SYMPOSIUM: DIAGNOSTIKA A LÉČBA BOLESTI: Diagnostika bolestí paty u dospělých
Bolesti paty se vyskytují u dospělých osob často a působí významné potíže i pracovní neschopnost. Bolesti paty může vyvolávat řada chorob měkkých tkání, kostí či systémových onemocnění. Diferenciální diagnostika začíná odebráním anamnézy a fyzikálním vyšetřením dolních končetin k odhalení anatomického původu bolesti paty. Nejčastější příčinou bolesti paty u dospělých je plantární fasciitida. Pacienti s plantární fasciitidou udávají zvýšenou bolest paty během prvních kroků po ránu, nebo při postavení se po delším sedění. Bolestivost tuberositas calcanei je obvykle zjevná při fyzikálním vyšetření a zvyšuje se při pasivní dorsiflexi prstů. Bolest paty může také způsobovat tendinitida. Tendinitida Achillovy šlachy je spojena s bolestí zadní částí paty. Burzy přilehlé k úponu Achillovy šlachy mohou být také postiženy zánětem a způsobovat bolest. Únavové zlomeniny patní kosti se nejčastěji objeví u sportovců, jejichž disciplína vyžaduje běhání a skákání. Pacienti s plantární bolestí paty provázenou brněním, pálením či poruchou citlivosti mohou mít syndrom tarsálního tunelu. Atrofie tukové vrstvy pod patou se může projevovat difuzní bolestí paty v plantární části, obzvláště u starších obézních pacientů. Mezi vzácnější příčiny bolestí paty, které je nutné zvažovat při dlouhodobějším přetrvávání nevysvětlitelných příznaků, patří osteomyelitida, kostní abnormalita (např. únavová zlomenina patní kosti) nebo nádor. Bolesti paty jako úvodní příznak systémového onemocnění jsou vzácné, ale systémové onemocnění se může podílet na potížích osob s oboustrannými bolestmi pat při bolestech dalších kloubů nebo známém zánětlivém artritickém stavu.
Bolesti paty u dospělých mohou být způsobeny různými chorobami měkkých tkání, kostí či systémovými chorobami. K lokalizaci bolesti, k odhalení jejích vlastností a zúžení diferenciální diagnózy je nutné odebrat podrobnou osobní anamnézu a provést důkladné fyzikální vyšetření dolní končetiny. Zobrazovací metody jsou indikovány při podezření na infekci, únavovou zlomeninu nebo poranění. Anamnéza by měla obsahovat popis bolesti a související stavy a okolnosti. Umístění a dobu vzniku bolesti paty, proměnlivost jejího charakteru a závažnost v průběhu dne a faktory, které bolest zmírňují nebo zhoršují, mohou společně poskytnout důležité diagnostické informace. Zvýšená úroveň aktivity nebo cvičení může ukazovat na muskuloskeletální poranění způsobené chronickým přetížením. Pokud pacient popisuje vnímání bolesti jako pálení, brnění nebo mravenčení, může se jednat o útlakový syndrom periferního nervu. Systémové choroby vyvolávají tlakové bolesti vzácně, avšak anamnéza diabetu, revmatologického postižení či malignity by měla vést k hledání systémové příčiny bolesti paty, obzvláště v případě, že místní příčina není patrná. Součástí fyzikálního vyšetření by měla být aspekce nohy pacienta v klidu a vstoje. Vyšetření zrakem může odhalit otok, deformitu kostí, zhmožděniny či poškození kůže. Lékař by měl palpačně vyhledávat kostní výrůstky a úpony šlach v okolí paty a střední části nohy a přitom hledat místa zvýšené citlivosti či hmatné defekty. Rozmezí pasivního pohybu kloubu nohy a kotníku lze hodnotit při podezření na omezení pohybu. Držení nohy a plantární oblouk je nutné vyšetřit u stojícího pacienta, lékař by se měl zaměřit na abnormální pronaci či jiné biomechanické zvláštnosti. Observace nohy u chodícího pacienta může pomoci lékaři identifikovat abnormality chůze, které mohou napomoci v další diagnostice. Tento článek se zabývá konkrétními manévry, které mohou vyvolat bolest, a tím pomoci lékařům při identifikaci příčiny bolesti paty.
…
Komentář
Autor: MUDr. František Neradilek
Bolest paty patří mezi bolestivé stavy pohybového ústrojí, nezřídka probíhající i pod obrazem syndromu chronické nepotlačitelné bolesti s dalekosáhlými psychosociálními dopady. Jedince, který je jí postižen, dokáže vyřadit nadlouho z normálních aktivit. Tato skutečnost, umocněna neúčinností farmakologické i nefarmakologické intervence, vyvolává hlubokou depresi nejen nemocného, ale nemá k ní daleko ani lékař, který zůstává bezradný tváří v tvář tvrdošíjné bolesti, se kterou se k němu nemocný neustále vrací. Jedná se nepochybně o problém, který člověka sužuje po celou dobu jeho existence, neboť se mu dostalo místa dokonce v řecké mytologii – pata známého hrdiny Achillea, nejstatečnějšího z řeckých bojovníků při dobývání Tróje, byla jediným zranitelným místem, které Paris zasáhl svým šípem, a tak ho usmrtil. Achilleus a jeho pata se dostali i do učebnic anatomie, neboť je po něm pojmenována šlacha tříhlavého lýtkového svalu, který se jejím prostřednictvím upíná na patní kost. Nelze se pak divit, že i lidová moudrost označuje jménem paty bájného hrdiny v přeneseném smyslu bolestivou skutečnost něčeho obtížně řešitelného či zranitelného. Proto je třeba přivítat pozornost, kterou časopis Medicína po promoci k problému bolestivé paty obrací. Článek zahajuje autorka kompaktním souhrnem, který uvádí konstatováním, že bolest paty je u dospělých častým problémem. Ze 6 000 nových nemocných v posledních deseti měsících jsme na našem oddělení rehabilitace a léčby bolesti zaznamenali bolest paty jako důvod vyhledání lékařského ošetření u 166 nemocných (2,76 %) – 114 žen (1,9 %) a 52 mužů (0,86 %).
…
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 6/2004, strana 19
Zdroj: