Unikátní statistika o občanech se zdravotním postižením

ČSÚ k plnění tohoto úkolu ustavil meziresortní skupinu, v níž vedle odborných institucí resortů zdravotnictví, práce a sociálních věcí a školství působila i řada organizací bezprostředně zastupujících zdravotně handicapované občany. Sběr statistických dat byl uskutečněn v průběhu roku 2007 prostřednictvím výběrového souboru praktických lékařů a praktických dětských lékařů (z oslovených 2 330 jich nakonec spolupracovalo 548) – reprezentativní výsledek za celou Českou republiku byl po zpracování 10 645 dotazníků dopočítán standardními statistickými postupy.

Šetření, které metodologicky respektuje manuál vydaný OSN, a poskytuje tedy mezinárodně srovnatelné výsledky, bude opakováno v tříletých intervalech (s obměnou souboru lékařů). Tím bude konečně odstraněna dosavadní negativní situace, v níž státní orgány musely veškerá opatření týkající se této skupiny občanů opírat pouze o odhady.

Formulace hlavních cílů

Šetření pracovalo s následující definicí zdravotně postiženého člověka: „Jedná se o osobu, jejíž tělesné, smyslové anebo duševní schopnosti či duševní zdraví jsou odlišné od typického stavu pro odpovídající věk a lze oprávněně předpokládat, že tento stav potrvá déle než jeden rok. Odlišnost od typického stavu pro odpovídající věk musí být takového druhu či rozsahu, že obvykle způsobuje omezení nebo faktické znemožnění společenského uplatnění dané osoby.“

Cílem šetření bylo především kvantitativní definování následujících kvalitativních kategorií společenské skupiny občanů se zdravotním postižením:

* základní charakteristika těchto osob – pohlaví, věk,

* vzdělanostní úroveň,

* rodinný stav,

* zdravotní situace – typ postižení, jeho důsledky, míra soběstačnosti,

* bydlení,

* ekonomická aktivita.

Nejdůležitější zjištění průzkumu

Výsledky tohoto dosud v ČR unikátního šetření vydal ČSÚ v červnu a jejich podstatnou část v současnosti v podobě seriálu článků zveřejňuje internetový server Helpnet (www. helpnet.cz). Jako nejdůležitější zjištění uvádí následující fakta:

* Podle odhadů ČSÚ žije v současné době v České republice 1 015 548 osob se zdravotním postižením, tedy 9,87 % celé populace. 
* Věková struktura se vyznačuje vysokým podílem žen nad 75 let, což je logické vzhledem ke kratší délce života mužů. Z pohledu rodinného stavu jsou v této skupině až tři čtvrtiny ovdovělých žen.

* Úroveň vzdělání osob se zdravotním postižením je v porovnání s celkovou populací ČR nižší. Ve skupině zdravotně postižených starších 15 let výrazně převládá počet osob se základním vzděláním.

* Mezi nejčastější typy zdravotního postižení patří choroby vnitřních orgánů, následovány nemocemi pohybového ústrojí. Oba uvedené typy handicapu se vyskytují u nadpoloviční většiny osob se zdravotním postižením.

* S vrozenými vývojovými vadami jako příčinou zdravotního postižení se setkáváme u třetiny mentálních retardací. Dvě třetiny postižení pohybového aparátu vznikly v důsledku úrazů. Nemoc bývá nejčastější příčinou vzniku postižení vnitřních orgánů (57 %). Vysoký věk člověka vede ve zvýšené míře k chorobám vnitřních orgánů, zejména oběhového ústrojí (42 %).
* Nejvyšší průměrná míra postižení byla zaznamenána u lidí s mentálním postižením – 2,37.

* Kompenzační pomůcky potřebují zejména lidé se zrakovým, sluchovým a tělesným postižením.

* Počet zdravotně postižených osob bez zajištěné péče se postupně zvyšuje až do věku 59 let, kdy dosahuje téměř jedné pětiny. S narůstajícím věkem přibývá osob se zdravotním postižením, pro něž je pomoc druhých nepostradatelná. Šetření potvrdilo, že ve všech věkových skupinách představuje rodina nejpřirozenější formu pomoci. Zdravotně postižení starší 75 let využívají častěji více forem pomoci, což odpovídá obecně potřebám seniorů v celé populaci.

* Míra soběstačnosti osob se zdravotním postižením se od středního věku relativně rychle snižuje s přibývajícími lety. Zatímco ve věku 45 až 59 let bylo zcela soběstačných 62 % postižených lidí, ve věkové skupině 60 až 74 let to bylo 48 % a ve věku nad 75 let už jen 18 procent. Potřeba pomoci rapidně stoupá se závažností postižení – se stupňující se mírou postižení klesá míra soběstačnosti handicapovaných lidí.

* Z celkového počtu zdravotně postižených v ČR žije 87 % ve standardním bytě nebo domě. V zařízeních sociální péče pobývá až pětina osob s mentálním postižením.

* Nadpoloviční většina (57 %) všech zdravotně postižených, kteří žijí v ústavech sociální péče, pobývá v léčebnách, jejichž zřizovatelem je krajský úřad. Více než polovina z tohoto počtu bydlí v zařízeních s kapacitou 101 až 200 lůžek. 

* Ekonomicky nejaktivnější skupinou osob se zdravotním postižením jsou lidé v rozmezí 45 až 59 let. Rostoucí věk se odráží v poklesu ekonomické aktivity u osob se zdravotním postižením a v nárůstu skupiny nepracujících důchodců. Ve skupině ekonomicky aktivních zdravotně postižených osob jsou čtyři pětiny v zaměstnaneckém poměru a jedna pětina patří k osobám samostatně výdělečně činným.

* Nárok na plný invalidní důchod má 30 % a na částečný invalidní důchod 11 % osob se zdravotním postižením. Starobní, vdovský/vdovecký či sirotčí důchod je vyplácen polovině zdravotně postižených. Jejich počet narůstá po 60. roce života.

Zdroj: