USA potřebují více prostředků pro Medicare

Tommy Thompson (1941) působil 14 let jako guvernér státu Wisconsin. V letech 2001 až 2005 byl ministrem zdravotnictví a sociálních věcí v Bushově vládě. Letos se účastnil kandidatury na prezidenta Spojených států za Republikánskou stranu, avšak hned v prvních kolech neuspěl. V současné době působí ve firmách zaměřených na biotechnologie (Applied Digital Solutions, Directors for Pure Bioscience), je členem představenstva neziskové organizace na zdravotnickou pomoc dětem (Medical Mission for Children) a věnuje se problémům tropických onemocnění v zemích třetího světa.

Jaká konkrétní pozitiva jste zanechal americkému zdravotnictví jako bývalý ministr zodpovědný za tuto oblast?

Podařilo se nám změnit systém Medicare tak, že nyní mají všichni senioři dostupné léky. Zefektivnili jsme zdravotní systém tím, že jsme zavedli systém elektronické preskripce –  lékaři začali předepisovat léky pomocí nových informačních technologií. Zavedli jsme některé kroky, které by měly změnit přístup lidí k životnímu stylu. To jsou hlavní tři kroky, které jsme dokázali prosadit.

Jaké hlavní problémy naopak podle vás zůstaly v americkém zdravotnictví nevyřešeny?

V zemi žije celkem 47 milionů lidí bez zdravotního pojištění. Musíme jim nabídnout dostupnou kvalitní péči. Musíme reformovat zdravotní systém Medicare a zefektivnit celý zdravotní systém. Musíme něco udělat s chronickými nemocemi, zajistit, aby lidé změnili svůj postoj ke kouření, stravování a pohybu. Je také třeba pokračovat v zavádění a používání elektronických lékařských záznamů. Aby pacient, který cestuje z Washingtonu, měl i v San Francisku dostupné lékařské záznamy, aby lékaři mohli předepisovat léky pacientům v jakémkoli městě v zemi. Dnes je většina zdravotních záznamů pouze na papíře. Tyto věci je třeba stále řešit.

Zmínil jste problém 47 milionů nepojištěných Američanů. Mluvila jsem nedávno s jedním předním českým neurologem, který strávil dva roky v USA. Říká, že tak vysoké číslo nepojištěných pacientů v nejvyspělejší zemi světa je velká ostuda. Je to podle vás ostuda, nebo ne?

Neřekl bych, že je to ostuda, ale musí se to změnit. Je třeba rozlišit dvě věci. Těchto 47 milionů lidí sice nemá pojištění, ale mají přístup ke zdravotní péči. Lidé v Evropě se domnívají, že tito Američané nemají nárok na žádnou zdravotní péči, což není pravda. Vláda i pojišťovny vynakládají peníze na zdravotnictví, lékaři léčí, nemocnice poskytují zdravotní servis – bez ohledu na to, zda je člověk pojištěný nebo ne. Problém spočívá v tom, že způsob platby za péči u nepojištěného pacienta se systému velmi prodraží. Jde o neefektivní způsob poskytování zdravotní péče. 

Kam se podle vás bude ubírat zdravotnictví USA pod novou administrativou? Nastupující prezident Barack Obama slíbil, že se pokusí zavést v zemi podobný systém zdravotního pojištění jako v Evropě. Podaří se mu to, podle vás?

To je těžká otázka. Obama sám to neudělá. Toto je věc Senátu a Sněmovny reprezentantů. Senát a Sněmovna budou schvalovat legislativu o zdravotním pojištění v roce 2009. Vaše otázka zní, zda nová administrativa dokáže změnit stávající stav věcí. Záleží na tom, jaká legislativa bude schválena. Náš systém zdravotní péče je velmi komplikovaný. Bude klíčové, zda se nové administrativě podaří změnit Medicare tak, aby byl více solventní. Medicare totiž v současné době krachuje. Nová administrativa bude muset zvládnout, jak řešit nárůst nákladů na chronická onemocnění. V zemi žije 135 milionů Američanů, kteří trpí jedním nebo více chronickými onemocněními.

Objem i výdaje na zdravotní péči ve vyspělých západních zemích neustále rostou. Říká se, že není v silách žádné ekonomiky, aby zajistila tu nejlepší a nejmodernější péči pro všechny své občany. Máte nějaký recept, jak zajistit co nejefektivnější využití možných finančních prostředků, tedy jak zajistit, aby co největší počet obyvatel dostal za dané finanční prostředky co nejlepší možnou péči?

Ve Spojených státech vynakládáme 16 procent všech výdajů na zdravotní péči. V České republice je to jen šest až sedm procent. USA tedy dávají dvakrát tolik prostředků na zdravotní péči než vy. U vás a v mnoha dalších evropských zemích funguje systém zdravotního pojištění, který je financován zčásti státem, zčásti zaměstnavatelem a zčásti pacientem. Ale to samo o sobě nestačí, to je také neefektivní. Změna přichází až se spoluúčastí pacienta. Pokud jste nuceni platit 30 korun za návštěvu lékaře, rozmyslíte si dvakrát, než k němu opravdu půjdete. Tyto změny je třeba zavést nejen v České republice, ale i jinde v Evropě. Váš zdravotní systém by měl být více orientován na zákazníka. Měli bychom pacientům, jako jste vy nebo já, umožnit, aby měli větší možnost kontroly nad konzumací zdravotní péče.

Mluvil jste o chronických onemocněních, která v současné době velmi trápí americký systém zdravotní péče.  Kterých onemocnění se to konkrétně týká?

Obrovský zdravotní problém v naší populaci představuje diabetes. V současné době celkem 24 milionů Američanů má cukrovku a 41 milionů Američanů je diagnostikováno jako prediabetes. Máme rozsáhlé studie, které ukazují, že pokud člověk každý den věnuje pohybu   alespoň 30 minut a pokud dojde k poklesu tělesné hmotnosti o pět až deset procent, pak se redukuje incidence diabetu o 60 procent. To je obrovské číslo. A pokud máme tuto informaci, pak můžeme díky preventivním kampaním ušetřit systému zdravotní péče obrovské finanční prostředky. Je proto potřeba zaměřit se na preventivní kampaně nejen v médiích, ale také ve školách a na pracovištích. Pokud zlepšíme prevenci, zlepšíme také efektivní využívání finančních prostředků, které ve zdravotnictví máme.

Těžko bychom hledali někoho, kdo neví, že zelenina a pohyb jsou zdravé. Co mohou takové kampaně přinést nového?

Ne všichni lidé vědí, jaké ovoce jíst a jaký typ pohybu je pro ně nejlepší. Potřebují poradit. Proto je třeba, abychom měli více tzv. health managerů, více nutričních terapeutů, kteří budou lidem radit v zaměstnání, dětem ve školách, v různých centrech. Takové náklady na péči se zemi vyplatí.

Zdroj: