbě vildagliptinem s metforminem ve srovnání se standardní léčbou samotným metforminem, byl zveřejněn v roce 2014 a letos v květnu na 55. diabetologických dnech v Luhačovicích vyslechli čeští diabetologové informace o jejím průběhu. Prof. Kvapil tam tehdy řekl: „Studie ještě není ukončena. Věřím ale, že iniciální kombinovaná léčba se ukáže jako prospěšná, protože gliptiny sníží glykémii více než metformin samotný. Sníží se tak i celková expozice hyperglykémii, která je původcem řady závažných komplikací.“ MT se na studii prof. Kvapila zeptala.
- Můžete přiblížit našim čtenářům studii VERIFY?
Studie s názvem Glykemická odolnost časné kombinované terapie s vildagliptinem a metforminem versus sekvenční metformin monoterapie u nově diagnostikovaného diabetu 2. typu, publikovaná v prestižním medicínském časopise, měla dvě základní větve, v jedné byl nasazen metformin, v druhé u pacientů, kteří byli začínajícími diabetiky druhého typu, metformin v kombinaci s vildagliptinem. Studie vyšla zdánlivě nepřekvapivě, ale my jsme takový důkaz doposud neměli – prostě se ukázalo, že když léčba je kombinovaná od začátku s bezpečným gliptinem, tak dojde o dva roky k oddálení nutnosti nasadit další intenzivní léčbu, což znamená, že vlastně po ty dva roky je pacient lépe kompenzovaný. A velice zajímavou věcí je, že v intervenované větvi, kde byla léčba kombinovaná od začátku, se nedal stanovit ani medián, tj. doba, kdy bylo zapotřebí skutečně léčbu intenzifikovat, a to z toho důvodu, že studie trvala jen pět let, a on vycházel delší než pět let. My jsme z toho nadšeni, ty výsledky jsou výborné, i když vlastně jen potvrzují takovou samozřejmost. Medicína potřebuje mít ty samozřejmé věci potvrzené, a tak v této chvíli platí, že když je pacientem diabetik druhého typu, na začátku léčby dostává metformin, nemá kardiovaskulární komplikace, tak určitě by mohl mít prospěch rovnou z kombinace s gliptinem.
- Bude mít výsledek studie dopad na úpravu doporučených postupů a hrazení zdravotní pojišťovnou?
To nejsem schopen zatím říci, protože studie byla publikována před krátkým časem. Ale určitě se o tom bude diskutovat, protože vstupní kritéria byla stran glykovaného hemoglobinu, ta horní hranice, blízká našemu indikačnímu omezení pro nasazení gliptinů, takže si myslím, že tam nějaký prostor může vzniknout. Nepředbíhal bych událostem, je to skutečně recentní záležitost.
- Jak vypadá současná léčba diabetu 2. typu?
Léčba se standardně zahajuje úpravou životního stylu zahrnující pravidelné fyzické aktivity s úpravou jídelníčku, vždy na míru pacientovi, čímž lze u pacientů s mírnou hyperglykémií dosáhnout kontroly koncentrace glukózy. U pacientů s vyšší koncentrací glykovaného hemoglobinu nebo u těch, u kterých nelze očekávat pozitivní efekt změny životního stylu, by měla být zahájena léčba bezprostředně po stanovení diagnózy.
- Jaké léky se v léčbě diabetu 2. typu osvědčily?
V současné době se léčba diabetu zahajuje, kromě dietních a režimových opatření, lékem metforminem. Ten funguje zejména na principu snížení inzulinové rezistence, a tak přispívá ke snížení zejména glykemie nalačno. Vzhledem k progresivnímu charakteru onemocnění je nutno obvykle brzy léčbu posílit přidáním dalších antidiabetik. Nejčastějšími antidiabetiky přidanými k metforminu jsou gliptiny a glifloziny. Studie prokázaly, že léky volené v léčbě diabetu 2. typu ve druhém kroku po metforminu jsou velmi účinné nejen v kompenzaci diabetu, ale i na snížení hmotnosti a příznivě ovlivňují krevní tlak a lipidy. Léčba kombinací metforminu s gliptiny, glifloziny či inkretinovými analogy je nejúčinnější léčbou při nedostatečném efektu metforminu. Kombinací těchto léků získala prognóza pacientů zcela jiné rozměry, jejich život se prodloužil, zkvalitnil.
- Od čeho se odvíjí volba léčby, v čem spočívá individuální přístup?
Volba léčby u každého pacienta se odvíjí od komplikací, kterými trpí, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a onemocnění ledvin, nebo podle toho, jaký problém je zapotřebí řešit, například riziko hypoglykémie či snížení hmotnosti. Role gliptidů je klíčová v situacích, kdy je potřeba minimalizovat riziko hypoglykémie. Akutním efektem gliptinů je snížení glykémie zprostředkované zvýšením sekrece inzulinu. Prokazatelný je pokles glykémie nalačno i během dne.
- Jakými komplikacemi jsou diabetici ohroženi kvůli vysoké glykémii?
Diabetes je nejčastější příčinou selhání ledvin, celosvětově je příčinou 20–40 procent selhání. Téměř 40 procent pacientů s diabetem 2. typu trpí některým stupněm chronického onemocnění ledvin. K selhávání ledvin dochází u každého třetího pacienta s diabetem 2. typu. Lékaři u pacientů s diabetem a ledvinovým postižením zaznamenávají až o 90 procent zvýšené riziko kardiovaskulárních příhod oproti diabetikům bez této komplikace. Riziko úměrně narůstá se zhoršující se funkcí ledvin. Cílem terapie je snížení vysoké kardiovaskulární morbidity a mortality u pacientů s diabetem a onemocněním ledvin a zpomalení progrese selhání ledvin.
- Mají diabetologové dostatečné možnosti léčby?
Diabetologie má v tuto chvíli spoustu možností, jak kvalitně léčit pacienty s diabetem. Už dlouhou dobu víme, že nejbezpečnější a nejúčinnější je ihned od začátku, kdy se objeví vyšší glykémie, podat metformin. Máme důkazy, že snižuje také kardiovaskulární riziko, metformin je nyní základem léčby a ještě dlouho zůstane. Takže nejprve se dává metformin, edukace, dieta, pak se dávalo cokoli jiného, a když už klesala v důsledku inzulinové rezistence vlastní sekrece inzulinu, musel se přidat inzulin. My víme, že naprostá většina pacientů se zhorší, ale nevíme kdy, nedovedeme to předpovědět. Ideálem, který zatím medicína nemá k dispozici, by byla léčba, kterou bychom nastavili, pacient by přišel jednou za lékařem, ten by ho vyšetřil a pacient by byl pak stále stejný do konce života. To ještě nedovedeme. Ale co je nové, výsledky pětileté studie potvrdily, že když pacient měl od začátku kombinovanou léčbu, tak byl méně často vystaven nutnosti rozšířit tuto léčbu o další, a také méně často dostával inzulin. Takže se v čase posouvá diabetes o dva roky, o tu dobu je pacient lépe kompenzovaný. Má nižší průměrnou glykémii, méně trpí jeho cévy, přičemž léčba je bez nežádoucích účinků. Musí se dát do SPC, odborných doporučených postupů, a zdá se, že i pro diabetes bude platit, co víme, že platí např. pro léčbu hypertenze, že je logičtější, když máme dobré bezpečné léky, začít intenzivnější léčbu v kombinaci od začátku, kdy pacienta diagnostikujeme, že z toho nemocný bude mít prospěch.
- Kolik žije v ČR osob s diagnostikovaným diabetem?
Diabetes byl diagnostikován u zhruba 800 000 osob, tj. přes osm procent dospělé populace, ale předpokládá se, že celkově tvoří diabetici deset až jedenáct procent obyvatel starších 18 let. Zejména diabetes 2. typu probíhá dlouhodobě skrytě bez zřejmých příznaků a často bývá odhalen náhodně. Z mnoha klinických studií jsou důkazy, že špatně léčený diabetik má častější výskyt komplikací. Pokud je léčba vedena v souladu se současnou moderní koncepcí časné intenzifikace léčby vedoucí k udržení dobré glykémie, dochází k oddálení komplikací diabetu. Intenzivní a komplexní léčba vedená odborníkem prokazatelně snižuje i úmrtnost.
- Jaké jsou náklady na léčbu diabetu, vyplatilo by se finančně nasadit kombinaci léků, díky nimž se podle studie o dva roky odsune nástup komplikací diabetu?
Náklady na léčbu dlouhodobě rostou, důvody jsou dva. Přibývá pacientů a žijí prokazatelně déle. Objevují se nové léky, které přinášejí prospěch pacientům, a ty jsou dražší. Zatím z informací, které máme, se daří balancovat potřeba vznikající objektivně z počtu pacientů a stadia jejich choroby s možností, jak uhradit tuto léčbu. Čistě farmakoterapie se pohybuje v miliardách korun ročně, podle analýz náklady na léčbu diabetu a jeho komplikací představují 10–15 procent všech prostředků ve zdravotnictví, přičemž nadpoloviční většina této částky je spotřebována na léčbu komplikací. To říká, že účinná primární prevence, ale i prevence sekundární – kvalitní léčba – znamená úsporu v následných nákladech na léčbu komplikací.
Zdroj: MT