Tematická příloha: Angiologie - Zajímavosti z iktové konference ASA
U žen bývají symptomy iktu atypické
Ženy méně často vykazují učebnicové příklady symptomů iktu. Ve studii s více než 1 700 pacienty s potvrzeným iktem se ukázalo, že u žen byla o 33 % nižší pravděpodobnost než u mužů, že u nich bude dominantně přítomen některý z pěti klasických varovných příznaků iktu. „Ženy také vykazovaly signifikantní rozdíly v některých tradičních symptomech,“ referovala na meetingu American Stroke Association Julia W. Garganová z Michigan State University v East Lansingu. U žen byla například o 40 % menší pravděpodobnost, že si budou stěžovat na potíže s chůzí a s udržením rovnováhy nebo na sníženou koordinaci pohybů a vertigo než u mužů.
„Pokud hlavní potíž, kterou pacient udává, nevede zdravotníky na příjmových ambulancích k pracovní diagnóze iktu, je méně pravděpodobné, že pacient bude rychle odeslán na MRI nebo CT mozku. To pak může znamenat nevyužití kritického období pro včasnou trombolytickou léčbu,“ uvedla Julia Garganová. Podle ní tyto diference mezi muži a ženami v deskripci jejich potíží mohou vysvětlit prodlevu v terapii, kterou zaznamenávají u ženských pacientů s iktem na odděleních neodkladné péče. „Tyto nálezy jsou konzistentní s tím, co jsme pozorovali u infarktů myokardu,“ komentovala studii Virginia J. Howardová z University of Alabama v Birminghamu.
V rámci studie výzkumníci zjistili následující procentuální manifestaci pěti klasických varovných příznaků iktu uznávaných organizací American Stroke Association: Náhlé problémy s chůzí, vertigo, ztráta rovnováhy nebo koordinace (11 % ženy versus 16 % muži) Náhlé znecitlivění nebo pocit slabosti na tváři, ruce nebo noze (56 % ženy versus 58 % muži) Náhlá konfuze, potíže v komunikaci (33 % ženy versus 31 % muži) Náhlé problémy u jednoho nebo u obou očí (4 % ženy versus 6 % muži) Náhlé výrazné bolesti hlavy z neznámé příčiny (9 % ženy i muži).
U dětí se neonatální iktus projeví až ve škole
Kognitivní deficity způsobené neonatálním iktem se mohou u dětí projevit až v prvních školních letech, kdy se dítě musí začít vyrovnávat s vyššími nároky. „Zatímco skóre kognitivních funkcí v batolecím a předškolním věku ještě spadá do normálních rozmezí, od šesti až do třinácti let mají tyto děti signifikantně snížené skóre v inteligenci a rozsahu kognitivních funkcí,“ uvedla Robyn Westmacottová z Hospital for Sick Children v Torontu. Tyto nálezy apelují na praktické dětské lékaře, aby nepřerušovali monitorování kognitivních schopností dětských pacientů, kteří utrpěli iktus během prvních 28 dnů od svého narození.
„Z hlediska pediatra je velmi důležité pokračovat v dlouhodobém sledování těchto dětí. I když se v prvních letech života zdá, že dobře prospívají, mohou přesto vykazovat potíže, které se plně projeví až v době, kdy jsou starší,“ řekla R. Westmacottová. Podle ní se zdá, že děti spíše nedokážou držet krok se svými vrstevníky, než že by ztrácely své nabyté znalosti. Na rozdíl od dospělých pacientů, kde se deficit projeví brzy po iktu a typicky se spíše zlepšuje než zhoršuje, u dětí proběhlý iktus zřejmě poškodí nerozvinutou část mozku tak, že se dopad iktu plně manifestuje až v době, kdy jednotlivé části mozku dozrávají. „Při dospívání se však může dostavit zlepšení,“ dodala R. Westmacottová.
V dřívější analýze zabývající se pacienty s neonatálním iktem výzkumníci nalezli signifikantní psychomotorickou retardaci ve věku jednoho roku a také opoždění kognitivních funkcí ve věku kolem dvou let ve srovnání s dětmi bez proběhlého iktu, ačkoliv jejich průměrné skóre ještě spadalo do středního pásma. V předškolním věku děti nevykazovaly žádné odlišnosti od normy v IQ nebo výkonnosti ani ve verbálních schopnostech či individuálních subtestech. Výzkumníci podle prezentované studie devatenácti dětí s unilaterálním iktem, které byly sledovány do věku v průměru 8,5 roku, zjistili:
• Signifikantně nižší skóre ve Full Scale IQ testu ve srovnání s normou (průměr 87,24, P < 0,01),
• Signifikantně nižší skóre verbálních a dorozumívacích schopností (průměr 91,52, P < 0,01),
• Signifikantně nižší skóre percepčních funkcí (průměr 88,28, P < 0,01),
• Signifikantně nižší skóre v pracovní paměti (průměr 88,19, P < 0,01),
• Signifikantně nižší rychlost zpracování informací (průměr 86,06, P < 0,01).
Výzkumníci také naznačili trend směrem ke slabšímu pracovnímu a sociálnímu myšlení u dětí, u nichž byla infarktem postižena pravá hemisféra, a nižší rychlost zpracování informací u dětí, u nichž infarkt postihl levou hemisféru. „Jakmile tyto děti dorostou do školních let a jsou od nich očekávány sofistikovanější kognitivní výkony, nastávají potíže,“ řekla R. Westmacottová. S ní souhlasila Donny Ferrierová ze San Francisco Children’s Hospital University of California, podle níž je nutné těmto dětem poskytovat během jejich školní docházky vhodnou pomoc. Navzdory svému handicapu mají totiž šanci se v pozdějším věku svým vrstevníkům vyrovnat.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 6/2007, strana A11
Zdroj: