Udržení astmatu u těhotných pod kontrolou

Podle American College of Obstetricians and Gynecologists (ACOG) sice klesá úmrtnost těhotných žen na astma, na druhé straně však stoupá počet těhotných s astmatem i počet komplikací způsobených touto nemocí. Proto ACOG začátkem loňského roku sestavila nový doporučený postup pro léčbu astmatu v těhotenství na základě evidence based medicine.

Na základě zhodnocení existujících studií o astmatu v těhotenství jsou nová doporučení podpořena závěry Národního preventivního vzdělávacího programu o astmatu.Občas zapomínáme, že před specializací jsme získali všeobecné medicínské vzdělání. Není důležité si pamatovat základy patofyziologie některých onemocnění, jako je kupříkladu astma, ale je nutné sledovat nová doporučení pro jejich léčbu. Jak často nám sdělí nešťastná pacientka, že jí její praktický lékař odmítl předepsat chronickou medikaci, protože je nyní těhotná. Jako lékaři v oboru péče o zdraví žen nemusíme být experty v oblasti léčby astmatu, na druhé straně musíme mít přehled o všech častých nemocech, které se v těhotenství vyskytnou, abychom mohli úspěšně spolupracovat s praktickým lékařem při péči o naše těhotné.Astma je jedním z nejčastějších závažných onemocnění, které mohou komplikovat těhotenství. Vyskytuje se u 9 % těhotných žen ve věku 18–44 let,1,2 ve skupině mladších těhotných ve věku 18–24 let se vyskytuje až u 12 %.2 Diagnóza astmatu v dané skupině se v letech 1998 až 2002 zdvojnásobila.

Podle Národního průzkumu zdraví, prováděného v letech 1997 až 2003, uvádělo 38,5 % těhotných, u nichž bylo astma potvrzeno, minimálně jeden záchvat rok před otěhotněním,2 což znamená, že mnoho pacientek není adekvátně léčeno. Tyto údaje však byly založeny na sdělení žen a nebyly potvrzeny údaji od lékařů. Astma je tradičně spojováno s některými těhotenskými komplikacemi, jako jsou hyperemesis gravidarum, gestační diabetes, předčasný porod, preeklampsie, porod císařským řezem, neonatální mortalita a nízká porodní hmotnost, i když data potvrzující tyto závěry nejsou konzistentní.3 Patofyziologický mechanismus uvedených komplikací není dostatečně objasněn, pravděpodobně jde o následek chronické hypoxie, která se v těhotenství prohlubuje.

Současné práce podporují tuto hypotézu zjištěním, že nedostatečně léčené astma má vyšší pravděpodobnost nepříznivého výsledku těhotenství. V nedávné době Maternal Fetal Medicine Unit (MFMU) publikovala prospektivní observační studii, která zjistila pouze malé rozdíly v průběhu a výsledku těhotenství u žen s astmatem a bez něj. Tato studie hodnotila výskyt předčasných porodů, gestačního diabetu, preeklampsie, chorionamnionitidy, oligohydramnia, porodů císařským řezem, nízké porodní hmotnosti a kongenitálních malformací u žen s astmatem a bez něj. V souboru 2 620 žen byl jediným statisticky významným rozdílem vyšší výskyt císařských řezů u žen se středně závažným až závažným astmatem.4 Ačkoli MFMU uvádí, že nejde o reálnou situaci, jiné studie prokazují vyšší výskyt těhotenských komplikací.5‑

Komentář

Autor: As. MUDr. Jozef Záhumenský, Ph.D.

Asthma bronchiale je chronické celoživotní onemocnění dýchacích cest. Celosvětový počet astmatiků je odhadován na 150 milionů. Za posledních dvacet let dochází v České republice k nárůstu onemocnění především u dětí a mladistvých, kde se astma stává nejčastějším chronickým onemocněním dětského věku. Navíc je astma na celém světě i v ČR nedostatečně a pozdě diagnostikováno a nedostatečně léčeno. Odhaduje se, že v ČR zůstává stále nepoznáno asi 250 000 astmatiků. Astma nelze zcela vyléčit, lze je však účinně držet pod kontrolou.

Celková prevalence astmatu v ČR se odhaduje na více než 5 %. Úmrtnost na astma je v ČR tradičně velmi nízká a v posledních deseti letech kolísá kolem 1/100 000 obyvatel. Více než polovina onemocnění astmatem je spojena s atopií jedince, která je geneticky determinována. Genetická predispozice je vystavena tlaku nepříznivých faktorů (induktorů) ze zevního prostředí, a to již od 22. týdne nitroděložního života. Kontakt se specifickými (např. alergen) i nespecifickými (např. tělesná námaha, cigaretový kouř, smog, gastroezofageální reflux) spouštěči vede k akutním příznakům astmatu s projevy bronchokonstrikce, edému, ke zvýšené mukózní sekreci, kašli a k amplifikaci zánětu. Zánětlivé změny jsou v dýchacích cestách přítomny trvale a lze je prokázat i v době, kdy je nemoc asymptomatická.

Klinickými projevy astmatu jsou příznaky a exacerbace (astmatické záchvaty). Jako časté jsou označeny exacerbace vyskytující se častěji než dvakrát ročně tři roky po sobě.Astma působí opakované stavy dušnosti, pískoty v hrudníku při dýchání, dráždivý kašel zhoršující se hlavně v noci nebo po námaze, opakované pocity sevření (tíhy, tlaku) na hrudi. Příznaky se často objevují nebo zhoršují při virové infekci, kontaktu se specifickými spouštěči nebo chemickými parami a aerosoly, po námaze, při silných emocích. Prodleva v zahájení dlouhodobé protizánětlivé léčby vede ke strukturálním změnám a ke vzniku ireverzibilní obstrukční ventilační poruchy, která dlouhodobě může vyústit ve vývoj chronického cor pulmonale a chronické respirační nedostatečnosti s invalidizací nemocného. Astma je celoživotní chronické onemocnění, proto nutno počítat s faktem, který uvádějí autoři ve svém článku, že jde o nejčastější závažné chronické onemocnění u těhotných žen, s prevalencí kolem 9 %. Jiné práce uvádějí prevalenci v těhotenství o něco nižší: 1–4 % 1‑4. V naší porodnici jsme za minulý rok měli 2 400 porodů, z toho vedlejší diagnózu J45.0 alergické astma mělo 24 žen, tj. 1 %.

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 1/2009, strana 31

Zdroj: