Přeskočit na obsah

Úspěšnost zdravotních systémů spočívá v digitalizaci a udržitelnosti

B4 iStock-1298315191
Ilustrační obrázek. Zdroj: iStock

Klimatické změny se v zásadní míře týkají i zdravotnictví. Již dnes je zřejmé, že právě tématu udržitelnosti zdravotních systémů bude vedle dnes již rezonující digitalizace věnováno stále více pozornosti. Pokud by zdravotnictví bylo zemí, bylo by nyní pátým největším světovým producentem CO₂, což představuje více než čtyři procenta celosvětových emisí, tedy více než odvětví letectví nebo lodní dopravy dohromady.

Robert Metzke Global Head of Sustainability at Philips Zdravotnictví se nachází v době velké transformace. V tomto odvětví, které se již potýká s kombinovanou zátěží narůstající a stárnoucí populace, nárůstem chronických onemocnění a omezených zdrojů, dopadů na životní prostředí a pandemie covidu‑19, odborníci upozorňují jak na rozšířenou nerovnost v oblasti zdraví, tak i na naléhavou potřebu rozvoje udržitelnějších a odolnějších systémů zdravotní péče. „Zdravotní péče je klíčovou prioritou pro každého a náš zdravotní systém se musí stát udržitelným. Proto již nyní prostřednictvím smysluplných inovací zlepšujeme zdraví a well‑being dvou miliard lidí ročně. Naším cílem je také dostupnější zdravotní péče, konkrétně umožňujeme přístup k péči 300 milionům lidí v komunitách s nedostatečnými službami, a to nejen v rozvojových zemích, ale i ve venkovských a okrajových oblastech vyspělých států,“ uvedl v průběhu kulatého stolu s českými novináři Robert Metzke, globální ředitel pro udržitelnost ve společnosti Philips.

Tato společnost, která prokazuje silné odhodlání plnit své ambice v oblasti ESG (Environment, Social, Governance), je první společností v oblasti zdravotnických technologií, která získala schválení iniciativy Science Based Targets (SBTi) pro své cíle snižování emisí CO2. V tomto kontextu připomeňme:

  • Inovace mohou řešit nejnaléhavější problémy zdravotní péče, včetně nákladů na péči, nedostatku personálu a rostoucích rozdílů v oblasti zdraví, a zároveň snížit dopad tohoto odvětví na životní prostředí.
  • Komunity s nedostatečnými službami jsou obvykle klimatickými dopady zasaženy nejdříve a nejtvrději. Má‑li být zdravotní péče skutečně spravedlivá, musí být také udržitelná.
  • Spolupráce a partnerství jsou klíčem k účinnému zavádění zdravotnických technologií v požadovaném rozsahu.

Digitální transformace zdravotní péče, poháněná rychle se rozvíjejícími technologiemi, jako je umělá inteligence (AI) a zdravotnická informatika, je velkým příslibem pro zlepšení efektivity a produktivity systému zdravotní péče a zároveň snižuje zátěž personálu a zlepšuje zkušenosti pacientů. Stejně zásadní je ale inovovat způsoby, které zajistí spravedlivější a udržitelnější zdravotní péči – ne pro některé, ale pro všechny. „To vyžaduje, abychom rozpoznali a řešili nespravedlivé a zbytečné překážky v oblasti zdraví, které zažívají marginalizované a nedostatečně obsluhované komunity, jakož i ničivé dopady změny klimatu, které sice ohrožují celé lidstvo, ale velmi často je zasáhnou nejdříve a nejtvrději,“ poznamenal R. Metzke.

Zatímco geografická poloha a socioekonomický status člověka jsou mimo přímou kontrolu společností zabývajících se zdravotnickými technologiemi, inovátoři mohou navrhovat způsoby, které pomáhají řešit sociální determinanty zdraví. Ve společnosti Philips jsou odhodláni prosazovat rovnost v oblasti zdraví a zlepšovat přístup k péči prostřednictvím špičkových inovací zdravotnických technologií s tím, že se zaměřují především na komunity, kde jsou rozdíly v oblasti zdraví nejvýraznější a kde mohou mít intervence zásadní dopad.

Ačkoli jsou mezi rozvojovými a vyspělými zeměmi obecně velké rozdíly v systému zdravotní péče, bez ohledu na ně je potřeba učinit zdravotní péči dostupnou, což znamená najít i cesty, jak snížit znečišťování prostředí. Již nyní je zdravotnický sektor tak významným zdrojem emisí, že je potřeba to zvrátit. „Pokud jde o ekologickou stopu, je vždy důležité, aby bylo pochopeno, proč k tomu dochází a kde jsou v daném systému možnosti, jak tyto dopady snížit. Podíváme‑li se na země s nízkými příjmy, pacienti musejí často za zdravotní péčí dojíždět velmi daleko. V rozvojových zemích vidíme, že lidé navštěvují rovnou nemocnice druhého a třetího stupně, protože nemají přístup k dobré primární péči. Naším cílem je globálně do roku 2030 učinit zdravotní péči dostupnou pro dalších 400 milionů lidí,“ uvedl R. Metzke.

Řešení pro zlepšení spravedlivé zdravotní péče

Pochopení potřeb konkrétních populací a spoluvytváření zdravotnického ekosystému pomáhá technologickým společnostem inovovat spravedlivější a udržitelnější řešení. Technologie, jako je mobilní ultrazvuk s podporou umělé inteligence a mobilní aplikace, jsou skutečným příslibem například pro odstranění mezer v péči o zdraví matek a dětí. Jako příklad efektivity zdrojů a energie připomněl R. Metzke např. MR skenery s plně utěsněnou magnetickou technologií BlueSeal bez helia, které již ušetřily více než 1 milion litrů helia, životně důležitého, ale vzácného zdroje. Dalším příkladem je nositelný pacientský monitor IntelliVue MX40 nabízející o 92 procent nižší spotřebu energie ve srovnání se svým předchůdcem.

Pokud jde o zlepšení rovného spravedlivého přístupu ke zdravotní péči, nabízí Philips nové způsoby mobilního řešení, jak přiblížit intenzivní péči pacientům. „Například v Austrálii žije téměř 30 procent populace v odlehlých a venkovských oblastech, kde si lidé často musejí brát volno z práce a zajistit dopravu, aby mohli vyhledat potřebnou péči v městských nebo metropolitních nemocnicích. Přidáme‑li otázku cenové dostupnosti, výsledkem je, že tato část populace často vyhledání včasné zdravotní péče zanedbává. Proto společnost Philips ve spolupráci s organizací Heart of Australia vytvořila ‚nemocnici na kolech‘, která umožňuje přinášet diagnostické zobrazovací služby, jako je rentgen a CT, právě do těchto těžko dostupných komunit,“ vysvětlil R. Metzke.

V USA pak ve spolupráci s Emory University a dalšími místními partnery rozšířil Philips přístup ke zdravotní péči pro zranitelnou populaci zemědělských dělníků v Georgii, která se často setkává se zdravotními riziky a překážkami v poskytování péče, včetně komunikačních mezer, nedostatečného pojištění a dopravy. Kromě poskytování péče pracovníkům na farmách nabízí Farm Worker Family Health Program také studentům ošetřovatelství praktické zkušenosti s inovativními technologiemi, jako je např. ruční ultrazvuk Philips Lumify nebo život zachraňující AED Philips HeartStart.

„Díky inovacím ve spolupráci s poskytovateli a dodavateli péče můžeme škálovat udržitelné postupy a snížit tak uhlíkovou stopu zdravotní péče. Kromě ekodesignu sem patří programy prodlužování životnosti, optimalizace pracovních postupů prostřednictvím digitalizace, řešení oběhového financování se zpětným odběrem zařízení, aby se zabránilo tomu, že odpad skončí na skládkách,“ uvedl R. Metzke s tím, že lidstvo produkuje každý rok stále více odpadu, a proto je důležitá jeho recyklace a opětovné využití. Jen zdravotní systém vytváří cca 13 kg odpadu na nemocniční lůžko na pacienta denně! Vzhledem k tomu, že klimatické změny mají obrovský dopad na populaci, především na starší a křehké obyvatelstvo, obzvláště ve městech, kde jsou vlny veder markantnější, chce společnost Philips minimalizovat vliv na globální oteplování, zejména cestou snížení emisí.

O recyklaci je přitom nutné uvažovat nejen v intencích produktů, ale i služeb. Pro společnost Philips to v praxi znamená odebírat zpět, co uvedla na trh, takže kdykoli jejich velké přístroje dosáhnou limitu své životnosti, společnost nabídne nemocnici jejich odvoz a nahrazení novým eko‑friendly zařízením s celoživotní zárukou. Dalším důležitým krokem je prodloužení životnosti zařízení díky modulovému designu umožňujícímu výměnu jen určitých komponentů, které jsou navíc v průběhu času stále zdokonalovány. Velká část přístroje tak zůstává na místě, zatímco její jednotlivé části jsou postupně modernizovány. Další velkou oblastí je digitalizace, kdy např. přestěhování softwaru do cloudů znamená velkou úsporu energie, nebo rozvoj telemedicíny umožňující pečovat o pacienty mimo nemocnice, monitorovat pacienty v prostředí domova nebo z místa jejich primární péče raději než na odděleních intenzivní péče, což redukuje nejen dopady zdravotního systému na prostředí, ale i náklady na péči jako takovou. Příkladem je již zmíněný ruční ultrazvuk, tedy speciální ultrazvuková hlavice napojitelná na chytrý telefon sloužící jako obrazovka. Jde o velmi lehké zařízení, které nejen spotřebuje daleko méně materiálu, ale může být použito v nejrůznějších prostředích, včetně domácího. Jde tedy nejen o snížení zátěže na životní prostředí, ale i dostupnější zdravotní péči a zlepšení komfortu pacienta.

Jak R. Metzke upozornil, v roce 2023 bylo poprvé (ve Velké Británii) uvedeno znečištění ovzduší v oficiálním záznamu jako příčina úmrtí. „V Portugalsku lékaři, kteří nedávno kvantifikovali dopad ovzduší znečištěného portugalským zdravotnictvím, uvedli, že věří, že pouze znečištění způsobené systémem zdravotní péče si vyžádá každoročně tolik lidských životů jako první vlna covidu. Přitom zdravotnický sektor je pátým největším světovým producentem CO₂, což představuje více než čtyři procenta celosvětových emisí, tedy více než odvětví letectví nebo lodní dopravy,“ zdůraznil.

Zdravotní systém je tedy na jedné straně velkým znečišťovatelem, ale na druhé straně je dopadem klimatických změn značně postižen. „Mnoho lékařů se přitom stále domnívá, že nemohou zároveň léčit pacienty a chránit planetu. Tyto dvě věci ale musejí jít kupředu společně, zdraví pacienta musí jít ruku v ruce se zdravím životního prostředí a je pro to potřeba něco udělat. Měli bychom přestat diskutovat o udržitelnosti jako o samostatném tématu. Dnes již nemůžeme mluvit o budoucnosti zdravotnictví, aniž bychom mluvili o jeho udržitelnosti,“ zdůraznil R. Metzke.

Jen identifikace emisí v celém řetězci zdravotní péče (s ohledem na příležitost snížit uhlíkovou stopu zdravotnictví) ukázala, že:

  • 17 % přímých emisí přímo v místě pochází z fosilních paliv, vozového parku, anestetických plynů,
  • 12 % nepřímých emisí z nakoupeného vytápění/chlazení a elektřiny,
  • 71 % nepřímých emisí z nakupovaného zboží a služeb.

Jak na udržitelnost českého zdravotnictví?

V odpovědi na otázku MT, co konkrétně mohou provozovatelé zdravotní péče pro udržitelnost zdravotního systému udělat, R. Metzke uvedl, že důležité je především využívat přístroje/zařízení, které jsou energeticky nenáročné a využívají ekodesign. Dále pak přemýšlet o energii, kterou vyžadují, kdy velké přístroje jako MR nebo CT skener vyžadují množství energie nejen pro svoji výrobu, ale i k transportu. Třetím důležitým pilířem je zlepšení „cesty“ putování pacienta systémem zdravotní péče, kde je nutné redukovat rehospitalizace nebo návraty do zdravotnického zařízení, využívat technologie, které pomohou lékařům redukovat chyby při používání zobrazovacích technologií, snížit opakované užívání skenerů atd. Ve všech těchto směrech mohou právě společnosti jako Philips pomoci nejen porozumět problémům, ale i hledat konkrétní řešení.

Ačkoli tento přístup může iniciovat kdokoli, je nezbytná spolupráce všech zainteresovaných stran. „Je zde mnoho různých rolí, kde všichni musejí spolupracovat. Čekat na někoho, kdo vystoupí s tím, že to vše povede, nikomu nepomůže. Různé orgány/pracoviště musejí hrát různé role. Jsem velmi rád, když vidím, že poskytovatelé zdravotní péče rozumějí tomu, že nejen doplácejí na klimatické změny, ale i vědí, že mohou v této oblasti něco dělat. Již nyní se řada nemocnic na světě rozhodla, že chtějí snížit uhlíkovou stopu a být šetrnými k životnímu prostředí. Prvním krokem je vedle této ambice pochopit, jak konkrétně prostředí znečišťují, a následně organizovat potřebná opatření.

Na straně vlády/provozovatele je nutné být mnohem specifičtější v tom, jaké přístroje nakupovat, např. ujistit se, zda pocházejí z místního prostředí, mají eko design atd. Důležitá je zde transparentnost řízení. Svoji úlohu má i průmysl poskytující řešení, která jsou k životnímu prostředí mnohem přátelštější, a samozřejmě legislativa. „Svoji roli hrají i pacienti, zaměstnavatelé a zaměstnanci. Každý tedy může k řešení tohoto problému přispět. Přesto si myslím, že poskytovatelé zdravotní péče zde hrají velmi speciální roli, protože právě lékařům lidé důvěřují, a to v mnoha zemích více než politikům. Proto by právě oni měli vystoupit a dát najevo, že si uvědomují, jaký dopad má zdravotní systém na prostředí, a že jsou ochotni pro to něco udělat. Ostatní lidé si to pak začnou také uvědomovat,“ je přesvědčen R. Metzke.

To, že se jedná o téma blízké budoucnosti, potvrzuje zájem řady nemocnic celého světa, které již deklarovaly vůli problém udržitelnosti společně řešit. Např. Champalimaund Oncology Clinical Centre v Portugalsku chce dosáhnout redukce emisí CO2 z používání intervenčních a diagnostických zobrazovacích zařízení do pěti let o 50 procent. Rennes University Hospital ve Francii zahájila pětileté strategické partnerství zahrnující technologie, služby, výzkum, společný vývoj řešení a využití otevřených inovačních ekosystémů. Nejnovějším počinem je komplexní celonemocniční analýza udržitelnosti nemocnice Tampere Heart ve Finsku za účelem auditu emisí nemocnice a vytvoření plánu pro budoucnost, který urychlí přechod k čisté nule.

Jaké by tedy měly být nyní konkrétní kroky, které mají poskytovatelé zdravotní péče a lékaři v ČR, pokud jde o udržitelnost systému, podniknout? Podle R. Metzkeho je základem obezřetnost a pochopení, že klimatické krize souvisejí s krizemi zdravotních systémů, a to především tím, že způsobují signifikantní poškození zdraví především u lidí vyššího věku a s křehkým zdravím. „Pokud to lékaři a poskytovatelé zdravotní péče pochopí, mohou pro to něco dělat. Druhým krokem je uvědomit si, jaké ekologické dopady způsobuje konkrétní dané zařízení (nemocnice, ordinace atd.) a zaměřit se na věci, na kterých skutečně záleží. Pro začátek to může být diskuse o tom, zda v zařízení používat plastové kelímky na kávu, nebo podpora akcí mladých dobrovolníků, kteří se problémem chtějí zabývat. Naším cílem je, aby nemocnice rozuměly tomu, co pro udržitelnost mohou samy udělat. Je vidět, že mnohá zařízení začínají čelit této výzvě a vnímají, že jejich posláním je nejen léčit pacienty, ale také péče o životní prostředí. Povzbuzující je, že řada nemocnic již začíná mezi sebou soutěžit v zavádění nejlepší praxe v této oblasti. Na letošním Evropském radiologickém kongresu jsme začali budovat platformu, kde se lékaři z různých nemocnic mohou v dosahování těchto cílů učit od sebe navzájem. Důležité je, aby věděli, co mohou dělat a kde začít. Proto investujeme do tohoto typu studií, abychom shromáždili data, s nimiž mohou poskytovatelé zdravotní péče pracovat. Udržitelnost není ničím separátním a zdravotní systémy se musejí stát více dostupnými a více udržitelnými,“ uzavřel R. Metzke.

Sdílejte článek

Doporučené