Přeskočit na obsah

Úhrady pro rok 2019 domluveny, co bude v dalších letech?

„Máme v tuto chvíli zajištěn rok 2019 a budeme usilovat o to, aby byly přijaty, byť alespoň dílčí úpravy systému veřejného zdravotního pojištění, které posílí jeho autonomnost a jeho schopnost zvýšit efektivitu v okamžiku, kdy poklesne růst zdrojů,“ řekl novinářům prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ing. Ladislav Friedrich, CSc.

Zásadní reforma systému veřejného zdravotního pojištění není podle něj v tuto chvíli reálná. Zkušenost z roku 2013 ukázala, že když nenajdou shodu rozhodující političtí hráči, nemá smysl se o něco pokoušet, protože to zbytečně vzbudí odpor a skončí jako tehdejší reformní pokus tvorbou vícenákladů a snížením efektivity.

„Pro následující období předpokládáme, že to budou spíše dílčí úpravy: především je to trvalý předvídatelný příslib státu, jak bude valorizován jeho příspěvek. Zákon o valorizaci je pouze na tři roky, pro každý rok s nárůstem kolem tří miliard korun. My bychom byli rádi, kdyby byl trvalý mechanismus opřený o nějaký makroekonomický indikátor, abychom si mohli nasimulovat naše příjmy v delším časovém horizontu,“ uvedl Ing. Friedrich.

Další změna by měla spočívat v posílení autonomnosti. „Myslíme si, že je prakticky vyloučeno, abychom jednotlivé segmenty zdravotní péče nebo jednotlivé ceny řešili diskusí na celostátní úrovni, protože v řadě případů je třeba vzít v úvahu specifickou situaci poskytovatele a regionu, včetně charakteristiky zdravotní péče. Rádi bychom, aby cenová vyhláška se nestala nástrojem, jak řídit české zdravotnictví, ale pouze odrážela vůli dvou smluvních stran k dohodě. Pokud by k dohodě nedošlo, předpokládáme, že bychom měli jít o úroveň níž a přenést zodpovědnost na jednotlivé pojišťovny a jednotlivé poskytovatele,“ uvedl Friedrich. V tomto přístupu vidí potenciál úspor proti centrálně řízeným nákladům.

Řešit je nutno také růst nákladů. U lůžkových zdravotnických zařízení stouply z původních méně než 50 procent z balíku veřejného zdravotního pojištění na 52 procent v roce 2014 a pro příští rok to bude už 56 procent. „To je problém, protože spolu s nárůstem na léčiva nezbývá potom pro ostatní výkony dostatečný prostor k cenové valorizaci,“ řekl.

Tempo růstu nákladů urychluje také léčba vzácných onemocnění, léčba novými mimořádně nákladnými léky. Úzké skupině pacientů přinášejí významné výhody, někdy i sporné, ale otevírají otázku, kde je hranice ochoty společnosti a systému život prodlužovat. Současná právní definice vytváří velice pružnou hranici, při dostatečně erudované snaze péči získat neexistuje prakticky žádný finanční limit. Dokud toto představovalo malý zlomek celkových nákladů, tolik to nevadilo, ale od roku 2010 náklady na tyto speciální léčby vzrostly na sumu, která překračuje náklady vynakládané na veškerou síť praktických lékařů.

„My bychom si neradi ve zdravotních pojišťovnách hráli na nikým nekontrolovatelné soudce, jestli péče poskytnuta bude nebo ne. Ústava říká, že nárok má být stanoven zákonem. Současná zákonná definice ale je sporná, pružná a nedává dostatečný návod, jak přistoupit ke schvalování úhrad. Věříme, že i toto bude předmětem diskuse,“ uvedl Ing. Friedrich.

Pojišťovny vítají zahájení široké diskuse na ministerstvu zdravotnictví o posilování role praktických lékařů, což s sebou ponese řadu změn. „Měli bychom se opět dostat do situace, kdy základní prvek, kam se obrací pacient se svými problémy, bude registrující praktický lékař, a měl by to být on, který vysvětlí a doporučí další léčbu,“ popsal Ing. Friedrich.

Kde vzít další peníze pro zdravotnictví

Co se týče získání dalších prostředků z připojištění a přímých plateb pacientů, musela by tomu předcházet zákonná úprava, která by vyjmenovala konkrétní zdravotní výkony nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, odpověděl Ing. Friedrich na dotaz MT. Teprve v okamžiku, kdy by byla s dostatečnou stabilitou perspektiva péče hrazené a nehrazené, lze podle něj nakalkulovat pojistné produkty. „Na tom, že bychom potřebovali ve veřejném zdravotním pojištění další zdroje a že by mohly přijít ze soukromých výdajů pacientů, myslím panuje politická shoda, pouze se nemůžeme pořád shodnout na tom, ve kterých oblastech a jaké náklady by to měly být,“ dodal.

Podíl zdravotnictví na HDP je nyní těsně nad sedm procent, rozvinuté země dávají deset, jedenáct procent. V ČR prakticky veškeré náklady jsou kryty z veřejného zdravotního pojištění, kdežto v rozvinutých státech je poměrně výrazná platba buď formou připojištění, nebo přímých spoluúčastí pacientů. „Provést tuto změnu není prioritně na zdravotních pojišťovnách, pouze doporučují, že by bylo vhodné touto cestou jít. Je otázka politické shody, jakých titulů by se to eventuálně mohlo týkat,“ řekl Ing. Friedrich.

Jak zajistí pojišťovny srovnatelnou dostupnost péče na celém území

Cenové dohody pro příští rok obsahují prvky, které umožní finančně posílit poskytování zdravotní péče v regionech se špatnou dostupností péče, především jsou to některé příhraniční regiony se špatnou dopravní infrastrukturou apod. Pojišťovny mohou už teď a do budoucna nadále budou bonifikovat praktické lékaře, existuje kombinovaný způsob podpory stomatologů a nově byl dohodnut rozpočet pro podporu lékáren v regionech, kde lékárenská péče není dostatečně dostupná. „Ale musíme si být vědomi toho, že to je řešení jen nejhorších excesů a nebude příliš účinné,“ podotkl Ing. Friedrich.

Zdravotní pojišťovny proto zahájily diskusi s reprezentacemi krajů o tom, jak budou mít jednotlivé kraje nastavenu celou pyramidu zdravotní péče. „Budeme se snažit, aby rozdíly mezi kraji byly co nejmenší. Není naším zájmem za každou cenu znemožňovat přístup k některým lékařům, ale máme velký zájem, aby obyvatel Karlovarska i Prahy 10 mohl mít stejnou dostupnost, stejnou kvalitu a mohl čerpat srovnatelně ze systému veřejného zdravotního pojištění. Úplně odstranit všechny rozdíly se nepodaří, je tu historie, spádovost, individuální volby jednotlivých pacientů, ale v tuto chvíli se nám zdá, že rozdíly jsou příliš veliké a stojí za to se na ně podívat,“ shrnul Ing. Friedrich.

Předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven MUDr. Renata Knorová doplnila, že pojišťovny by si především chtěly s kraji stanovit základní cíle, v jaké šíři mohou spolupracovat na krajském zdravotnictví. Nechtějí, aby se téma zúžilo stejně jako v roce 2012 jen na restrukturalizaci akutní lůžkové péče, která se tehdy nakonec stejně nezdařila.

„Rádi bychom se bavili o celé pyramidě dostupných zdravotních služeb v ČR s jednotlivými kraji. Svaz zdravotních pojišťoven i Všeobecná zdravotní pojišťovna už v některých krajích zahájily jednání, s některými kraji budou zahájena v průběhu léta. Chceme se bavit nejen o tom, kolik lůžek je ve kterém kraji a jestli jsou stejně dostupná, ale i o tom, co mohou pojišťovny spolu s kraji udělat v zajištění primární či ambulantní specializované péče, akutní i následné lůžkové péče a chceme společně řešit také problém sociálně zdravotního pomezí. Záleží na vůli a aktivit jednotlivých krajů, zda budou jednání úspěšná,“ řekla dr. Knorová.

Pilíře k udržitelnému financování českého zdravotnictví dle SZP ČR
  1. zvýšení dostupnosti kvalitní bezplatné péče pro každého pacienta, díky jasné definici standardu a stanovení pravidel pro ceny za nadstandardní služby
  2. zavedení dvousložkového zdravotního pojištění s přímou vazbou na zdravotní pojišťovny a jejich hospodaření
  3. motivace pacientů a jejich lékařů k efektivní spolupráci při realizaci programů komplexní péče o chronická onemocnění
  4. stanovení férových cen prostřednictvím cenové konkurence mezi poskytovateli zdravotní péče

*Data SZP ČR

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Ke Comirnaty pro děti se vyjádří EMA

23. 11. 2021

Vakcína proti COVID‑19 uzpůsobená dětem mezi pěti a jedenácti lety by mohla být brzy k dispozici i v Evropě. Každým dnem se očekává vyjádření…