Tanec miliard aneb jak neutopit zdravotnictví v krizi

Zpomalení ekonomiky, nižší růst mezd, klesající odvody firem i jednotlivců do zdravotních pojišťoven a nejnověji i nárůst nezaměstnanosti znamenají nižší výběr pojistného – odhad poklesu pro tento rok je od 3,3 do 10,6 miliardy – a větší zátěž celého systému. Sice až napodruhé, nicméně přece tedy schválila vláda ČR plán opatření ministryně zdravotnictví na zmírnění dopadů krize na české zdravotnictví, a to s jedinou výjimkou – nezrušila strop pro maximální vyměřovací základ pro výpočet pojistného.

Protikrizová opatření počítají se zvýšením státních plateb za děti, studenty, důchodce a nezaměstnané z dosavadních 677 korun na 731 korun, a to od poloviny letošního roku. Z provozních fondů pojišťoven chce ministerstvo alokovat 0,5 procenta a tyto peníze přesunout  na zdravotní péči – do konce roku 2010 by se tak mohlo nashromáždit 2,9 miliardy korun. Od 1. července letošního roku budou omezeny preventivní programy pojišťoven. Na jejich realizaci se počítá s 0,3 % celkových příjmů. Administrativním opatřením bude zpřísnění dohledu pojišťoven nad výběrem a vymáháním pojistného, zavedení povinného měsíčního hlášení zaměstnavatelů o výši vyměřovacích základů zaměstnanců a prodloužení doby promlčení pojistného z pěti na deset let.

Tanec miliard aneb jak neutopit zdravotnictví v krizi

Celkově získá stát protikrizovým zdravotnickým balíčkem v tomto roce 4,2 miliardy korun, v roce 2010 dalších 7,5 miliardy korun; dlouhodobá opatření, jako je třeba vymezení standardní a nadstandardní péče, přinesou 4,5 miliardy korun.

Aby byla tato opatření dostatečně efektivní, musí dojít ke změnám i v legislativě. Ministryně navrhuje do novely zákona o zdravotním pojištění vymezit standard rozsahu zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Za důležité považuje také výše zmíněnou možnost pacientů legálně si připlatit za nadstandardní provedení zdravotní služby. Pro pacienty chce ministerstvo garantovat místní a časovou dostupnost v rámci veřejného zdravotního pojištění. Vláda musí také stanovit lhůty, dokdy musí pacient dostat konkrétní péči, pravidelně budou zveřejňovány ukazatele kvality a výkonnosti zdravotních pojišťoven, budou rovněž kontrolovány délky objednacích dob.

ČLK je k návrhům ministerstva vstřícná

Protikrizovému plánu, který ministerstvo připravilo, je nakloněna i Česká lékařská komor a. Její prezident MUDr. Kubek uvedl mj.: „Zmrazení plateb za tzv. státní pojištěnce, tedy za děti, důchodce a nezaměstnané, které v létě 2007 prosadila vláda, ochudilo resort zdravotnictví téměř o 10 miliard korun. Je třeba si uvědomit, že tento příspěvek státu tvoří nejvýše 23 % příjmů veřejného zdravotního pojištění, přičemž se týká 58 % obyvatel, a ti čerpají ve finančním vyjádření cca 80 % zdravotní péče. Věřím, že se podaří prosadit jak zvýšení plateb za státní pojištěnce, tak i zrušení stropu pro maximální vyměřovací základ pro výpočet pojistného. Osvobozením příjmů nad čtyřnásobek průměrné mzdy od placení pojistného totiž vláda zdravotnictví za prvé připravila o dalších pár miliard a za druhé tato úleva pro nejbohatší občany oslabila princip solidarity, na kterém je veřejné zdravotní pojištění založeno.“ Jak už jsme ovšem zmínili výše, druhý ze záměrů neprošel. Komora (a nejen ona) navíc vyjadřuje stále větší rozpaky nad poněkud chaotickými návrhy ministerstva v oblasti lékové politiky (zejména nad plánovanou generickou preskripcí) i nad realizací záměrů přijatých již dříve. Otázkou navíc zůstává i osud tzv. regulačních poplatků. Kdyby totiž opozice prosadila jejich úplné zrušení, v celém systému bude chybět dalších deset miliard.

Plán, který má zaručit lidem i v době krize stejnou kvalitu péče jako třeba před rokem, by měli v dubnu schvalovat poslanci. A má velkou šanci projít. Blokovat ho totiž nechce ani ČSSD. „Určitě ale navrhneme, aby dal stát do zdravotnictví více peněz, než chce vláda. Zároveň chceme zvýšení stropů na pojistné až na šestinásobek. Na řešení krize ve zdravotnictví by se měli podílet i ti nejbohatší,“ říká stínový ministr zdravotnictví David Rath.

Další tři miliardy z privatizace

Další až tři miliardy, a to na investice ve státních nemocnicích, může české zdravotnictví získat z výnosu privatizací státního majetku; souhlas s tím vyjádřil 18. března senátní výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Počítá s tím novela zákona o zrušení Fondu národního majetku (FNM). Počátkem měsíce ji schválila sněmovna. Senátoři vrátili novelu sněmovně k novému projednání – odmítli jeden ze dvou pozměňovacích návrhů, které do novely prosadil lidovecký poslanec Ludvík Hovorka. Podle Hovorky mělo ministerstvo předložit závazný jmenovitý výčet strategických investic, na něž budou peníze z privatizace směřovat. S tím senátoři dnes souhlasili. Naopak odmítli, aby novela vyjmenovala zdravotnický majetek, který musí být prodán, aby byly peníze na investice. Peníze by do zdravotnictví měly plynout letos a v příštím roce. Přijetí novely ale ještě neznamená, že zdravotnické projekty mají tyto tři miliardy korun jisté. Půjde o to, kolik peněz stát získá z privatizací. Privatizační peníze by pak měly jít například na rekonstrukci pražské Fakultní nemocnice Motol, budování Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v Brně nebo onkologickému centru v Plzni. Mezi další připravované projekty patří rekonstrukce Fakultní nemocnice Brno, onkologického a infekčního pavilonu ve Fakultní nemocnici Ostrava a vybudování objektu chirurgické a intenzivní onkologie a onkologické patologie v Masarykově onkologickém ústavu Brno.

Zdroj: