Tři funkce vědy z pohledu vývojové kardiologie
Často se zapomíná, že věda měla a stále má tři funkce: první je poznání, druhou zvyšování vzdělání a třetí je využívání, aplikace nových vědeckých poznatků. Vzájemný vztah těchto tří charakteristických úkolů vědy se v průběhu let významně změnil: zatímco v 18. století vyzníval jednoznačně ve prospěch poznání – poměr bylo možno přibližně vyjádřit čísly 12 : 6 : 2, pak v minulém století byl již významně změněn ve prospěch druhých dvou (poměr 2 : 9 : 9). V současné době se tento trend zrychluje a poměr se výrazně mění ve prospěch vědy aplikované. Takovýto jednostranný vývoj by však rozhodně vědě jako takové nepomohl; vždyť poznání (tj. základní výzkum) a jeho aplikace tvoří nerozlučná dvojčata a jedno bez druhého nemůže existovat. Lékařské vědy jsou toho nejlepším důkazem. Kardiologie příkladem propojení výzkumu a praxe
Především je nutno konstatovat, že moderní kardiologie je vědní disciplínou, v níž spojení teorie s klinickou praxí není jen proklamovanou frází, nýbrž nezpochybnitelným faktem: představuje totiž téměř nepřetržitý řetězec poznatků od molekuly až k lůžku pacienta. Jakýkoli pokus o přerušení této plynulé řady a dělení na teoretickou a klinickou kardiologii je z tohoto pohledu neúčelným artefaktem. Tím se kardiologie podstatně odlišuje od řady dalších medicínských disciplín, kde tato kontinuita celosvětově dosud chybí. Tato integrace vznikala postupně a k jejímu plnému rozvoji dochází až v posledních desetiletích díky rychlému vývoji teoretických poznatků, metodických postupů, technického vybavení a klinických nároků.Kardiologie dostala do vínku nelichotivou nálepku; vždyť více než 50 % všech úmrtí v civilizovaných zemích padá na vrub onemocnění srdce a cév; celá jedna polovina z tohoto množství pak na vrub jediného onemocnění – ischemické choroby srdeční a její akutní formy, infarktu myokardu. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace bude toto onemocnění hlavní příčinou smrti nejméně do roku 2020, tedy ještě 15 let. V naší republice umírá na tuto chorobu neuvěřitelných 60 000 lidí ročně. Není proto pochyb o tom, že společnou snahou kardiologů na celém světě je tento nepříznivý trend zvrátit. Daří se to?
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19A/2005, strana 9
Zdroj: