Přeskočit na obsah

Uprchlická krize je i příležitost

Uprchlická krize spojená s ruskou agresí proti Ukrajině znamená pro Českou republiku mimo jiné i skokový nárůst lidí, o které se zdravotní systém musí postarat. V absolutních číslech jde zatím o 300 000 jedinců, v číslech relativních tento údaj vypadá lépe – jedná se o tři procenta. To by české zdravotnictví mělo zvládnout. V diskusním fóru se tentokrát ptáme, co vše se musí stát, aby tomu tak bylo. „Domnívám se, že zdravotní systém v ČR je velmi robustní, a jak ukázala pandemie covidu‑19, i velmi flexibilní. Je nastaven na více než 10 milionů klientů, takže skokový nárůst o tři procenta by ho neměl nijak rozkolísat. Samozřejmě mohou nastat lokální problémy tam, kde bude větší počet běženců v některém regionu. Za zásadní považuji, aby se nárůst péče rozložil rovnoměrně do všech segmentů poskytovatelů zdravotní péče. Tím myslím hlavně poskytovatele primární zdravotní péče (praktické lékaře), ambulantní specialisty a nemocnice,“ říká například MUDr. Jan Votava, pověřený řízením Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Toto téma rezonovalo i nedávným Kongresem primární péče. „Řešíme takové věci, jako jsou očkovací průkazy v ukrajinštině nebo jejich úplná absence. Ukrajinské děti nemají stejný očkovací kalendář jako děti u nás, musíme myslet na to, že bude v mnoha případech potřebné doplnit očkování dětí. Nebude jednoduché zajistit dlouhodobou péči pro děti z Ukrajiny. Dětských praktických lékařů je málo, například na Jihlavsku skončily najednou dvě lékařky a dosud tam máme 800 dětí, které se nemají kam registrovat,“ uvedla na kongresu MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR. Jedním z bezprostředních úkolů je také to, jak začlenit ukrajinské zdravotníky do ostrého provozu, aniž by to ohrozilo bezpečnost péče. „Usilujeme o to, aby se mohli podílet na zdravotní péči o své spoluobčany, aby mohli pracovat na UA Pointech, aby se zjednodušil způsob jejich nostrifikace a aby mohli žít plnohodnotný život v České republice. Bylo by to ku prospěchu ukrajinských uprchlíků i občanů České republiky,“ řekl k tomu ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., po jednání s eurokomisařkou pro zdravotnictví a bezpečnost potravin Stel­lou Kyriakidesovou.

Sdílejte článek

Doporučené

Opomenutá předcovidová varování

3. 10. 2022

Pandemie covidu‑19 se stala svým rozsahem a dopadem zatím největší globální zdravotní krizí 21. století, která svět výrazně zaskočila. Nemuselo k…