SÚKL – Dělali jsme, co bylo v našich silách
Od roku 2008 přešla zodpovědnost za tuto oblast na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Než se tak stalo, mnozí odborníci na lékovou politiku a farmakoekonomiku varovali, že tato instituce na takové posílení svých kompetencí není připravena a že reálně hrozí kolaps celého systému. Tyto černé předpovědi se nenaplnily, k totálnímu kolapsu nedošlo. Na druhou stranu se nedá říci, že by SÚKL své povinnosti dané zákonem dokázal plnit v daných časových lhůtách. Jedním z jeho úkolů, kde došlo k největšímu zpoždění, je revize všech úhrad léčivých přípravků – zde SÚKL stihl pouze zlomek toho, co měl udělat.
Podle některých informací tím došlo ke škodě ve výši dvou miliard korun. „Nevím, odkud se toto číslo vzalo, na základě jakého kursu, k jakému datu, jaké země byly zahrnuty jako referenční,“ reagoval náměstek ministryně zdravotnictví MUDr. Pavel Hroboň.
Ředitel ústavu MUDr. Martin Beneš, zpoždění přiznává. „Jsme závislí na množství odborných kapacit a kvalitě důkazných materiálů a musíme dodržovat náročné posuzovací metodiky,“ uvedl. Navíc podle něj vše probíhá ve správním řízení, kde jsou dané lhůty včetně odvolání a ty se musejí dodržet.
Zbývá ještě revidovat 6 000 kódů
SÚKL zatím provedl revizi výše a podmínek úhrad u tří z metodického hlediska velmi náročných skupin – dlouhodobě účinných inhibitorů ACE, sartanů a antipsychotik druhé generace. „Revize byla provedena u 343 kódů, právní moci nabylo rozhodnutí u 149 kódů. Odhadovaná úspora z prostředků zdravotního pojištění je půl miliardy,“ shrnul Beneš. Zbývá tedy revidovat na 6 000 kódů. „To musíme zvládnout do konce roku, je to nejvyšší priorita ústavu,“ řekl M. Beneš. Zatím SÚKL pokračuje v revizi úhrad u devíti dalších skupin, tedy u 636 kódů. Opět jde o široce používané léky – například statiny nebo fibráty.
Náměstek Hroboň doplnil, že ministerstvo připravilo do vlády návrhy, které by měly proces revize cen a úhrad zjednodušit. Pokud budou přijaty, měly by podle náměstka mimo jiné urychlit vstup nových generik na trh.
Dřívější systém, kdy úhrady stanovovala tzv. úhradová komise ministerstva zdravotnictví, byl podle MUDr. Beneše sice na první pohled jednoduchý, ale nikdo nevěděl, na základě jakých podkladů se komise rozhoduje. „Navíc proti jejím závěrům nebyla možnost odvolání,“ uvedl Martin Beneš. Současné navýšení administrativy a zdlouhavost celého procesu je podle něj daní za transparentnost.
Zdroj: