UK založila společnost pro přenos vědeckých poznatků do praxe

„Jedná se o historický milník, kterým posouváme hranice v oblasti financování a praktického využití vědy, výzkumu a inovací. Věřím, že díky CUIP se řada unikátních vědeckých projektů a objevů rychleji přenese do praxe. UK se tímto krokem zařazuje po bok nejlepších univerzit na světě, jako je Oxford, Katolická univerzita v Lovani či Spolková vysoká technická škola (ETH) v Curychu,“ řekl novinářům při představení dceřiné společnosti rektor UK profesor MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, 26. června, čtyři dny po zápisu CUIP do obchodního rejstříku.

„Víme, že přenos poznatků a technologií do praxe je cesta dlouhá, která někdy trvá mnoho let, je to i o náhodách a štěstí, které vědci a učitelé na univerzitě mohou mít, a toto je prostředí a instituce, která tomu může být nápomocna po stránce technické, odborné a administrativní,“ shrnul.

CUIP bude partnerem již existujícího univerzitního Centra pro přenos poznatků a technologií (CPPT), které bylo založeno v roce 2007 a za jeho přičinění vznikly vědecké projekty, např. v oblasti zdravotnictví to byla metoda PRENS, která pomáhá pacientům s inkontinencí.

CUIP je společnost stoprocentně vlastněná UK, která bude zajišťovat vědecko-výzkumným týmům právní a patentovou podporu a vyhledávat zajímavé náměty v rámci UK. Ve chvíli, kdy bude identifikován zajímavý projekt a připraven ke komercializaci, pomůže při vytvoření dceřiné společnosti nebo zvolí jinou formu komercionalizace, jako licence patentu apod., předá ho dceřiné společnosti. Ta zvolí a zajistí formu komercializace, tedy založení spin-off či prodej průmyslového vlastnictví nebo licence.

Základní jmění nové společnosti činí tři miliony korun, vložila je UK. Rozpočet společnosti bude v prvních třech až pěti letech dotován z jiných činností univerzity, nikoli ze státního rozpočtu. Časem by CUIP mohlo mít rozpočet vyrovnaný, případně i tvořit zisk. UK měla loni z transferů 37 milionů korun, před třemi lety 11 milionů, příjmy z vědy tedy rostou. A pokud výzkumníci nadále budou úspěšní, může být zisk díky pomoci CUIP ještě vyšší.

„Prioritou ale není vytvářet zisk, je to radost, že co se zde vybádá, bude sloužit široké společnosti v ČR i ve světě,“ zdůraznil prof. Zima s tím, že UK má už několik projektů, o nichž jedná s komerčními partnery, například v oblasti léčby nádorů.

Prorektor pro vědeckou činnost UK doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., poznamenal, že je ve svém životě také stále ještě vědec a snaží se pořád se svými studenty na něco přijít a někdy se to povede. „Když máte věc, která je potenciálně aplikovatelná, tak potřebujete někoho, kdo vám pomůže s jednáním s komerčními partnery a přenosem věci do praktického použití. Od patentu k licenci může být několik let práce, na to prorektor ani akademický pracovník na univerzitě nemá čas a nemá ani kvalifikaci. To musí dělat profesionál. Je chyba nechat to na amatérském snažení jednotlivých vědeckých pracovníků, kteří po nocích a víkendech se snaží sepisovat licenční smlouvy, neumíme to a neměli bychom to ani zkoušet,“ řekl.

Univerzita Karlova má pět lékařských fakult, farmaceutickou fakultu a také přírodovědeckou fakultu, které na řadě projektů využitelných ve zdravotnictví spolupracují.

Co může přinést CUIP českému zdravotnictví?

Na otázku MT odpověděl doc. Konvalinka z pozice vedoucího laboratoře proteas lidských pathogenů na ÚOCHB AV ČR a vědecké skupiny na PřF UK. Podílel se na vývoji prvních substrátů a inhibitorů proteasy z viru HIV. V současnosti se svým studenty a spolupracovníky studuje zrání virových částic a pracuje na charakterizaci lidských neuropeptidas a nádorových antigenů.

„Jedna věc, na níž nyní v mé laboratoři pracujeme, je příprava sloučenin, které by mohly sloužit jako syntetické protilátky. Už jsou patentované a mají první konvenční použití. Neslouží přímo k léčbě, ale k diagnostice sloužit mohou. Je celá řada praktických použití pro Elisu, sloužící k detekci a stanovení koncentrace antigenů nebo protilátek, a pro testy Western blot, používané k detekci specifického proteinu ve směsi s dalšími proteiny. Testy jsou levnou a velmi jednoduchou náhradou protilátek. Toto se právě nabízí řadě velkých firem, které by to mohly ve spolupráci s CUIP dále komercionalizovat. Máme tu také chemiky světové úrovně, jak na přírodovědecké, tak farmaceutické fakultě, kteří jsou blízko velmi zajímavým aplikacím. Mají patenty, ale ti kolegové nemají ani energii, ani čas, ale ani zkušenosti to dotáhnout k licenčním ujednáním. A patent, který zůstane v šuplíku a není prodán jako licence, je k ničemu. Čili to, co by mělo dělat CUIP, je kontaktovat lidi, kteří mají zajímavé patenty, a potom jim pomáhat patent dovést až ke komerčnímu využití, tj. spojit je s průmyslovým partnerem, který potenciální lék, diagnostiku nebo terapeutickou látku bude vyrábět.“

Zdroj: MT