Přeskočit na obsah

Trombolytická terapie mozkového infarktu

Cílem trombolytické terapie je dosáhnout rekanalizace mozkové tepny uzavřené trombem nebo embolem. V případě přetrvání okluze tepny dojde v jejím povodí k rozvoji infarktového ložiska, jehož rozsah je závislý zejména na schopnosti kolaterální cirkulace zajistit výživu v postižené části mozku. Pokud včas zajistíme rekanalizaci uzavřené tepny (spontánní nebo terapeuticky navozenou), můžeme mozkovému postižení zcela nebo zčásti zabránit. První zmínky o trombolytické terapii mozkového infarktu jsou z konce 50. let minulého století. Koncepce současné akutní terapie mozkového iktu je postavena na výsledcích několika velkých randomizovaných studií, které byly publikovány v polovině 90. let 20. století. Jako nejdůležitější se ukázala studie NINDS (The National Institute of Neurological Disorders and Stroke rt-PA Stroke Study) s aktivátorem plasminogenu (rt-PA) a časovým oknem tři hodiny. Na základě těchto výsledků byla rt-PA schválena k terapii mozkového iktu v intravenózním podání do tří hodin od vzniku příznaků v USA (1996) a posléze i v České republice (2004).Většina mozkových infarktů vzniká na podkladě trombózy nebo embolizace. Oba procesy vedou k hypoperfuzi mozkové tkáně. Při poklesu krevního průtoku na hodnotu mezi 12 až 18 ml/100 gramů mozkové tkáně/min vzniká reverzibilní porucha funkce (penumbra). Klesá-li perfuze dále pod hodnoty 8 až 10 ml/100 gramů mozkové tkáně za minutu, následují ireverzibilní změny (nekróza). Neurony penumbry zůstávají vitální minuty až hodiny po okluzi tepny a celý proces je reverzibilní včasnou reperfuzí. Penumbra je definována dvěma parametry – tkáňovým průtokem a časem. To znamená, že s narůstajícím časem dochází k rozšiřování infarktového ložiska na úkor penumbry a pokud nedojde k včasné reperfuzi, propadá celá oblast penumbry po určité době nekróze (proto heslo „time is brain“). Tato koncepce kritické perfuze je základem terapeutických úvah u akutního iktu a veškerá léčba se zaměřuje právě na viabilní neurony v oblasti ischemického polostínu.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 7/2005, strana 15

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené