Trnitá česká cesta k eHealth

O elektronickém zdravotnictví, které je nedílnou součástí vyspělých zahraničních zdravotních systémů, se v České republice dosud vesměs jen hovořilo. Nyní konečně ministerstvo zdravotnictví finišuje s materiálem, který se chystá předložit vládě. Tento materiál se zaměřuje nejen na registry, které by měly fungovat již od roku 2017, ale řeší i elektronickou identitu zdravotnických pracovníků a hlavně elektronickou preskripci. Bez systémové elektronizace českého zdravotnictví se podle odborníků veřejnost zlepšení kvality zdravotní péče nedočká.

Tuzemské zdravotnictví stojí před důležitým milníkem. Buď zůstane na technologické úrovni minulého století, nebo se bude plnohodnotně elektronizovat. Jde o zásadní rozhodnutí pro další rozvoj a zkvalitnění zdravotní péče a služeb pro občany i vyšší úspory na straně poskytovatelů péče i státu. S odkazem na chystanou Národní strategii elektronického zdravotnictví eHealth, která má být jedním z prvních kroků vlády a státní správy pro systémové řešení elektronizace českého zdravotnictví, to shodně potvrzuje řada odborníků a zástupců institucí se zkušenostmi se zaváděním eHealth do praxe. Přitom potřebu zavést co nejrychleji komplexní eHealth v ČR podporují jednoznačně zástupci lékařských profesních komor a sdružení, státní správy, zdravotních pojišťoven i zdravotnických zařízení. Vyplývá to z bleskového průzkumu mezi účastníky konference na téma elektronizace zdravotnictví pořádané v září Česko‑izraelskou obchodní komorou (ČISOK).

Kromě zvýšení kvality zdravotní péče eHealth zásadním způsobem rozšiřuje možnosti pacientů a zjednodušuje jim život. Pacient bude moci sám a z pohodlí domova nahlédnout do všech svých zdravotních záznamů. Bude‑li chtít jiný odborný názor na svůj stav, může své zdravotní záznamy odeslat zvolenému specialistovi. Při změně lékaře se nemusí dokumentace nikam nosit nebo odesílat. Zdravotní záznamy, léky i vyšetření jsou, ověřené a úplné, přístupné specialistovi, kterého si pacient zvolí, stejně jako třeba rodinnému příslušníkovi.

Ukázek efektivní elektronizace zdravotnictví s přínosem pro pacienty, lékaře, pojišťovny i poskytovatele zdravotní péče je v Evropě hned několik. V zemích s dlouhodobou zkušeností s eHealth, jako jsou Estonsko, Dánsko, Švédsko či Finsko, přineslo jeho zavedení pokles administrativní zátěže všeobecných lékařů o deset procent, nebo snížení předepisování léků ve standardní péči o celou čtvrtinu. Hlavním přínosem je však pro pacienty kvalitnější zdravotní péče.

Spokojenost s eHealth například ve Velké Británii dokládá i obliba objednávání se k lékaři přes internet. Zatímco v roce 2004 se elektronicky objednalo 30 procent pacientů, v roce 2013 to bylo již přes 50 procent a toto číslo nadále roste. Velmi oblíbený je například webový portál, kde si lidé mohou kontrolovat kvalitu jednotlivých zdravotnických zařízení (podle počtu hvězdiček udělených státní inspekcí) a podle toho si následně vybírat. Jejich výběr ovlivňuje i vzdálenost a dostupnost daného zařízení od bydliště, čekací doba na vyšetření či výkon, úspěšnost při zákroku či samotná hodnocení ostatních pacientů. Všechny tyto informace jsou jim právě díky zmíněnému portálu snadno dostupné. Podle odborníků tedy elektronické sdílení informací mezi lékaři v ambulancích i nemocnicích i jejich dostupnost konkrétnímu pacientovi výrazně zvyšují kvalitu péče a snižují úmrtnost, nemocnost i množství užívaných léků.

Co se zatím v Česku podařilo

V přípravě českého eHealth se zatím podle koordinátora Národní strategie elektronického zdravotnictví Jiřího Boreje podařila realizace klíčového projektu zpracování „Enterprise Architektura eHealth“ řešícího stávající a budoucí klíčové projekty pro rozvoj elektronizace. Z devatenácti základních témat jde například o:

• Národní registry a jejich provázanost na služby eGOV

• Řešení identit (autentizace), řízení souhlasů a architektura infrastruktury eHealth

• ePreskripce

• Portál na podporu informovanosti ve zdravotnictví

• Interoperabilita (i mezinárodní)

• Realizace projektu „Posouzení proveditelnosti vybraných cílů Národní strategie elektronického zdravotnictví“ – zejména posouzení legislativních vazeb

„Do konce roku 2016 má vzniknout základní implementační plán strategie prioritních témat, který se opírá o silnou podporu architektonického týmu a výstupy projektu Enterprise,“ uvádí se ve zprávě NCeZ. Jednotlivé pracovní skupiny mají řešit problematiku elektronické preskripce či registrů ve zdravotnictví a elektronickou identitu. K dalším tématům patří elektronická zdravotnická dokumentace, standardy, telemedicína, portál elektronického zdravotnictví a v neposlední řadě legislativa.

„Zatím byla ve stanoveném termínu 30. 6. 2016 vypracována Národní strategie elektronického zdravotnictví a předložena do vnitřního připomínkového řízení MZ ČR. Po zapracování více než tří set připomínek odborných společností a profesních organizací byla třetí pracovní verze dokumentu dne 16. 8. uvolněna do meziresortního připomínkového řízení například ČLS JEP, ICT UNIE, zdravotním pojišťovnám, SÚKL či komorám,“ zhodnotil dosavadní činnost NCeZ před poslanci Výboru pro zdravotnictví Jiří Borej.

Jedním z dosažených výsledků je i průběžné zajišťování financování projektových okruhů. Z peněz EU by na elektronizaci českého zdravotnického systému mělo jít 2,5 miliardy korun. Podle plánu si iniciační financování Národního centra elektronického zdravotnictví vyžádá 49 milionů korun na projekt „Strategické řízení rozvoje elektronického zdravotnictví v rezortu MZ“. Jak uvádí Průběžná zpráva z přípravy a realizace Národní strategie elektronického zdravotnictví, počítá se s:

• IROP projekty v hodnotě 1 581 mil. Kč (některé dosud neprojednány s řídícím orgánem, je potřeba dopracovat jejich specifikaci)

• OPZ projekty v celkové hodnotě 599 mil. Kč (316 mil. přiděleno přímo)

• nezařazenými projekty v hodnotě 310 mil. Kč (KB, ePreskripce) – viz tabulku.

Slovenská a izraelská elektronizace

V letošním roce začal eHealth v praxi fungovat na Slovensku, kde se do něj začali připojovat první uživatelé. Právě tento případ ukazuje, jak je důležité předem koncepčně nastavit podmínky v legislativě, technologiích nebo organizačních procesech. Vývoj, implementace, testování až po samotné spuštění do ostrého provozu trvaly na Slovensku pět let. „Hlavní motivací pro používání elektronického zdravotnictví je pro mě sdílení klinických informací o pacientech. Je mnohem bezpečnější léčit, když mám o pacientech ověřené a autorizované klinické záznamy,“ říká MUDr. Helga Kajanová, medicínská poradkyně pro eHealth, s tím, že díky elektronizaci se pacienti mohou například vyhnout riziku lékové interakce. „Navíc mi v lékařské praxi časem ubude i administrativa spojená s hlášeními do různých institucí. Tato hlášení se budou z mých záznamů připravovat automaticky a já je jen odsouhlasím,“ doplňuje MUDr. Helga Kajanová.

Příkladem mimo Evropu je Stát Izrael, kde jsou tvůrci elektronizace systému zdravotní pojišťovny, ale jsou do ní zahrnuti i ostatní aktéři. Elektronický zdravotní systém začali zavádět již v 90. letech – nejprve se začalo s ambulantní sférou, později následovaly nemocnice. Dnes s elektronickými záznamy pracují všichni lékaři a přístup k nim má vždy i konkrétní pacient. Jedním z mnoha prvků tamního komplexního řešení eHealth může být třeba takzvaná telemedicína, tedy vzdálený monitoring pacientů či konzultace s lékařem. „Systémová elektronizace zdravotnictví mimo jiné snížila nutnost návštěvy pohotovostních služeb nemocnic o sedmdesát osm procent. Ve výsledku se šetří čas a peníze pacientů i pojišťoven a v nemocnicích se mohou soustředit na závažnější případy,“ upřesňuje Pavel Smutný, prezident ČISOK, s tím, že fiskální dopady na zdravotnictví i zkvalitnění a zefektivnění zdravotní péče jsou zřejmé. „Je ovšem nutné zmínit, že pojišťovny v Izraeli jsou motivovány svojí odpovědností za vlastní finanční situaci. To bohužel v Česku plně neplatí,“ doplňuje Pavel Smutný.

„Do Česka jezdím již patnáct let a celé ty roky se účastním diskusí o zavedení elektronického zdravotnictví a e‑dokumentace. Zatím ale nevidím žádný výsledek. Považuji to za zločinné zanedbávání snah o zlepšení kvality péče,“ řekla v rámci letošního 8. mezinárodního kongresu Prague International Summit Rachelle Kaye z Izraele, která se věnuje managementu zdravotnictví už přes 35 let – v Severní Americe, Izraeli a nově také v Evropě. V posledních patnácti letech se zaměřuje na oblast e‑Health a na využití informačních technologií při poskytování péče. Lékař, kterého pacient kdekoli ve své zemi navštíví, má k dispozici jeho kompletní aktuální zdravotnickou dokumentaci včetně rentgenů, výsledků vyšetření a všech léků, které užívá. Pacient si přes internet může snadno zjistit, zda má nějaká nová lékařská doporučení, může komunikovat s lékařem, podívat se na výsledek vyšetření, vidí, kdy a jaký lék mu byl předepsán či kdy si naposledy vyzvedl recept. Podle izraelských expertů je vše šito na míru pacienta a propojeno s laboratořemi, klinikami a nemocnicemi. „V databázi jsou například všechny léky, které konkrétní pacient užívá, aby se zabránilo nežádoucím lékovým interakcím. Jen v prvních měsících po zavedení se ukázalo na tisíc léků, které neměly být pacientovi právě kvůli interakci s dalšími léky, které užívá, vůbec předepsány,“ vysvětluje Kaye. Kromě toho systém upozorňuje lékaře i na generické ekvivalenty léků a na to, co má pacient hrazeno ze zdravotního pojištění a co nikoli.

V české pracovní skupině k ePreskripci se podle Jiřího Boreje již podařilo formulovat podmínky pro zavedení povinných elektronických receptů. „Stanovujeme šest podmínek pro to, aby elektronická preskripce byla povinná, a v tuto chvíli tyto podmínky formulujeme do legislativního znění. Pokud se nám to podaří v rámci horizontu několika týdnů, chtěli bychom návrh předložit,“ říká s odkazem na připravovanou novelu zákona o léčivech.

Bezpečnost na prvním místě

V Česku ale stále existuje řada odpůrců eHealth. Nejčastějším argumentem je hlavně ochrana pacientských dat. Podle zahraničních odborníků jde o ožehavé téma všude, často však slouží jako výmluva. Jak připomíná Rachelle Kaye, každý pojištěnec, který je v Izraeli v elektronickém systému, podepisuje informovaný souhlas s tím, že zdravotníci budou mít plný přístup do jeho zdravotnických záznamů. „Ze dvou milionů lidí jen sedm nesouhlasilo s tím, aby si lékaři navzájem o nich sdělovali informace,“ dodává.

Přesto je však zabezpečení citlivých dat velkou otázkou. „Platí, že identifikační údaje a medicínská data jsou v oddělených databázích, jejich propojení je spjato s přísnými pravidly a stálým dohledem,“ uvedl Martin Kult, viceprezident společnosti Ness Technologies v ČR, která se podílela právě na slovenském řešení eHealth. Objevují se také obavy kolem nesouladu s individuálními informačními systémy institucí a strach některých lékařů ze ztráty svého know‑how. „Lékaři mohou dál pracovat se svým systémem, stačí jen projít certifikací a následně jsou zapojeni do centrálního eHealth,“ popsal Martin Kult zkušenosti ze Slovenska. I v elektronickém zdravotnictví zůstává ale základem důvěra mezi pacientem a lékařem a stejně tak vědomí, že všechny informace jsou v bezpečí.

Jak eHealth pomáhá:

• Pacient: zkvalitnění péče a zvýšení odpovědnosti za vlastní zdraví vzhledem k přístupu k úplným informacím. Každý pacient získá také větší přehled a informace o poskytovatelích zdravotní péče včetně referencí ostatních pacientů o kvalitě služeb. Systém umožní pacientovi i lékaři přehledně plánovat zdravotní péči tak, jak nám to dnes umožňují moderní technologie v ostatních oblastech života.

• Lékař: kvalitnější léčba, efektivnější preskripce, plánování úkonů a více obsloužených pacientů díky úplným informacím. Používání moderních technologií značně zrychluje zajištění zdravotně relevantních dat pacientů pro všechny poskytovatele zdravotní péče v režimu 24/7. V případě urgentní zdravotnické pomoci také bude mít zasahující zdravotník k dispozici sadu nejdůležitějších údajů pro rychlou pomoc.

• Pojišťovna: významné úspory nákladů, úplná a aktuální data, prevence a lepší odhalitelnost podvodů.

• Zdravotnické zařízení: kvalitnější služba pacientům, kratší čekací lhůty, méně návštěv a nižší náklady díky kvalitnějšímu plánování.

Zdroj: