Přeskočit na obsah

Úhradová vyhláška mění dohodu s lékárníky. Dostanou 14 korun za položku

Standardně na to má podle zákona o veřejném zdravotním pojištění čas do konce října. „Česká lékařská komora neuplatňuje k návrhu vyhlášky žádné připomínky, neboť text návrhu vyhlášky odpovídá závěrům dohodovacího řízení,“ uvedl například prezident ČLK Milan Kubek. Poznamenal ovšem, že nadále není úplně spokojený s úhradami dohodnutými pro ambulantní specialisty.

Vyhláška respektuje dohody, které se historicky poprvé podařilo uzavřít ve všech segmentech. U lékárníků, kde byla jednání nejdramatičtější, ale udělalo ministerstvo zdravotnictví proti dohodě změnu. Platba za signální kód, která historicky nahradila poplatky pacientů za výdej receptu, byla mezi pojišťovnami a lékárnami dohodnuta ve výši 18,50 korun za recept. Ve vyhlášce se ale objevuje 14 korun za každou jednotlivou položku na receptu.

Podle ministerstva zdravotnictví by tyto dvě částky měly přepočtem vycházet na stejno. „Ustanovení v úhradové vyhlášce respektuje dohodu z dohodovacího řízení, kde je stanoveno 18,50 koruny za recept. Protože ale v novele seznamu zdravotních výkonů dojde ke změně signálního výkonu z receptu na položku na recept, tak došlo i k přepočtu na 14 korun,“ vysvětlila mluvčí Gabriela Štěpanyová.

Se změnou jsou srozuměni zástupci zdravotních pojišťoven. „V návrhu úhradové vyhlášky nevidíme žádné zásadní problémy,“ uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. Podle něj změna souvisí s elektronickým receptem a jeho možnostmi.

Předseda Grémia majitelů lékáren se při jednání o této změně vrátil k původními požadavku na 20 korun za položku na receptu. Úhradová vyhláška pro příští rok je podle něj pro lékárníky špatná zpráva. „Je to málo peněz pro lékárníky,“ uvádí Hampel. „Přichází mnoho nových administrativních povinností. Odborná péče není zaplacená. Předpokládám, že se s ministerstvem začneme seriózně bavit o tom, co je to lékárenská péče a kdo ji bude platit,“ dodává.

Zástupci České lékárnické komory (ČLnK) v připomínkovém řízení poznamenali, že s nimi změnu ministerstvo předem neprojednalo. Nic proti ní ale v zásadě nemají, pokud se to v příslušných normách pořádně upraví. „ČLnK souhlasí s tím, že by úhrada namísto sjednané částky za recept byla hrazena jako částka za položku na receptu,“ uvedla komora v oficiálních připomínkách.

Kromě toho by lékárnická komora chtěla zrušit stávající limit na počet proplacených signálních kódů. Na to ale ministerstvo zdravotnictví přistoupit nehodlá. „Možné to není. Je to jejich dohoda z dohodovacího řízení, kterou ministerstvo zdravotnictví plně respektuje a nebude do ní zasahovat,“ uvedla Štěpanyová.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce vyhlášku podepsat ještě v září. Standardně na to má podle zákona o veřejném zdravotním pojištění čas do konce října.

Uzavřené dohody vycházely z toho, že příjmy zdravotních pojišťoven příští rok narostou o dvacet miliard korun a dosáhnou 320 miliard. Nejnovější červencová predikce ministerstva financí je o něco méně optimistická, než byly ty předchozí. Pro rok 2019 snížilo ministerstvo financí odhad růstu reálného HDP z 3,3 % na 3,1 %. Problém by to ale zatím pro zdravotní pojištění být neměl. Odhad míry nezaměstnanosti nechalo ministerstvo pro příští rok stejný. „Pro odhad výše pojistného je pro zdravotní pojišťovny důležitý plánovaný růst platů a nezaměstnanost a tyto ukazatele se dosud proti odhadům z dřívějška nemění. Samozřejmě se trendy vývoje HDP postupně promítnou i do příjmů pojišťoven. Bezprostředně však výchozí premisy pro cenové dohody na rok 2019 ohroženy nejsou,“ uvedl Friedrich.

Odbory požadují pro nemocnice sedm miliard navíc
Zásadní výhrady k vyhlášce o úhradách pro rok 2019 měly odbory. Požadovaly nad rámec dohod z dohodovacího řízení poslat do nemocnic sedm miliard korun navíc. Finance na to by podle Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) mohly přijít buď zvýšením plateb státu do zdravotního pojištění, nebo snížením rezerv zdravotních pojišťoven. „ČMKOS požaduje další finance jak na zkvalitnění poskytované zdravotní péče, tak na zvýšení platových a mzdových tarifů zaměstnancům nemocnic o deset procent, jak bylo dohodnuto v roce 2016 na úrovni předsedů tří vládnoucích parlamentních stran včetně předsedy ANO Andreje Babiše,“ uvádí odbory ve svých připomínkách. „Navýšení úhrad poskytovatelům akutní lůžkové péče a poskytovatelům následné a dlouhodobé lůžkové péče o dalších sedm miliard je pro udržení dostupnosti a kvality poskytované zdravotní péče zásadní,“ dodávají.
Ani na tento požadavek ministerstvo zdravotnictví nepřistoupí. „Požadavky, které by zasáhly do dohod nelze akceptovat,“ uvedla mluvčí Gabriela Štěpanyová. „Navíc požadavky odborů jdou nad rámec finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění,“ uvedla.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené