Urychlujeme výplatu peněz

Jak se mohou úsporná opatření vlády dotknout soukromých lékařů?

Zatím nemáme konečné propočty, čteme všechny, tedy i pesimistické prognózy, zároveň však i registrujeme, že

-I- reálně v roce 2009 nedochází k propadu ve výběru zdravotního pojištění. Výběr pojištění ve srovnání s rokem 2008 jen stagnuje.

-I- Současný nárůst počtu nezaměstnaných v ČR - a tedy tzv. státních pojištěnců -je kompenzovatelný plánovaným navýšením částky, již bude stát za své pojištěnce platit v roce 2010.

Vnímáme dosavadní vývoj mírně pozitivně, neboť podle našeho názoru dovoluje, aby v roce 2010 za stejné množství zdravotnických výkonů dostala zdravotnická zařízení od zdravotních pojišťoven stejné množství peněz. Vše je ale v tuto chvíli v rukou MZ, neboť to nyní pracuje na tzv. úhradové vyhlášce na příští rok. Ministerstvo prohlašuje, že si uvědomuje, že bude-li krátit výdaje zdravotních pojišťoven, bude výkonnost systému menší, dojde k prodlužování termínů vyšetření, atedyke zhoršení dostupnosti zdravotní péče pro občany. Negativní dopad by se tedy netýkal jen zdravotnických zařízení, ale hlavně pacientů. Zatím ale nevíme, jaký MZ plánuje postup.

Zaznamenáváte, že se i soukromí lékaři snaží obejít například bez zdravotních sester v ordinaci?

Dojde-li k poklesu úhrad za výkony od zdravotních pojišťoven nad únosnou míru, lze si samozřejmě představit různá řešení, k nimž se budou i soukromá zdravotnická zařízení uchylovat. Taková situace však objektivně nenastala. Věřme, že nebude uměle vyvolána.

Představa, že by soukromí lékaři preferovali propouštění, asi úplně neplatí. Propustíte-li totiž člověka, který byl zároveň tzv. nositelem výkonů, sám si snížíte platby od pojišťoven za jím do propuštění vykonávanou práci, nebo si alespoň výrazně snížíte tzv. KORKO, tedy časový limit toho, kolik práce smíte vykázat. Pracujete-li sám se zdravotní sestrou a propustíte ji, přestane vám zdravotní pojišťovna platit úplně, neboť přítomnost sestry je nutnou podmínkou pro možnost provést a pojišťovně vykázat valnou většinu zdravotnických výkonů uvedených v seznamu výkonů.

V ambulantní specializované péči navíc platí, že u řady odborností mzdové náklady na provoz zdravotnického zařízení znamenají jen výrazně menší část výdajů, které jsou pro provoz zdravotnických zařízení nutné. Větší část je spotřebována na vybavení přístroji, spotřební materiál apod. Diskuse tedy není jen o platech. Dále platí, že soukromá zdravotnická zařízení nemají -na rozdíl od např. státních - jiné zdroje příjmů, než jsou platby od zdravotních pojišťoven. Z těchto důvodů silze tedy jen těžko představit nějaké jednoduché univerzální řešení případného finančního nedostatku, k němuž by sáhli všichni soukromí lékaři nebo jejich většina.

Vnímáte nějaké jiné projevy toho, že na soukromé lékaře dopadají finanční těžkosti?

V současné době pracujeme na základě úhradové vyhlášky pro rok 2009. Nemáme žádné zprávy, že by některá zdravotní pojišťovna nějakým způsobem krátila platby nebo že by docházelo k jejich opožďování. Nedostatek financí je tedy přibližně stejný, jako byl dříve.

Registrujeme však narůstající nespokojenost kolegů s tím, že byl vytvořen mediální tlak na lékaře, aby navýšili platy svým sestrám s tím, že se dočkají kompenzace v platbách od zdravotních pojišťoven. Většina pojišťoven přitom zatím žádné peníze neposlala. Tito kolegové si stěžují na postupné narůstání "napětí" jejich finančních rozpočtů. Registrujeme také obavy soukromých lékařů, že pokud začne systém zdravotního pojištění trpět větším finančním deficitem, než v jakém je dnes, budou zdravotní pojišťovny daleko důslednější v uplatňování regulačních srážek za předpis léků a tzv. indukované péče.

Sami se tedy snažíme jednáními se zdravotními pojišťovnami a MZ maximálně urychlit výplatu peněz určených pro stabilizaci počtu středního zdravotního personálu a připravit takové podmínky, aby regulační srážky nemohly být likvidační a - kde to jde - se netýkaly poctivě pracujících zdravotnických zařízení.

Zdroj: Medical Tribune