Terapie probiotiky – jaká je a jaká by měla být
Probiotické přípravky a jejich kombinace s prebiotiky (energetické substráty střevní mikrobiální flóry) se v současnosti prodávají v lékárnách, drogeriích i potravinových řetězcích. Na trhu je několik desítek přípravků, které v různé míře deklarují nejen příznivý účinek na celkový zdravotní stav, ale i terapeutickou účinnost. Tyto přípravky jsou masivně propagovány v médiích nejrůznější úrovně. Jejich naprostá většina je uváděna do prodeje jako potravinové doplňky, u nichž není požadována terapeutická účinnost. Tuto nelze často ani odhadnout, neboť probiotikum je specifikováno jeho hmotností nebo chybějí údaje o vhodném složení. Probiotika registrovaná jako léčiva jsou naprostou výjimkou. Současný stav přináší velký finanční prospěch výrobcům, distributorům a prodejcům, ale je nepřehledný pro laiky i zdravotnické pracovníky (lékaře, nutriční terapeuty a lékárníky).
Mečnikov formuloval před více než sto lety koncepci mikrobiální interferenční terapie. Jejím principem je podávání živých mikroorganismů převážně lidského původu (probiotik) s cílem využít jejich vlastností ke změně a stabilizaci střevní mikroflóry s následným příznivým účinkem na celkový zdravotní stav hostitele, včetně předcházení některým chorobám nebo zlepšení jejich průběhu. Tato koncepce byla v minulosti opakovaně zpochybňována a marginalizována. Posledních 15 let jsou probiotika opět předmětem intenzivního zájmu, za kterým stojí rozvoj molekulární biologie, imunologie, genetiky a biochemie. Gastrointestinální mikrobiologie vstupuje v současnosti do nové éry. Metody sekvenční analýzy DNA umožňují genetickou identifikaci složitých mikrobiálních populací bez předchozí kultivace (metagenomika). Mikrobiální flóra trávicí trubice je systém mnohem složitější a početnější, než se dosud předpokládalo (nejméně 1 800 rodů a 15 000 až 36 000 druhů), přičemž většinu druhů nelze charakterizovat kultivačními metodami. Nové metodické postupy posunuly dosavadní poznatky o mikroflóře trávicí trubice, včetně probiotik, na mnohem vyšší úroveň. Nejde jen o rozvoj znalostí o přirozených (naivních) probioticích. Aplikací metod genetického inženýrství byla připravena probiotika rekombinantní a chimérická. Tato vytvářejí nové terapeutické možnosti, jako je in situ syntéza, sekrece a cílená aplikace biologicky aktivních molekul nebo vazba mikrobiálních toxinů na chimérický polysacharid saprofytických gramnegativních mikrobů.
Základním problémem mikrobiální interferenční terapie v současnosti je disproporce mezi objemem a úrovní experimentálních poznatků na straně jedné a klinickou aplikací probiotik na straně druhé. Dosavadní klinické práce jsou poměrně četné, zasahují do řady klinických oborů a jejich závěry jsou z velké části příznivé. Je proto třeba, aby byla vytvořena kritéria pro probiotická léčiva, zahrnující dodržení podmínek správné výrobní praxe a označení probiotik podle:
*platné mezinárodní klasifikace,
*koncentrace počtu kolonií (CFU),
*podmínky uložení.
Fyziologický nebo terapeutický účinek probiotik lze očekávat při minimální denní dávce 108 až 1 010 CFU. Účinnost přípravku je dána množstvím životaschopných mikrobů, které dosáhnou cílové lokalizace. Toto mohou nepříznivě ovlivnit trávicí sekrety a enzymy. Ztráty je naopak možné snížit vhodnou aplikační formou. Množství funkčního probiotika v cílové lokalizaci ovlivňuje také rozsah enzymové přeměny prebiotik. Denní dávka prebiotického substrátu se odhaduje na 10 až 15 gramů u dospělých a 1 až 3 gramy u dětí. Probiotika obsahující živé mikroby mají kratší exspirační dobu než ostatní léčiva a mají být uchovávána při teplotě do +80 ºC.
V řadě oblastí, kde byla probiotika terapeuticky použita (s výjimkou proktokolitidy, pouchitidy a infekčních enterokolitid), však trvá nedostatek kontrolovaných klinických studií. Chybí stanovení specifických účinků definovaných probiotických kmenů ve specifických klinických situacích. V nich je vhodné preferovat probiotika s alespoň částečnou znalostí genomu. Jeho analýza umožňuje představu o vlastnostech a terapeutických možnostech. Aplikace takto zvoleného probiotika v kontrolované klinické studii s pečlivě připraveným protokolem umožňuje praktické ověření teoretických poznatků. Tento postup splňuje požadavky lékařství založeného na důkazech (Evidence Based Medicine) a probiotika pak mohou být oprávněně považována za novou metodu biologické terapie, jejíž možnosti jsou rozsáhlé, nežádoucí účinky vzácné a ekonomické náklady nízké. Je proto třeba považovat z hlediska dlouhodobé perspektivy za oprávněný požadavek, aby odborné společnosti a výrobci kvalitních probiotických přípravků podporovali kontrolované klinické studie, které jsou pro další rozvoj probiotické terapie nezbytné.
Na této potřebě nic nemění skutečnost, že ve spolupráci s teoretickými obory je potřebné řešit i některé nové otázky spojené s terapeutickou aplikací probiotik. K nim patří možnost přenosu genotoxických a cytotoxických substancí, přítomnost genů antibiotické rezistence, aplikace probiotik v neonatálním a perinatálním období života, jakož i jedincům imunosuprimovaným a s významnou komorbiditou. Tento společný postup umožní využít terapeutický potenciál probiotik při zachování vysoké bezpečnosti.
Zdroj: