Svačina: S nejmodernějšími léčebnými postupy se může setkat každý lékař
Edukační projekt Terapie budoucnosti už dva roky seznamuje lékaře, ale i širší zainteresovanou veřejnost s nejmodernějšími léčebnými směry a možnostmi, kterými disponuje současná medicína. „První přednáška byla o CAR‑T v hematologii a hned za dva měsíce jsem se setkal v diabetologickém centru s pacientkou, která tuto léčbu na hematologické onemocnění měla. Kdybych nevyslechl přednášku, nevěděl bych, o co jde, a vypadal bych před pacientkou hloupě. To se může stát lékařům všech oborů,“ říká prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, která společně s AIFP projekt realizuje.
- Společně s AIFP realizujete projekt Terapie budoucnosti. Jaká je role ČLS JEP v tomto projektu?
Důvodem vzniku projektu byla malá informovanost lékařů. o nových terapeutických principech. Sám jsem o těchto formách terapie věděl minimum a velmi jsem se při předsedání webovým seminářům poučil a v klidu se pak podíval na www.cls.cz ještě jednou doma. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) poskytuje webové studio, Asociace inovativního farmaceutického průmyslu dodává přednášejícího o teoretických principech léčby a společnosti ČLS JEP obvykle odborníka z jednotlivých oborů, respektive odborných společností se zkušeností s touto léčbou. V posledních 20 letech prochází světová farmakoterapie bouřlivými změnami, které posunuji medicínu o velký krok kupředu. Inovativní léčebné postupy se často připravuji pacientům na míru. Ne vždy jsou však lékaři s těmito novinkami podrobně seznámeni.
- Co všechno si lze představit pod pojmem „terapie budoucnosti“? A jakých léčebných oblastí se týká především?
O nejmodernějších léčebných směrech – současných i budoucích – již dva roky informuje edukační projekt „Terapie budoucnosti“. Na jednotlivé semináře bývají online přihlášeny stovky lékařů a daleko více jich poté ještě sleduje záznam vystavený na našem webu. Moc děkujeme jak bývalému řediteli AIFP Jakubu Dvořáčkovi, za něhož byl projekt zahájen, tak současnému řediteli Davidu Kolářovi, který v projektu pokračuje. Postupy využívají obvykle nové principy molekulární biologie a pracují s DNA či RNA nebo buněčnou léčbou. Týká se to například neurologie, hematologie, kardiovaskulárních onemocnění a onkologie. V cyklu dosud zaznělo pět přednášek: CAR‑T buněčná terapie, Léčba a prevence pomocí mRNA, Genová terapie, Oligonukleotidové terapie, Konjugované monoklonální protilátky. Tyto nové postupy se u nás rychle šíří a může se s nimi setkat každý lékař. První přednáška byla o CAR‑T v hematologii a hned za dva měsíce jsem se setkal v diabetologickém centru s pacientkou, která tuto léčbu na hematologické onemocnění měla. Kdybych nevyslechl přednášku, nevěděl bych, o co jde, a vypadal bych před pacientkou hloupě. To se může stát lékařům všech oborů
- Jaké jsou hlavní bariéry zavádění těchto nových principů a terapií?
Bariéry jsou hlavně ekonomické. Vhodní pacienti u nás jsou a ke každému tématu se podařilo nalézt přednášejícího, který už dostatečné zkušenosti z praxe má.
- A jak byste zhodnotil celkové povědomí odborné veřejnosti o zmíněných léčebných možnostech současnosti a budoucnosti?
Obecně je povědomí malé a na přednášky vystavené na webu jsme znovu upozornili v minulém čísle Časopisu lékařů českých, který dostává věch 38 000 členů ČLS JEP elektronicky.
- Kdy princip personalizované medicíny začne reálně získávat navrch nad stávajícím přístupem charakterizovaným jako „one size fits all“?
Tento princip se bude určitě rozšiřovat, a nejvíce se týká právě uvedených principů, i když obecně se může týkat i zcela běžné léčby u onemocnění hromadného výskytu.
Rozhovor vznikl u příležitosti 30 let od založení Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), které připadá na letošní rok.
Přednášky dostupné online:
