Přeskočit na obsah

Univerzitní nemocnice: strašák, nebo východisko?

Celý seminář se nesl ve smyslu kontroverzí: zachovat původní stav s dořešením legislativních rozporů, nebo pojmout vztah fakultních nemocnic s univerzitami zcela nově. Obě řešení mají své zastánce i odpůrce. V úvodním slově prof. Válek předestřel, že obě instituce mohou mít konkurenční vztah, ale zatím se daří nacházet společné východisko koexistence. Ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, který diskusi téměř až do konce pečlivě naslouchal, prohlásil, že ministerstvo si je vědomo problémů, které fakultní nemocnice jako příspěvkové organizace ve spolupráci s primárně výukovou univerzitou provázejí. Východisko řešení však vidí ve změnách již existujících zákonů.

Předseda ČLS JEP a přednosta III. interní kliniky 1. LF UK a VFN prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, představil historii vývoje vztahů VFN a 1. LF UK z pohledu bývalého děkana i přednosty prestižního klinického pracoviště. Mgr. Bc Michal Koščík, Ph.D., Masarykova univerzita, LF, zavzpomínal na celkem sedm neúspěšných pokusů změnit statut fakultních nemocnic od první iniciativy za bývalého ministra Davida Ratha (2006), přes návrh podaný Tomášem Julínkem (2007, univerzitní nemocnice jako akciové společnosti, proti čemuž se postavili akademičtí pracovníci) a aktivity ministryně Daniely Filippiové (2009 – ustanovení komise), pracovní skupinu Leoše Hegera (pracovala dva roky) až po rok 2013, kdy byl podán návrh zákona o univerzitních nemocnicích, kdy ještě před prvním čtením byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna. Téhož roku podal David Rath další neúspěšný pokus o návrh zákona, po něm následoval návrh podaný Svatoplukem Němečkem a nakonec Miloslavem Ludvíkem, přičemž jediný projednaný návrh zákona (č. 246/2006 Sb.) zrušil Ústavní soud.

Zatím platí legislativní úprava z roku 2011 (zákon o zdravotních službách), kde není funkce fakultní nemocnice definována správně. Významnou a pozitivní měrou se na stavu fakultních nemocnic podílel zákon o daních z příjmů (novelizace zákona č. 586/1992 Sb. z roku 2014), podle níž je možné uplatnit odpočet z daní ve výši 200 Kč za každého studenta a jednu hodinu jeho výuky.

Jak podotkl prof. Válek, společná je pro všechny návrhy skutečnost, že po jejich podání do tří měsíců ministr zdravotnictví ve funkci skončil.

Problémy k řešení se týkají:

  • statusu fakultních nemocnic jako příspěvkových organizací, což neumožňuje managementu účinně využívat nástrojů vedení (získání úvěrů, nakládání s majetkem, využívání výsledků vědeckých výzkumů apod.),
  • personálních otázek – jak odlišit, zda v tu kterou chvíli pracuje lékař jako vyučující, výzkumník nebo lékař na oddělení,
  • úvazek mladých lékařů – do specializační přípravy lze podle současné legislativní úpravy začlenit jen dobu, po kterou pracuje lékař „u lůžka“, tedy nikoli jako vyučující nebo v laboratoři (grant), což brzdí mladé lékaře v jejich profesním růstu,
  • kdo koho řídí, aneb jaká je odpovědnost za ekonomickou prosperitu: zkrachuje-li nemocnice, pak univerzita nemá kde učit.

Profesor Žaloudík trefně přirovnal pokusy o vypracování a prosazení zákona o univerzitních nemocnicích k práci vinaře: za třicet let snah si příroda nepřeje, aby tento zákon vznikl, vinař by po třiceti letech pokusů o vyšlechtění nové odrůdy pochopil, že jeho snaha je marná.

Ing. Ludvík namítl všem příznivcům zachování statusu quo ekonomické konsekvence statusu fakultních nemocnic jako příspěvkových organizací, což je podle jeho slov nejhorší možnou variantou pro ekonomickou stabilitu.

V podnětné diskusi zaznělo hodně názorů, které shrnul současný ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové a bývalý děkan Lékařské fakulty v Hradci Králové prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc.:

„Zákon o univerzitních nemocnicích nám chybí, ale bohužel se obávám a jsem téměř přesvědčen, že se jej nedočkám. V podobě, v jaké byl předkládán, představuje riziko nestability. Není dořešeno vlastnictví nemocnic, v nichž probíhá výuka. Nelze kopírovat zahraniční modely, z nichž se v praxi žádný stoprocentně neosvědčil. Univerzitní nemocnice jsou tématem, které bude ještě po několik desítek let zaměstnávat právníky, ale čas stále běží. Problematika se soustřeďuje na dva body: jedním z nich je ekonomika, což je problém řešitelný, zatím nemám signál o tom, že by nemocnice krachovaly kvůli vztahům s fakultou, vždy se nám podaří dosáhnout určité dohody. Druhým a daleko vážnějším problémem jsou personální otázky, které je nutné vyřešit. Uměle jsou rozděleny úvazky u (fakultních) nemocnic a na univerzitách, přičemž jde o jedno a totéž pracoviště. Pracovní úvazek by měl být společný a úvazky u FN i LF by se měly sčítat pro vědecký výzkum, klinickou praxi i výuku, a to nejen i pro přiznání praxe pro specializační přípravu, ale i pro celou další kariéru. Přednosta kliniky/oddělení by měl mít právo určit, který konkrétní lékař bude v konkrétní dobu učit, léčit nebo bádat. To je základní předpoklad správného fungování klinického a univerzitního pracoviště. Pokud se nám tyto problémy podaří vyřešit, bude na nás budoucí generace vzpomínat v dobrém.“

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené