Přeskočit na obsah

Úhrady by měly motivovat ke kvalitě

V diskusi o efektivitě se mluvilo o systémových změnách i o investicích. Vláda počítá s podporou rekonstrukcí nemocnic a výstavby urgentních příjmů. Premiér Babiš chce také řešit problém s nedostupností léčebného konopí pacientům.



Stát bude v roce 2019 investovat do velkých projektů v Institutu klinické a experimentální medicíny a v Brně Bohunicích. Pokud půjdou přípravy dobře, budou tyto stavby příští rok zahájeny. Součástí Národního investičního plánu pro příštích dvanáct let se mají stát investice do zdravotnictví ve výši 74 miliard korun. Jak uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na konferenci Efektivní nemocnice, rozjezd nutných rekonstrukcí a staveb v investičně zanedbaných nemocnicích někdy brzdí nejen nedostatek prostředků, ale i nepřipravenost projektů. „Budeme mít připravené peníze, ale nemocnice samy se na to také musejí připravovat,“ uvedl Vojtěch.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na konferenci vypočetl, že příští rok dá stát na investicích do nemocnic čtyři miliardy korun. Na investicích by se ale podle něj neměl podílet jen stát, ale například i kraje.

Do Národního investičního plánu mohla navrhovat potřebné projekty nejen ministerstva, ale i kraje. Například Zlínský kraj žádá o podporu výstavby zcela nové budovy nemocnice ve Zlíně za zhruba 7,3 miliardy korun.



Osm desítek urgentních příjmů

Stát také počítá s podporou urgentních příjmů. Na dobudování sítě urgentních příjmů by mohly jít evropské dotace v období od roku 2021. Ministr Vojtěch bude žádat o zařazení těchto investic do priorit fondů. Urgentních příjmů má být v republice ve výsledku přes osmdesát. Jak budou služby poskytované na urgentních příjmech hrazeny a jaké bude jejich standardní vybavení, o tom jedná pracovní skupina. „Ve zdravotně pojistném plánu na příští rok už počítáme s tím, že budou nasmouvávány ty urgentní příjmy, které budou splňovat podmínky,“ uvedl Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Koncepci urgentních příjmů chce ministerstvo zdravotnictví představit na začátku roku 2019. Mnohé nemocnice už urgentní příjmy vybudovaly, další jejich stavbu plánují. Aktuálně budují centrální příjmy například nemocnice v Pardubicích a ve Zlíně. Fakultní nemocnice Motol na urgentním příjmu ošetří ročně přes 70 000 pacientů, jeho provoz ale nemocnice podle jejího vedení dotuje. „Do dneška to žádná zdravotní pojišťovna nehradí. Chodí tam davy lidí, na jednu stranu život ohrožující stavy, na druhou zadřená tříska, a když necháme pacienta čtyři hodiny čekat, jsou z toho ještě stížnosti,“ poznamenal na konferenci ředitel FN Motol Miloslav Ludvík.

Součástí urgentního příjmu bude i ambulance, kam budou od roku 2020 povinně chodit praktičtí lékaři sloužit lékařskou pohotovost. Přetížení nemocnic a krátké ordinační hodiny ambulancí jsou významná témata i pro premiéra Babiše. „Není možné, aby to vše bylo na nemocnicích, aby ambulantní doktor šel v pátek odpoledne na golf,“ prohlásil Babiš s tím, že očekává, že to ministr Vojtěch vyřeší.

„Golf nehraju, ale vím, kam je tím mířeno. Je to otázka nastavení úhradových mechanismů,“ reagoval předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR Zorjan Jojko. Fungovat podle něj může pozitivní motivace, pokud za větší množství práce dostanou lékaři více peněz. „V příštím roce tím směrem jdeme, kdo bude déle v ordinaci, bude mít vyšší hodnotu bodu,“ doplnil Jojko.

Jako své další priority ve zdravotnictví zmínil premiér Babiš projekt centra porodní asistence na Bulovce a řešení problému s nedostupností léčebného konopí pro pacienty. Uvedl, že s ministryní financí Alenou Schillerovou hledá veřejné peníze na úhradu konopí. Podle něj by mělo jít o „pár desítek milionů“ korun.

Vojtěch se chce příští rok soustředit na změny pravidel úhrad léků. Předloží nové řešení úhrad léků na vzácná onemocnění. V jednáních o úhradách na další rok slíbil ministr podobný přístup, jaký letos přinesl historicky první dohodu všech segmentů se zdravotními pojišťovnami. „Nebudeme nikoho ve zdravotnictví zvýhodňovat a budeme chtít, aby byl nárůst úhrad pokud možno rovnoměrný,“ avizoval Vojtěch. Doplnil, že zadal jako úkol, aby od roku 2020 začalo do úhrad vstupovat nové DRG z projektu DRG Restart.



Půjde to bez reformy?

Několik účastníků debaty ale poznamenalo, že bez hlubších změn motivací uvnitř zdravotnictví se zdravotnictví dlouhodobě neobejde. Jediné, co z dlouhé prezentace aktivit ministerstva zdravotnictví zaujalo exministra Tomáše Julínka, byl záměr změnit zákony o zdravotních pojišťovnách. Ostatní kroky označil za běžnou exekutivu. „Zákony o zdravotních pojišťovnách se systémově nezměnily od revoluce. V zákoně o zdravotních službách je celá kapitola o kvalitě a bezpečí. Zákony o pojišťovnách a o zdravotním pojištění měly být jejich zrcadlem,“ nabídl Julínek Vojtěchovi své někdejší návrhy.

Podle předsedy Sdružení praktických lékařů ČR Petra Šonky je významný problém, že chybějí nástroje, jak regulovat pacienta a snížit vysoký počet kontaktů pacientů s lékařem. Podle Babiše bude potřeba perspektivně zvážit navyšování spoluúčasti a připojištění, v rámci současné vlády je problém takovou debatu vést.

Podle předsedy Sdružení soukromých gynekologů ČR Vladimíra Dvořáka bude nedostatek personálu tlačit na restrukturalizaci lůžkových zařízení. Podobně mluvil i prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. „Ve stomatologii máme zubní ordinace, které fungují na velmi vysoké úrovni, a naštěstí i každý rok několik zubních ordinací, které zbankrotují. Těšme se na bankroty, uvolní zdravotní sestry a lékaře tam, kde jsou potřeba,“ uvedl Šmucler. Podle Julínka je ale představa, že nedostatek sester pomůže racionalizovat síť, naivní. Mohou totiž zkrachovat ta zařízení, která by systém potřeboval třeba na poskytování dlouhodobé nebo sociální péče.



Úhrada podle kvality

Zlepšit kvalitu a kontinuitu péče o pacienty by podle některých diskutujících měly nové formy úhrad za zdravotní služby, například placení za celé balíčky služeb o pacienta s určitou diagnózou – od primární péče přes nemocniční až po následnou. Nebo alespoň zohlednění výsledků péče do úhrad.

Manažer EUC Jan Hůlek je přesvědčen, že cesta vede přes sledování kvality. „Pojďme hledat moderní úhradové mechanismy, které přinesou peníze těm poskytovatelům, kteří mají kompenzované chronické pacienty,“ řekl Hůlek s tím, že k tomu patří předchozí stratifikace pacientů podle toho, jak jsou rizikoví.

Podle exministra Leoše Hegera (TOP 09) by pomohlo posílení role zdravotních pojišťoven. „Lidé v pojišťovnách mají know‑how, umějí dobře měřit kvalitu, ale moc s ní nepracují. Nemají moc prostor, jsou pod politickým tlakem,“ míní Heger.

Například u zubních lékařů jsou podle Šmuclera dnes úhrady nastaveny příznivěji pro ty, kdo častěji ošetřují u svých pacientů zubní kazy, než pro ty, kdo se více věnují edukaci a jejich pacienti kazy nemají. „Pojďme to otočit,“ vyzval Šmucler.

„Těším se na dobu, až bude lékař placen za to, jak má kompenzovaného diabetika, to bude nejlepší prevence komplikací. Místo toho je zatím zdravotní pojišťovna zahlcena tím, že schvaluje kompenzační pomůcky chronickým pacientům,“ uvedl Vladimír Milata z pacientské organizace Diaktiv.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…