SYMPOSIUM: PORUCHY METABOLISMU LIPIDŮ: Lipidový metabolismus a riziko infarktu myokardu
Výsledky studie Interheart byly uveřejněny v září 2004 ve dvou podrobných sděleních. Jde o studii, v níž bylo u 11 119 pacientů s prvním infarktem myokardu a u 13 648 kontrolních osob stejného věku vyšetřeno devět rizikových faktorů, které jsou uvedeny v tabulce 1. Studie Interheart je mimořádná tím, že zahrnuje respondenty z 52 zemí všech kontinentů, takže umožňuje porovnat vliv rizikových faktorů ve velkém počtu rozličných populačních skupin. Tím se liší od většiny výzkumných prací z oboru kardiovaskulární epidemiologie a prevence, které shromáždily údaje pouze v ekonomicky vyvinutých zemích. Za hlavní přínos studie Interheart lze považovat poznatek, že sledované rizikové faktory ovlivňují relativní riziko infarktu myokardu zhruba stejně u mužů i žen, ve všech zemích, ve všech populačních a věkových skupinách. Tím byl jednoznačně vyvrácen dosud se vyskytující názor, že v určitých etnických skupinách jsou některé rizikové faktory prakticky bezvýznamné. Jak poznamenal autor doprovodného článku v témže čísle časopisu Lancet, rozdíly v riziku infarktu myokardu mezi různými populacemi lze vysvětlit jinou konstelací rizikových faktorů, a nikoli odlišnými patofyziologickými mechanismy.11 Ještě před uveřejněním studie Interheart informovaly o jejích výsledcích četné zprávy v tisku. Tak např. titulek ve Spiegel-Online (30. 8. 2004) tvrdil, že „90 % všech infarktů lze předvídat“. Ve studii Interheart skutečně činilo přídatné populační riziko (population- attributable risk) infarktu myokardu pro součet rizikových faktorů uvedených v tab. 1 u mužů 90 % a u žen dokonce 94 %. Lze však z těchto výsledků uzavřít, že byl vyřešen problém hodnocení rizika infarktu myokardu, jsou-li známy všechny významné rizikové faktory? Bohužel nikoli. Hlavní obtíž spočívá v tom, že na podkladě přídatného populačního rizika nelze posoudit význam jednotlivých rizikových faktorů pro daného jedince. Uvažme například, jak se ve studii Interheart jevil význam kouření. Přídatné riziko pro kouření činilo u mužů 44 %, což lze interpretovat tak, že by incidence infarktu myokardu byla nižší o 44 %, kdyby žádný muž nekouřil. Jestliže u žen bylo zjištěno přídatné riziko pouze 16 %, nelze z toho usuzovat, že kouření je pro ženy méně nebezpečné než pro muže; tento rozdíl pouze reflektuje skutečnost, že ve studii Interheart kouřilo relativně méně žen (prevalence kouření činila v kontrolní skupině u mužů 33 %, u žen 9 %, ve skupině pacientů po infarktu myokardu u mužů 53 %, u žen 20 %). Význam stanovení přídatného rizika tedy spočívá především v tom, že umožňuje zjistit rozdíly nebo podobnosti mezi různými populačními skupinami, kdežto daleko méně vypovídá o velikosti rizika spojeného s určitým rizikovým faktorem.
...
Komentář
Autor: Doc. MUDr. Richard Češka, CSc., MUDr. Jitka Housová, PhD
Článek dr. Cullena a spol. se zabývá problematikou rizikových faktorů aterosklerózy a zejména pak komplikací aterosklerózy – ischemické choroby srdeční a infarktu myokardu. Náklady na léčbu chorob kardiovaskulárního ústrojí a jejich komplikací se pohybují ročně v miliardách dolarů. Z tohoto důvodu je kladen velký důraz na prevenci onemocnění kardiovaskulárního systému, zvláště pak na prevenci komplikací. Mezi jedno z nejjednodušších a také nejdůležitějších vyšetření v ambulantní praxi patří stanovení odhadu koronárního rizika. Autor článku zmiňuje systém PROCAM (ostatně prof. Assmann je jedním z hlavních autorů systému PROCAM), který jistě dobře slouží k výpočtu rizika individuálního pacienta. Systém PROCAM však není jediným systémem na odhad koronárního rizika. V USA se nejvíce užívá Framinghamského skóre, v Evropě, i u nás v ČR, je pak velmi rozšířeno užívání systému SCORE. Pro zájemce, kalkulátory odhadu koronárního rizika je možno nalézt na internetové stránce www.athero.cz. Výpočet rizika pomocí kalkulátorů je výhodný v běžné ambulantní praxi pro svou jednoduchost a rychlost, nicméně, pokud by se lékař striktně řídil pouze tímto odhadem, může se dopustit v některých případech chyb, neboť v těchto tabulkách nejsou zahrnuty všechny zvažované parametry (např. CRP), které se mohou spolupodílet na onemocnění kardiovaskulárního systému.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 1/2006, strana 6
Zdroj: