Tematická příloha PEDIATRIE: CRP jako pomocník při antibiotické léčbě

Koncentrace C-reaktivního proteinu stoupá v krvi již v prvních šesti hodinách bakteriálního zánětu, a když se pacient uzdravuje, hodnoty klesají přibližně o 50 % denně, tedy podstatně rychleji než u klasické sedimentace erytrocytů. Vyšetření CRP z kapky kapilární krve s výsledkem do pěti minut přímo v ordinaci zajistí individuální šetrný přístup k pacientovi a cílené nasazení antibiotika. Ze zkušeností vyplývá, že pacientům s hodnotou CRP nad 40 mg/l je třeba téměř vždy nasadit antimikrobiální léčbu (při jejich dobrém klinickém stavu a odmítání ATB terapie se doporučuje opakovat CRP vyšetření s odstupem jednoho až dvou dnů). Pacienty s hodnotami CRP nad 60 mg/l je nutné léčit ATB vždy. Naopak při nízkých hodnotách umožní vyšetření CRP lékaři vyčkat s podáním ATB i při zdánlivě závažných stavech. Lékař se o léčbě antibiotiky může rozhodovat až podle dalšího rozvoje klinického stavu a monitorovat zánětlivé parametry v průběhu onemocnění. Výhodou pro pacienta je jistota, že nebude antibiotiky léčen zbytečně, např. při febrilních virózách. Jindy naopak při zdánlivě banálním onemocnění může CRP vyšetření odhalit latentní infekci a pomoci tak předejít nebezpečným bakteriálním komplikacím. „Hodnoty CRP vyšší než 40 mg/l mělo v souboru 1 780 pacientů sledovaných v mé ordinaci v letech 2002 až 2006 jen 16 procent z nich,“ říká MUDr. Renáta Růžková, členka Pracovní skupiny pro antibiotickou terapii Odborné společnosti praktických dětských lékařů a dodává: „Naproti tomu 84 procent pacientů mělo CRP vyšetření do 40 mg/l, a z nich jen necelých pět procent bylo léčeno antibiotiky, např. při atypické pneumonii (u mykoplasmat je totiž koncentrace CRP nízká), infekci dolních močových cest či alteraci celkového stavu. Odpadlo zbytečné podávání ATB ‚pro jistotu‘.“
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 14/2006, strana 21

Zdroj: