SYMPOSIUM: DERMATOLOGIE: Melanom kůže
Melanom je zhoubný nádor, jehož výskyt neustále vzrůstá a který víc než většina ostatních malignit postihuje mladší populaci. K rizikovým faktorům melanomu patří bělošská populace, citlivost na slunce, výskyt melanomu v rodinné anamnéze a melanocytární névy. Zdá se, že riziko vzniku melanomu zvyšují spálení od slunce a opakovaný pobyt na slunci. Význam screeningu kožních nádorů v populacích není dosud zcela jasný. Důsledný screening vede k lepší diagnostice tenčích melanomů, nemáme však žádné důkazy o tom, že by v důsledku toho docházelo ke snížení úmrtnosti. Kritéria ABCD – Asymetrie, Border (hranice), Colour (barva), Diameter (průměr) – lze použít jako vodítko při odlišení melanomu od benigních ložisek. U podezřelých pigmentových lézí bychom měli provést totální excizi. Léčebný postup spočívá v chirurgickém odstranění, zhodnocení stavu lymfatických uzlin a u některých pacientů v systémové terapii. Prognóza závisí na stadiu nádoru při diagnóze. Pacienty s melanomem je nutné přísně sledovat, protože jsou ohroženi recidivou a výskytem jiného primárního tumoru. V rámci prevence bychom měli nemocným důrazně připomínat, aby při pobytu venku co nejvíce vyhledávali stín, nosili ochranný oděv a během hodin s největší intenzitou slunečního svitu se vyhýbali přímému slunečnímu záření.
Zhoubné nádory kůže jsou ve Spojených státech amerických nejčastější malignitou. Melanom sice tvoří malý podíl, je však ze všech kožních nádorů nejzhoubnější. Podle odhadu American Cancer Society se v roce 2005 vyskytne 59 580 nových případů melanomu a 7 770 pacientů na melanom zemře. Incidence melanomu vzrůstá o 4,1 % za rok, tedy rychleji než jakékoli jiné maligní onemocnění.Epidemiologie
Podle údajů programu Surveillance, Epidemiology, and End Results (SEER) National Cancer Institute byla mezi lety 1995–1999 roční incidence melanomu korigovaná na věk 20 na 100 000 osob bílé pleti.2 Incidence byla vyšší u mužů (24,4 na 100 000 obyvatel) než u žen (16,8 na 100 000 obyvatel). Celoživotní riziko vzniku invazivního melanomu je 2,04 % u mužů bílé pleti a 1,45 % u žen bílé pleti; diagnóza melanomu bude stanovena přibližně u jednoho ze 74 Američanů. Melanom na rozdíl od jiných zhoubných onemocnění postihuje častěji populaci mladších pacientů. Medián věku při stanovení diagnózy je 57 let; 62 % procent případů je diagnostikováno do věku 65 let a medián věku při úmrtí je 67 let. Melanom je v USA šestou hlavní příčinou smrti na zhoubný nádor. Podle statistiky SEER zkracuje úmrtí na melanom život průměrně o 18,8 let. Melanom je mnohem častější u osob bílé pleti. Z údajů California Cancer Registry z let 1988 až 1993 vyplývá, že průměrná roční incidence korigovaná na věk byla 17,2 na 100 000 mužů a 11,3 na 100 000 žen bílé pleti nehispánského původu; 2,8 (mužů) a 3,0 (ženy) u obyvatel hispánského původu; 0,9 (mužů) a 0,8 (žen) u Asijců; a 1,0 (mužů) a 0,7 (žen) u osob černé pleti.Rizikové faktory
Byly zjištěny četné rizikové faktory vzniku melanomu zahrnující citlivost na sluneční světlo, bílou pleť, světlé vlasy a oči, sklon k tvorbě pih, výskyt melanomu v rodinné anamnéze, dysplastické névy, vyšší počet běžných pigmentových névů, velký kongenitální névus (obr. 1) a imunosupresi. Riziko spojené s expozicí slunečnímu záření není zcela jasné. I když je expozice slunečnímu záření rizikovým faktorem melanomu, nádor se často vyskytuje na místech, která nejsou působení slunečního záření vystavena (obr. 2). Spálení od slunce a opakovaný pobyt na slunci zvyšuje riziko melanomu, nezdá se však, že by stejně působily kumulativní a profesionální expozice. Se zvýšeným rizikem melanomu je spojena expozice slunečnímu záření v dětství a více než jedno spálení sluncem spojené se vznikem puchýřů v dětství. Důkazy týkající se používání horského slunce a solárií jsou nejisté. Asi polovina provedených studií případů a kontrol odhalila souvislost mezi používáním horského slunce či solária a melanomem, zejména jestliže byla dávka záření vysoká nebo došlo ke spálení kůže. Melanocytární névy jsou stále považovány za rizikový faktor budoucího vzniku melanomu. Většina melanocytárních névů se objevuje v průběhu dětství a dospívání. Vznik melanocytárních névů zřejmě souvisí též se spálením sluncem a expozicí slunečnímu záření. Riziko melanomu ovlivňují kromě vlivů životního prostředí také genetické faktory. Riziko melanomu je u příbuzných pacienta prvního stupně osmkrát až dvanáctkrát vyšší.
...
Komentář
Autor: Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc.
Maligní melanom je nádor postihující především kůži. Jeho incidence v civilizovaných zemích stále stoupá. V naší republice se v současnosti pohybuje kolem 12–14 nových případů na 100 000 obyvatel za rok. Ve Spojených státech amerických se uvádějí údaje s různou četností, což souvisí s hodnotami z oblastí s různou intenzitou slunečního svitu. Tak například v tomto článku jsou publikována průměrná data z USA v období od roku 1995 do roku 1999 ve výši 20 nových případů na 100 000 bělochů za rok. Mohlo by se zdát, že čísla z České republiky nejsou v tomto porovnání nijak alarmující, ale velmi znepokojivý je narůstající trend této hodnoty. Proto je článek velmi aktuální i pro naše podmínky. Údaje uvedené v tomto článku mají mezinárodní platnost a lze je prakticky bez jakýchkoli úprav interpretovat na naše podmínky. Týká se to rovněž rizikových faktorů, kam kromě hereditární determinace a různých dalších faktorů, které lze obtížně ovlivnit konkrétním jednáním příslušného jedince, patří především expozice ultrafialovému záření, a to hlavně v útlém věku. Velmi užitečná je tabulka, která člení různá klinická doporučení týkající se maligního melanomu na skupiny, jež jsou velmi dobře podloženy odbornými publikacemi, a na druhé straně jiné, které se provádějí pouze na základě odborného konsensu.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 8/2005, strana 5
Zdroj: