V Česku vznikla oficiální síť kardiovaskulárních center
Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo síť pracovišť, která na základě auditu získala statut kardiovaskulárních center, a tudíž by se v nich měla koncentrovat nejnáročnější specializovaná péče. Podobný proces již dříve proběhl u onkologie a traumatologie, kde však na pracovištích, která auditem neprošla a o označení centrum přišla, vedl přinejmenším k rozčarování. U kardiovaskulární péče byla situace jednodušší, neboť zde tento systém vzniká „na zelené louce“, a vypadnout z něj tedy zatím nikdo nemohl.
K žádnému velkému překvapení nedošlo, status centra v zásadě získala pracoviště, která již provádějí perkutánní koronární intervenci. Ty nemocnice, jež mají navíc i kardiochirurgii, se pak napříště mohou označovat jako komplexní kardiologická centra.
Na auditech se kromě ministerstva podíleli zástupci plátců péče a také několik odborných společností, především Česká kardiologická společnost (ČKS) a Česká společnost kardiovaskulární chirurgie ČLS JEP. „Tento vývoj jsme uvítali. Panuje velmi dobrá shoda mezi dnes přijatým dokumentem a národním kardiologickým programem. Ministerstvo tak podpořilo dlouhodobou koncepci kardiologické péče, kterou prosazují odborné společnosti,“ uvedl prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., který se auditů zúčastnil za ČKS. „Mohu říci, že náš dojem byl veskrze pozitivní. Nějaké závažné či obtížně řešitelné problémy jsme nezaznamenali,“ dodal.
Určité napětí panovalo u dvou pracovišť. Městská nemocnice Ostrava a Pardubická krajská nemocnice původně nedodržely termín pro podání přihlášky. Jednu chvíli to vypadalo, že kvůli tomu ze sítě vypadnou. Nakonec v příslušném věstníku figurují jako spolupracující centra – v prvním případě s FN Ostrava, v druhém s FN Hradec Králové.
Už při pohledu na mapu je zřejmá určitá regionální nerovnováha – na sever od Prahy komplexní kardiologická centra nejsou. „V praxi by to neměl být problém. Hlavním rozdílem, jímž se liší nově ustanovené dva stupně kardiovaskulární péče, je přítomnost kardiochirurgie. Skutečně jsou regiony, kde kardiochirurgické kapacity chybějí. Není však problém takového pacienta převézt 100 kilometrů. Rozhodně nemá smysl budovat nové kardiochirurgické týmy,“ uvádí prof. Widimský.
Tak jako u traumatologie a onkologie, i zde je přiznání statusu spojeno s možností ucházet se o poměrně slušné peníze z integrovaných operačních programů EU. „Horní limit pro komplexní centra je 80 milionů korun, pro ostatní 60 milionů,“ řekl náměstek ministryně Marek Šnajdr.
Zdroj: Medical Tribune