Urgentní péče o pacienty s tranzitorní ischemickou atakou

Studie EXPRESS (Early use of eXisting PREventing Strategies for Stroke) probíhala ve dvou 30měsíčních fázích. V první fázi (duben 2002 až září 2004, 310 pacientů) byli pacienti nejprve odesláni k důkladnému vyšetření na speciální ambulantní klinice a teprve poté byla zahájena léčba – tedy s jistým zpožděním. Ve druhé fázi (říjen 2004 až březen 2007) byla tato terapie zahájena bezprostředně – do 24 hodin po stanovení diagnózy.

Prof. Peter M. Rothwell z John Radcliffe Hospital v Oxfordu potvrdil, že hlavním cílem nové analýzy bylo podrobnější zhodnocení závažnosti opakované mozkové příhody (která může mít rozličnou podobu – od krátkodobé slabosti až po úmrtí pacienta), stejně jako vyhodnocení nákladů spojených s předcházením hospitalizací a nákladů vynaložených na léčbu cévních mozkových příhod. Dále podotýká, že tyto údaje by měly poskytnout konkrétní důkazy podstatné pro rozhodování o alokaci prostředků na zavedení agresivnější strategie léčby do reálné praxe. Hlavní parametry obou fází studie jsou uvedeny v tabulce. „Na rozdíl od většiny lékařských intervencí, které jsou prospěšné, ale také zároveň velmi nákladné, by tato intervence mohla reálně ušetřit mnohem více prostředků, než bude muset být vynaloženo na její zavedení,“ dodává prof. Rothwell. Výsledky jednoznačně ukazují, že zavedení urgentní léčby snižuje riziko fatálních i nefatálních mozkových příhod i míru postižení, počet nových hospitalizací, zkracuje délku pobytu v nemocnici a také významně snižuje vynaložené náklady.

Výsledky povzbudivé, ale…

Studie má svá omezení (chybějící randomizace, příliš krátká follow-up perioda, chybějící vyčíslení nákladů na zřízení speciální kliniky). Samozřejmě bude vhodné doplnit další výzkumy, které by tuto analýzu potvrdily v dlouhodobějším měřítku, jak dodávají Dr. Dean a Dr. Schuaib z University of Alberta v Edmontonu. Avšak i přesto lze z publikovaných výsledků usuzovat, že urgentní léčba pacientů s TIA, resp. minor stroke se jeví nákladově efektivní. Zavedení urgentní péče do praxe se bude jistě potýkat s řadou nesnází. Mezi nimi se nepochybně objeví jednak nutnost založit specializovaná zdravotnická zařízení (tedy investovat do infrastruktury), zajistit dostatečné množství školeného personálu, stejně tak jako zaměřit se na správné a hlavně včasné stanovení diagnózy TIA či minor stroke (včetně edukace veřejnosti o nutnosti vyhledání lékařské pomoci bezprostředně po výskytu varovných příznaků). Vhodné by také bylo stratifikovat pacienty na skupinu s nízkým a vysokým rizikem (aby péče byla ještě účelnější a nákladově efektivní), k čemuž dosud chybějí potřebné nástroje. Vynaložené úsilí i náklady se však jistě vyplatí. Extrapolací se odhaduje, že by zavedení výše popsaných postupů ve Velké Británii mohlo zabránit vzniku až 10 000 cévních mozkových příhod ročně a ušetřit jen v oblasti akutní péče miliony liber, uvádějí sami autoři.

ime

Studie EXPRESS: Výsledky fáze 2 vs. fáze 1

Zdroj: