Úspěchy české dětské kardiochirurgie: výzva pro kardiology pro dospělé

Čtyřicátý devátý kongres Association for European Paediatric and Congenital Cardiology (AEPC), který se konal v Praze, byl dobrou příležitostí k připomínce úspěchů české dětské kardiochirurgie, která se řadí k těm nejlepším na světě.

Počátky dětské kardiochirurgie v Čechách

Specializované pracoviště pediatrické kardiologie a kardiochirurgie (SPPKK, později přejmenováno na Dětské kardiocentrum) bylo otevřeno 16. května 1977 ve FN Motol pod organizačním vedením Milana Šamánka. Hlavním operatérem a vedoucím týmu dětských kardiochirurgů byl primář Bohumil Hučín, post primářky kardiologického oddělení zastávala Marie Voříšková. V programu SPPKK šlo o zcela nový koncept komplexního systému péče o děti s onemocněním srdce a cév, především péče o novorozence a kojence s urgentními, život ohrožujícími vrozenými srdečními vadami. Unikátní byla dokonale propracovaná vzájemná spolupráce s pediatrickým terénem, sítí kardiologických poraden a specializovaným centrem v Praze.

Za první rok činnosti (od 16. 5. 1977 do 16. 5. 1978) bylo hospitalizováno 325 pacientů; přijato však bylo více dětí k vyšetření než k chirurgickým výkonům, a to i u vad urgentních. Novorozenci byli operováni ojediněle, u kojenců byly prováděny jen paliativní výkony. První výsledky byly povzbudivé a se zavedením operací v mimotělním oběhu a díky nesmírnému profesionálnímu nasazení celého týmu se podařilo dovést českou dětskou kardiochirurgii na světovou špičku. (Autorka doposud považuje za velkou čest, že mohla být v začátcích Dětského kardiocentra při studiu medicíny účastna – jako pomocná síla – prvních pokroků chirurgické léčby dětských vrozených srdečních vad.)

Epidemiologická data

V ČR se ročně narodí celkem zhruba 700 dětí s některým typem vrozené srdeční vady (6,2/1 000 živě narozených dětí). Velká část těchto vad je urgentních. V roce 1986 byl zaveden prenatální screening srdečních vad, což vedlo k současným 85 procentům prenatálně diagnostikovaných vrozených srdečních vad, čímž je umožněno vést porod již v zařízení, které může provést úspěšnou operaci kritické srdeční vady krátce po porodu.

Nelze při této příležitosti nezmínit historický milník léčby vrozených srdečních vad (který byl ztvárněn i ve filmu), kdy chirurg z Georgie Alfred Blalock ve spolupráci s černošským technikem Vivien Thomasem a dětskou lékařkou Helen B. Taussigovou provedli v roce 1944 operaci Fallotovy tetralogie – Blue Baby syndromu u patnáctiměsíčního batolete. Operace dopadla úspěšně, ale dítě zemřelo o několik měsíců později. Ve čtyřicátých letech v prudérní Americe vyvolal tento zákrok vlnu reakcí: operace se kromě chirurga účastnil technik černé pleti a žena! Nicméně pro další pokroky byl Alfred Blalock několikrát nominován na Nobelovu cenu, kterou přes jiná významná vyznamenání nikdy nezískal.

Kardiochirurgie ve FN Motol

Než jakákoli slova lépe vypovídá o úspěšnosti kardiologických operaci přiložený graf.

Současnou mortalitu, která je pod jedním procentem, již asi snížit nelze. Co však zasluhuje pozornost, je vysoká kvalita života pacienta, normální srdeční funkce a minimální potřeba péče v následující době (po zbytek života).

„Výsledky léčby se nyní shromažďují v mezinárodních databázích, což je ojedinělý systém sledování úspěšnosti terapie. Díky tomu můžeme říci, že výsledek péče o děti s vrozenými srdečními vadami je v České republice opravdu dobrý i v evropském kontextu,“ říká profesor Janoušek, přednosta Dětského kardiocentra FN Motol.

Když vlastní srdce nestačí…

V těchto případech je již naštěstí i pro děti k dispozici mechanická srdeční podpora, která umožní překlenout období k transplantaci. Implantované pumpy dovolí „přežít“ v domácím prostředí i několik měsíců do doby, kdy se najde vhodný dárce a je možné provést srdeční transplantaci.

Motolské Dětské kardiocentrum se podílí i na humanitárních a charitativních programech v rámci programu Medevac MV ČR. Tým motolského kardiocentra jezdí operovat syrské uprchlíky do Jordánska. V Motole se léčí dětští pacienti z Kuvajtu, Keni, Iráku, Kosova, Afghánistánu, Libye, Kambodži. A nejde o jednotlivé případy. Doposud zde bylo ošetřeno 125 takových dětí.

Nové výzvy

Naprostá většina pacientů, kteří se narodili se srdeční vadou a kteří by před sto lety zemřeli v novorozeneckém či kojeneckém a útlém dětském věku, se v současnosti dožívá dospělosti. Mnozí z nich však potřebují trvalou kardiologickou péči i v dospělosti. Nyní počet operovaných v dětském věku dosahuje zhruba 25 000. V horizontu příštích desetiletí jistě převýší 60 000, možná 80 000. Z nich minimálně polovina bude potřebovat specializovanou péči také v dospělosti. Tato skutečnost představuje velkou výzvu jak pro organizátory a poskytovatele zdravotní péče, tak i pro plátce. Tato péče zatím není nikde na světě účelně zorganizována, protože jde o problém, který vychází z úspěchů dětské kardiochirurgie posledních desetiletí. Teprve nyní se pacienti po operaci vrozených srdečních vad dožívají dospělosti.

Zdroj: Medical Tribune