Tematická příloha: Vyhledávání a léčení dětské tuberkulózy
Tuberkulóza zůstává chorobou s největší úmrtností na naší planetě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se ročně na světě diagnostikuje osm milionů nových případů tuberkulózy a kolem tří milionů osob na ni zemře. I když se většina případů vyskytuje v rozvojových zemích, v USA je tuberkulózou infikováno téměř 15 milionů lidí. Každý rok tam na ni onemocní přibližně tisícovka dětí. Nejvyšší incidence je u dětí ve věku do pěti let, následovaná výskytem u adolescentů. Největší nahromadění dětských případů je ve městech a dvě třetiny se vyskytují v šesti státech (Kalifornie, Texas, New York, Illinois, Georgia a Florida). Vedle aktivní tuberkulózy (TB) je u dětí v USA daleko větší výskyt latentní TB infekce. Pokud se má podařit eliminace TB onemocnění u dětí, je třeba řádně diagnostikovat a léčit obě skupiny, latentní i aktivní infekci. Stejný problém máme také v České republice, a proto je nesporně zajímavé srovnání řešení této problematiky v USA a u nás.Nákaza hlavně od dospělých
Mycobacterium tuberculosis se z člověka na člověka přenáší respirační cestou. Děti se tuberkulózou zpravidla nakazí od dospělých. Malé děti představují ve srovnání s dospělými menší riziko nákazy – v jejich organismu se nachází méně mykobakterií a kaverny se u nich vyskytují jen vzácně. Malé děti rovněž nekašlou tak účinně jako dospělí. Kapénky obsahující komplex M. tuberculosis pronikají do vzduchu, jestliže osoba s plicní či laryngeální tuberkulózou kašle, kýchá, mluví, směje se nebo zpívá. Infikované kapénky vysychají, přeměňují se v kapénková jádra a setrvávají ve vzduchu po řadu hodin. Po vdechnutí proniká kapénkové jádro do bronchiálního stromu a usazuje se v respiračním bronchiolu či v alveolu. Mikroorganismy se pak po dobu 2 až 12 týdnů zvolna množí v alveolárních makrofázích, dokud jejich počet není dostatečně vysoký (většinou 103 až 104), aby vyvolal pozitivní reakci při tuberkulinovém kožním testu. Než se vyvine buněčná imunita, bacily tuberkulózy se šíří lymfatickými cévami do hilových lymfatických uzlin a krevním řečištěm pronikají do vzdálených oblastí, jako jsou ledviny, kosti, mozek a horní plicní pole. U osob s neporušenou buněčnou imunitou tvoří shluky aktivovaných T buněk a makrofágů granulomy, které omezují množení a šíření mikroorganismů, čímž dochází ke vzniku latentní TB infekce.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19/2006, strana 22
Zdroj:
