Přeskočit na obsah

Úspory díky biosimilars se počítají na miliardy

„Zdravotnictví nesmíme brát takové, jaké je, ale takové, jaké by mělo být,“ říká Milan Černek, Country Manager společnosti Viatris pro Českou republiku a Slovensko.

  • Společnost Viatris vznikla sloučením společností Mylan a Upjohn. Jaký význam má spojení těchto dvou subjektů?

Rozhodně stabilitu, jak pro firmu samotnou, tak pro pacienty i zdravotní systém. Spojením Mylan a Upjohn vznikla silná společnost s širokým portfoliem kvalitních léčivých přípravků. V současné době patříme mezi osm největších farmaceutických firem na českém trhu, na trhu veřejných lékáren jsme dokonce pátí, a to pro naše klienty a pacienty znamená jistotu v dostupnosti důležitých léků a pro nás nejen obrovský závazek vůči nim, ale zejména možnost investovat do inovací, a přinést tak pacientům nové léky či lékové formy. Naše společnost zatím sice nenese své nové jméno na krabičkách, ale v portfoliu máme velmi známé a osvědčené značky, které tady jsou i desítky let, pacienti jsou na ně zvyklí a hlavně se na ně mohou spolehnout. Přišli jsme na trh s ambiciózní myšlenkou, že zdravotnictví nesmíme brát takové, jaké je, ale takové, jaké by mělo být. Myslím, že se nám daří tuto myšlenku naplňovat, a to i díky tomu, že nestavíme novou společnost na zelené louce. I když jsme globální společnost, zakládáme si na znalosti místního prostředí a jeho specifik a rozumíme tomu, jak vyjít vstříc našim pacientům, ale také zákazníkům, v České republice i po celém světě. Viatris jako takový vznikl uprostřed pandemie onemocnění covid‑19, tedy v době, kdy se razantně změnily potřeby zdravotní péče a systém se v důsledku pandemie začal potýkat s řadou problémů, jako je upozadění léčby chronických onemocnění i péče o duševní zdraví. Do toho čelíme stárnutí populace, tlaku na rozpočty ve zdravotnictví a epidemii chronických onemocnění. To vše je velká výzva nejen pro zdravotní systém, ale i pro nás. Navzdory turbulentním událostem v posledních dvou letech se společnosti Viatris daří. Máme široký globální záběr, pacientům nabízíme bohaté spektrum léčivých přípravků, a to jak originálních, tak generických, včetně portfolia biosimilárních léků a volně prodejných přípravků. Každý rok také zajišťujeme velmi důležitou vakcínu proti chřipce. Kromě toho umíme komercializovat léčiva na vzácná onemocnění. Například jsme nedávno uvedli na trh přípravek k léčbě vysoce rezistentní tuberkulózy.

  • Jak se podle vás změnil český trh s léky v posledních letech? Jaké trendy vidíte?

Jedním z klíčových trendů na lékovém trhu je dle mého názoru rozvoj biosimilárních léků, které zpřístupňují nákladnou biologickou léčbu pro více pacientů. Vezmeme‑li v potaz fakt, že rozpočty zdravotních systémů jsou limitovány a náklady na biologické léky neustále rostou, navíc na trh vstupují nové inovativní léky, jsou biosimilars cestou k udržitelnosti kvalitní a široce dostupné zdravotní péče. Portfolio biosimilárních léků se během posledních pěti let rozšířilo o přípravky v jedenácti molekulách, které ztratily patentovou ochranu, což přineslo českému zdravotnictví úsporu téměř čtyř miliard korun. Během příštích pěti let skončí patentová ochrana dalším desítkám originálních léků, což opět umožní vstup dalších biosimilars. Pro pacienty to znamená dostupnější léčbu a pro zdravotní systém úspory.

A pak je to jednoznačně elektronizace. Samozřejmě pandemie covidu‑19 tomu také velice přispěla, ale digitalizace započala ještě před vznikem této zdravotní krize, zejména s přijetím nové legislativy. Zejména zavedení eReceptu se v pandemii ukázalo jako velmi užitečné, protože díky tomu bylo možné udržet pacienty na potřebné léčbě jen na základě vzdáleného kontaktu s lékařem. Přehlednost v užívaných lécích pacienta pak přinesl lékový záznam pacienta, který dnes významně přispívá k bezpečnosti pacientů. Máme v rámci celé Evropy zavedeno FMD, neboli systém ochrany před padělky. A tento trend pokračuje. Od letoška začínají lékaři zapisovat provedená očkování elektronicky, nově předepisují ePoukazy na zdravotnické prostředky. Elektronizace tedy jednoznačně patří mezi hlavní trendy českého zdravotnictví a dotýká se i trhu s léky.

  • Jaké trendy konkrétně pozorujete v léčbě trombózy?

Ačkoli se u nás o trombóze mezi širokou veřejností tolik nemluví, jedná se o naléhavý a rostoucí celosvětový problém, kterému je třeba věnovat pozornost. Žilní tromboembolie (VTE) může postihnout kohokoli v každé fázi života. Výskyt tromboembolie je skutečně stále vysoký. Jedna ze čtyř osob na světě umírá na onemocnění způsobená trombózou.

Podle prof. Ruperta Bauersachse z organizace Action Alliance Thrombosis je dokonce více než polovina hospitalizovaných pacientů ohrožena žilní tromboembolií. Mezinárodní společnost pro trombózu a hemostázu (ISTH) doporučila zdravotníkům u všech hospitalizovaných pacientů vyhodnocovat míru rizika VTE a pacienty vyzvala, aby při přijetí do nemocnice o toto posouzení požádali. Proto ve spolupráci s odbornými společnostmi a akademickými institucemi neustále posilujeme povědomí o trombóze, například prostřednictvím vzdělávacího programu s názvem „Prevence VTE u akutně nemocných pacientů“, který začal v únoru.

  • Velkou část produkce společnosti tvoří biosimilární léky. Jak hodnotíte pronikání biosimilars do reálné klinické praxe v České republice?

Jak už jsem naznačil, rozvoj biosimilars je jedním z nejdiskutovanějších témat současnosti a jsou v centru pozornosti i na úrovni Evropské komise v rámci Evropského plánu boje proti rakovině a Farmaceutické strategie. Mají obrovský přínos pro pacienty i pro zdravotní systémy. Přiblížím vám ho na několika číslech v oblasti onkologie. Biosimilární léčiva zde ušetřila 2 miliardy eur. To je cca deset procent nákladů na onkologické léky v celé Evropě v roce 2021. V EU došlo od zavedení biosimilars v onkologii v roce 2017 k 23% nárůstu počtu dnů léčby pacientů. V České republice je využití biosimilars v onkologii podobně úspěšné jako ve zbytku Evropy – 67 procent u účinné látky trastuzumab nebo 98 procent u účinné látky pegfilgrastim.

Když se podíváme na biosimilars obecně, představují podle dat IQVIA z roku 2020 devět procent evropského trhu s biologickými léky. Nicméně jejich růst je dramatický. Zatímco meziroční růst originálních biologických přípravků činí v posledních pěti letech pouze dvě procenta, u biosimilárních přípravků je 60 procent.

  • Jaké produkty plánuje společnost v nejbližší době uvést na trh?

V lednu tohoto roku nám Evropská agentura pro léčivé přípravky registrovala nový přípravek k léčbě extenzivně rezistentní plicní tuberkulózy. Jedná se o jedinou léčivou látku registrovanou v této indikaci. V Evropě se extenzivně rezistentní TBC vyskytuje přibližně u 250 pacientů. Na základě dat z Evropy můžeme odhadnout, že v České republice bude tento lék potřebovat přibližně jeden nebo dva takoví pacienti. Náš nový přípravek k léčbě vzácných onemocnění může mít ve srovnání se standardní léčbou přidanou hodnotu a finanční přínos jak pro pacienty, tak pro zdravotní systém. Navíc registrace přípravků na TBC neprobíhá každý den, v posledním půlstoletí byly registrovány pouze dva.

Kromě tuberkulózy doplňujeme naše portfolio o produkty v dalších klíčových terapeutických oblastech, jako je diabetologie, kardiologie a onkologie.

  • Společenská odpovědnost firem je velkým tématem. Jaký je v této souvislosti profil vaší společnosti?

Začnu‑li z globálního pohledu, je naším dlouhodobým posláním umožnit pacientům přístup ke správné léčbě ve správný čas, a to bez ohledu na zeměpisnou polohu nebo okolnosti, a reagovat na aktuální zdravotní výzvy. Usilovně pracujeme na zvýšení dostupnosti léčby onemocnění HIV/AIDS pro dospělé i malé děti po celém světě. Jsme také jedním z hlavních bojovníků proti tuberkulóze a zpřístupňujeme léčbu pacientům v zemích, kde není k dispozici.

I v ČR se snažíme reagovat na aktuální lokální potřeby a problémy. Naši zaměstnanci například v souvislosti s nedostatkem zásob krve v nemocnicích darovali krev Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Podporujeme také aktivity pacientů, například ve spolupráci s Nadačním fondem Impuls proběhla mezi našimi zaměstnanci sbírka pro pacienty s roztroušenou sklerózou. Uspořádali jsme sbírku pro projekt Šatník Praha a darovali oblečení a další užitečné věci samoživitelkám a samoživitelům. V posledním měsíci jsme se také zapojili do humanitární pomoci Ukrajině, a to jak ve formě zajištění základních léků, tak sbírky potravin.

Věnujeme se i vzdělávacím projektům. Ve spolupráci s Českou lékařskou komorou jsme podpořili vzdělávání zdravotníků prostřednictvím specializovaného portálu pro lékaře, který jim nabízí možnost se plnohodnotně vzdělávat online. Systém celoživotního vzdělávání je díky tomuto projektu pro lékaře výrazně dostupnější.

Sdílejte článek

Doporučené

Lymfoproliferativní onemocnění

28. 6. 2022

V hematologickém bloku na 17. kongresu Interní medicína pro praxi v Olomouci zazněly od MUDr. Jozefa Michalky z Interní hematologické a onkologické…