Tematická příloha: Česká studie, která předběhla svou dobu
Jestli někdo může cítit při sledování tohoto vývoje jisté zadostiučinění, a možná i pobavení, je to MUDr. Raja Lodinová-Žádníková z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze- Podolí. Je autorkou studie, která je naprosto unikátní i ve světovém kontextu. V záplavě současných příspěvků o modulaci střevní mikroflóry její práce působí jasnozřivým dojmem. S cíleným osídlováním střeva novorozenců nepatogenním bakteriálním kmenem s výhodnými vlastnostmi začala totiž před více než čtyřiceti lety, tedy v době, kdy se o probioticích ještě vůbec nemluvilo a téměř nikdo nepovažoval střevo za významný orgán lidské imunity. Děti osídlené prověřeným kmenem pak sledovala ještě i po dvaceti letech. K tomu, aby ve své práci vytrvala, potřebovala kromě trpělivosti a představivosti také značnou dávku odvahy. Jako mladá pediatrička odešla z podolského ústavu na roční stáž do Imunologického ústavu Československé akademie věd. „Měla jsem štěstí, že jsem se tam potkala s profesorem Jaroslavem Šterzlem, imunologem světové úrovně,“ říká MUDr. Raja Lodinová-Žádníková. V ústavu se mimo jiné pracovalo s bezmikrobními selaty. „To jsou zvířata nesmírně zajímavá pro imunologický výzkum. U vepře je placenta šestivrstevná, nikoli dvouvrstevná jako u člověka. U selat se tudíž protilátky nepřenášejí přes placentu, ale až po narození z mateřského mléka. Když se okamžitě po porodu odeberou matce a drží ve sterilním prostředí, jsou zcela bez protilátek. Pokud sterilní prostředí opustí, rychle hynou. Jestliže taková selata chtěli vypustit do běžného prostředí, museli je něčím osídlit. A k tomu používali jeden konkrétní kmen E. coli. S myšlenkou, že by to mohlo podobně fungovat i u dětí ohrožených infekcí, poprvé přišel právě prof. Jaroslav Šterzl. Bezmikrobní selata jsou totiž ještě mnohem citlivější než novorozenci.“
...
.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19/2006, strana 19
Zdroj:
