Přeskočit na obsah

UEGW: Gastroenterologie jako přitažlivý obor plný technologických inovací

 

Na letošním jubilejním 25. týdnu UEG (United European Gastroenterology), který se tentokrát konal od 28. října do 1. listopadu v Barceloně, zaznělo to nejlepší v oblasti gastroenterologie a hepatologie. Zúčastnilo se ho více než 13 300 delegátů, přednášejících a partnerů. Prezentace se zaměřily na IBD, virovou hepatitidu C, Helicobacter pylori, gastroezofageální refluxní onemocnění, léčbu dětských průjmových onemocnění a diagnostiku a léčbu karcinomu gastrointestinálního traktu (GI) . Diskutován byl i obrovský technický pokrok, k němuž došlo v oblasti GI endoskopie a laparoskopie.



Za revoluční byl označen vstup monoklonálních protilátek (MoAb) do léčby IBD. MoAb se ukazují jako efektivní a bezpečný model terapie, ale zároveň přinášejí do léčby IBD nové paradigma dávkování léků, potřebu nového definování cílů léčby a zcela mění design programů pro vývoj léků. Pozornost se soustředila i na virovou hepatitidu C (HCV) způsobující chronickou hepatitidu, která může vyústit v cirhózu jater, hepatocelulární karcinom, transplantaci jater nebo až smrt. Celosvětově je HCV infikováno přes 100 milionů lidí, kteří jsou chronicky nemocní. Objev HCV v roce 1989 vedl k rozvoji testování protilátek hepatitidy C a následně k měření HCV RNA a stanovení virového genotypu a subtypu. Souhra výzkumu s klinickou medicínou přinesla rozvoj v diagnostice a léčbě HCV a poprvé tak umožnila léčbu této chronické virové infekce.

Nádorová onemocnění zažívacího ústrojí způsobují téměř čtvrtinu onkologických onemocnění v Evropě. Kolorektální karcinom, karcinom žaludku a pankreatu patří v tomto regionu k pěti nejnebezpečnějším onkologickým onemocněním, co se týče mortality – způsobují přes 30 procent úmrtí.

V prezentované studii, která zahrnovala více než 600 000 lidí, byli porovnáni pacienti, kterým byla dlouhodobě podávána kyselina acetylsalicylová (ASA) (po dobu nejméně šesti měsíců, průměrná délka podávání ASA byla 7,7 roku), s pacienty, kteří ASA neužívali. U těchto dvou skupin se následně porovnával výskyt řady nádorových onemocnění. Ti, kdo užívali ASA, vykazovali o 47 procent nižší výskyt karcinomu jater a jícnu, o 38 procent nižší výskyt karcinomu žaludku, o 34 procent nižší výskyt karcinomu pankreatu a o čtvrtinu nižší incidenci kolorektálního karcinomu.

Efekt dlouhodobého užívání ASA byl zkoumán i ve vztahu k incidenci jiných onkologických onemocnění. Zde byla potvrzena redukce onemocnění jen u některých, např. u leukémie, karcinomu plic nebo prostaty, zatímco žádný efekt nebyl zřetelný v případě karcinomu prsu, močového měchýře, ledvin a mnohočetného myelomu.

ASA se užívá k léčbě řady onemocnění, od krátkodobého užívání k potlačení bolesti až po dlouhodobé předepisované užívání. Zatímco užívání ASA je mezi lékaři předmětem diskusí, výsledky nedávné studie potvrdily i to, že pacienti, kteří přestali užívat ASA, měli o 37 procent vyšší riziko kardiovaskulární příhody, jako např. infarktu myokardu nebo mozkové příhody, než ti, kteří v užívání tohoto léku pokračovali i nadále.



H. pylori a karcinom žaludku

Karcinom žaludku je celosvětově uváděn jako čtvrtý nejnebezpečnější onkologické onemocnění, např. v roce 2015 byl příčinou 754 000 úmrtí. I v západním světě jde o obtížně léčitelné onemocnění, zejména proto, že je u většiny pacientů diagnostikován v pokročilém stadiu. Nejohroženější populační skupinou jsou starší osoby s průměrným věkem v době diagnózy 69 let.

Další z prezentovaných studií analyzovala riziko vývoje karcinomu žaludku u velké skupiny jedinců, kteří dostávali antibiotika k léčbě infekce Helicobacter pylori (spirální, mikroaerofilní, gramnegativní bakterie, která kolonizuje žaludeční sliznici). Studie zahrnovala více než 63 000 lidí, kterým byla indikována antibiotická léčba na infekci H. pylori. Z těch, kteří byli léčeni ve věku nad 60 let, se objevil karcinom jen u 0,8 procenta ve srovnání s 1,1 procenta pacientů ve vzorku obecné populace odpovídající věku. Porovnání dat ukazuje 22procentní snížení rizika vývoje karcinomu žaludku u osob starších 60 let ve srovnání s běžnou populací. Z výsledků studie je zřejmé, že léčba infekce H. pylori by mohla vést k výraznému snížení rizika karcinomu žaludku, zejména u starších osob.

Mezinárodní agentura pro výzkum onkologických onemocnění klasifikovala H. pylori jako karcinogen a jeden z nejvýznamnějších faktorů vedoucích k rozvoji karcinomu žaludku. Odhaduje se, že tato infekce je globálně zodpovědná za 78 procent všech případů karcinomu žaludku. Tato infekce postihuje více než 50 procent světové populace, ale většina lidí neví, že jsou nakaženi, dokud se neobjeví příznaky žaludečního podráždění, jako je pálení žáhy nebo dyspepsie. Diagnóza se obvykle provádí pomocí krevního nebo dechového testu, ale může být také provedena pomocí endoskopie nebo testu stolice.

Představení výsledků této významné studie prezentoval v rámci úvodního sympozia UEG profesor Wai Keung Leung z Department of Medicine na University of Hong Kong. „V porovnání s běžnou populací jsme zaznamenali výrazně nižší riziko karcinomu žaludku u lidí starších 60 let, kteří dostávali antibiotickou terapii kvůli infekci H. pylori. Snížení o 22 procent je pozoruhodné a naznačuje, že v léčbě této infekce existuje skutečná hodnota. Ačkoli se běžně domníváme, že u starších pacientů může být na eradikační terapii H. pylori příliš pozdě, nyní můžeme s jistotou doporučit, aby byla infekce H. pylori vždy léčena i u starších pacientů, aby pomohla snížit riziko vývoje karcinomu žaludku,“ vysvětlil profesor Leung.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Ke Comirnaty pro děti se vyjádří EMA

23. 11. 2021

Vakcína proti COVID‑19 uzpůsobená dětem mezi pěti a jedenácti lety by mohla být brzy k dispozici i v Evropě. Každým dnem se očekává vyjádření…