Tematická příloha: HOSPIMedica 2006: Paliativní péče by neměla být luxus, ale standard
Jednou z odborných akcí, které se již tradičně konají během veletrhu HOSPIMedica, je Brněnský den paliativní medicíny. Ten letošní byl v pořadí již dvanáctý. V jeho úvodu předseda České onkologické společnosti prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., shrnul, co se v posledních letech v tomto oboru podařilo a které plány naopak naplnění nedošly. „V roce 1989 jen málokterý zdravotník věděl, co to paliativní medicína je. To se již změnilo. Přesto došlo k poněkud zavádějícímu chápání tohoto termínu. Až příliš často je spojován pouze s hospici,“ uvedl Jiří Vorlíček. V současnosti je podle něj v provozu jedenáct kamenných hospiců celkem s 265 lůžky. „Zcela však stagnují ostatní formy paliativní péče. Mobilní hospice jsou pouze čtyři, navíc s velmi omezenými možnostmi, takto specializovaná ambulance pracuje jediná a navíc se nepodařilo uvést do provozu již připravené oddělení paliativní péče ve Fakultní nemocnici Brno. Pojišťovny na to prostě neslyšely. Ani konzultační týmy paliativní medicíny zatím nepracují.“ Tomuto stavu pak odpovídá i dostupnost kvalitní paliativní péče „Přístup k ní má přibližně pět procent nemocných, kteří by ji potřebovali. Lege artis prováděná paliativní péče je stále vnímána jako luxus, naším cíle je, aby byla považována za běžný standard, na který má pacient nárok,“ řekl J. Vorlíček. Na straně pozitiv stojí podle prof. Vorlíčka naopak to, že je už možné v oboru léčba bolesti a paliativní medicína skládat atestaci. Zatím tuto specializaci získalo 24 lékařů. „To ovšem neznamená, že je naším cílem, aby v budoucnu tito specialisté přebírali péči o všechny terminálně nemocné. Základní principy paliativní medicíny mají znát všichni zdravotníci. Každý specialista pak musí být seznámen se specifiky paliativní péče ve svém oboru – kardiolog by se měl umět postarat o nemocné v konečné fázi srdečního selhání, pneumolog by měl umět pečovat o pacienty s vysoce pokročilou CHOPN,“ upozornil J. Vorlíček.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 35/2006, strana 22
Zdroj: