Přeskočit na obsah

V ČR by mělo přibýt implantačních center pro Parkinsoniky

Ministerstvo zdravotnictví chce také zlepšit spolupráci neurologů a psychiatrů při léčbě, časnou diagnostiku ve spolupráci s primární péčí a posílit rehabilitaci.

V ČR žije podle nejnovějších dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky na 50 000 lidí s Parkinsonovou nemocí a parkinsonskými syndromy. Je to dvakrát až třikrát víc, než se dosud uvádělo. Po Alzheimerově nemoci jde o druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění mozku. Problémy spojené s Parkinsonovou nemocí, jako ztuhlé svalstvo, třes končetin, nestabilita stoje, poruchy chůze a pády, včetně psychiatrických příznaků, zhoršení mentální funkce a halucinací, lze řešit jen za spolupráce dvou oborů, neurologie a psychiatrie, speciálně vyškolenými odborníky.

„Pacientům jsou nasazeny léky, pokračující rozvoj onemocnění vyžaduje zvyšování dávek. Časem dochází ke střídání stavů nehybnosti, nechtěných nadměrných pohybů a křečí, které jsou invalidizující,“ řekl novinářům profesor MUDr. Robert Jech, Ph.D., vedoucí Centra pro intervenční terapii motorických poruch Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Indikovaným pacientům se provádí hluboká mozková stimulace

Indikovaným pacientům je prováděn neurochirurgický zákrok spojený se zavedením elektrod do mozku (Deep Brain Stimulation). Metodu zavedl v ČR v roce 1998 jako první ve střední a východní Evropě společný tým Všeobecné fakultní nemocnice a Nemocnice Na Homolce. „Pacientovi se pomocí stereotaktického rámu implantují elektrody do bazálních ganglií mozku. Zákrok trvá čtyři až osm hodin, provádí se v lokální anestezii. Pacient během operace s lékaři komunikuje. Elektrody se následně napojí na neurostimulátor, který se pacientovi již v plné anestezii zavede pod kůži hrudníku,“ popsal MUDr. Dušan Urgošík, CSc., zástupce primáře Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce.

„Dokladem kvality zdravotnického systému není jen schopnost zavést program léčby DBS, ale také jeho zpřístupnění všem potřebným nemocným, spolu s plnou dostupností základních léků a se všemi pokročilými metodami léčby, jako je kontinuální podávání léků přenosnými pumpovými systémy. Nezbytným předpokladem kvalitní péče zůstává specializovaná erudice neurologů a dalších odborníků, včetně psychiatrie a fyzioterapie,“ uvedl profesor MUDr. Evžen Růžička, DrSc., přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který se významnou měrou zasloužil o rozvoj pražského centra a v současnosti je předsedou evropské sekce Parkinson´s Disease and Movement Disorders Society.

Pražské centrum, které pomohlo při rozvoji dalších implantačních center v zahraničí, se intenzivně zabývá výzkumem zaměřeným na lepší pochopení mechanismů, jakými DBS pracuje. To umožňuje další zefektivňování léčby.

„Mezi unikátní výsledky patří funkční zobrazování mozku během DBS, kterým jsme poprvé prokázali, jak se liší účinky stimulace od léků. Oblasti, kam se vkládá elektroda, dosud byly považovány výhradně za centra zodpovědná za řízení pohybu. Zde jsme našli nervové buňky, které reagují na zrakové a emoční podněty. Tím se vysvětlují některé nežádoucí účinky DBS. Můžeme jim tak lépe předejít,“ uvedl profesor Jech. Jeho tým získal v letech 2010 a 2016 Cenu ministra zdravotnictví a v roce 2013 Cenu prezidenta Grantové agentury ČR.

DBS nyní poskytují v ČR tři centra

V Praze je to společné pracoviště Všeobecné fakultní nemocnice a Nemocnice Na Homolce, v Brně Fakultní nemocnice u sv. Anny a v Olomouci neurologická klinika tamní fakultní nemocnice. Léčbu plně hradí zdravotní pojišťovny. Otázka je, zda by center nemělo být víc.

„Se současnou místní a časovou dostupností specializovaných center nejsme spokojeni, jednáme proto se zdravotními pojišťovnami o navýšení počtu center a rovnoměrném rozprostření po republice tak, aby léčba byla dostupná pacientům, kteří ji potřebují,“ řekl novinářům ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch. Téměř 60 procent pacientů s Parkinsonovou nemocí žije v Čechách, které pokrývá jedno implantační centrum. Na Moravě jsou centra dvě. Počet implantovaných pacientů v ČR je kolem dvou procent, optimálně by tuto léčbu vyžadovalo 10 až 15 procent nemocných.

Léčbu oddalují finanční limity

„Kapacitu lze navýšit, narážíme však na finanční limity, kvůli kterým se neúměrně prodlužují čekací lhůty. Například v Rakousku a Německu mají lepší podmínky a počet implantací nesrovnatelně vyšší,“ řekl profesor Jech. Problém vidí i v tom, že pacienti, a někdy i ošetřující neurologové příliš dlouho váhají, než začnou o DBS uvažovat. „Rozhodnutí mnohdy přijde pozdě a pacient již není k DBS vhodný. Trendem přitom je operovat dříve a v mladším věku,“ dodal profesor s tím, že pražské centrum implantovalo za 20 let celkem 300 pacientů.

Zakladatelka a ředitelka pacientské organizace Parkinson-Help, z.s. ing. Romana Skála-Rosenbaum připomněla, že zejména u mladých nemocných, kteří ještě nedosáhli 40 let, nemá smysl čekat na postupné zhoršení příznaků.

„Ze svého pohledu vidím jako nejdůležitější správně nemoc diagnostikovat a včas zjistit, zda je dotyčný vhodný právě k zákroku DBS. Díky tomu může zůstat řada pacientů ekonomicky aktivních, což je následně finanční úleva pro zdravotní a sociální systém,“ uvedla. Vyzdvihla nutnost mezioborové spolupráce v léčbě a komplexní péči. „Potřebujeme vybudovat specializovanou síť odborníků na neuropsychiatrickou a rehabilitační péči s dostupností v každém regionu. Lidé s Parkinsonovou chorobou si zaslouží žít kvalitně,“ řekla.

Předsedkyně pacientské organizace ocenila, že na ministerstvu letos vznikla Pracovní skupina pro neuropsychiatrickou péči o pacienty s Parkinsonovou nemocí a dalšími poruchami řízení pohybu a že ministr Vojtěch převzal záštitu nad letošním Světovým dnem Parkinsonovy nemoci. Tento den připadá na 11. dubna, výroční den narození anglického chirurga Jamese Parkinsona, který poprvé chorobu popsal, a je příležitostí ke zviditelnění problematiky mezi laickou i odbornou veřejností. „Pan ministr Vojtěch je první ministr, který nás vyslyšel a uznal za vhodné se touto nemocí zabývat. Je to veliký počin a za pacienty mu děkuji,“ řekla.

Plánuje se vznik sdílených neuropsychatrických ambulancí

Základem ambulantní péče pro pacienty s Parkinsonovou nemocí je síť terénních neurologů. Základní lůžkovou péči poskytují neurologická pracoviště na regionální úrovni. „Jednáme o tom, že bychom nastavili způsob sdílených neuropsychiatrických ambulancí, kde by byli neurologové i psychiatři, kteří by měli rozšířenou možnost preskripce, v ideálním případě by takováto ambulance byla na úrovni každého kraje,“ řekl ministr.

Nová forma péči si vyžádá zřízení nových kódů na úhradu od pojišťoven. „Aktuálně řešíme s odbornými společnosti definici zdravotního výkonu pro mezioborovou spolupráci neurologie a psychiatrie. Máme naplánované jednání s pojišťovnami o možnosti nasmlouvání a hodnotě nového zdravotního výkonu,“ doplnil náměstek ministra pro zdravotní péči prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. Výkony by následně měly být zařazeny na Pracovní skupinu k Seznamu zdravotních výkonů a po schválení skupiny zahrnuty do novely vyhlášky.

Chystá se dotační program na školení neurologů a psychiatrů

Ministerstvo zdravotnictví v roce 2019 hodlá podpořit oblast psychiatrických a neurodegenerativních onemocnění dotačním programem. Peníze půjdou na společné školení neurologů a psychiatrů k zajištění efektivní mezioborové spolupráce a na podporu časné diagnostiky. Praktičtí lékaři by měli být schopni nemoc diagnostikovat, dotace tedy budou směřovat i na jejich vzdělávání. Ministerstvo se zaměří také na osvětu a zvyšování povědomí u laické veřejnosti.

Řešit se bude podle náměstka Prymuly také regionální rozložení center a jejich zařazení do sítě zřizované ministerstvem. „Chtěli bychom jednoznačně slíbit, že zvážíme možnost zařazení těchto center do fungujícího systému, myslím si, že tomu nic nebude bránit. Chceme také diskutovat o tom, zda počet center nezvýšit. K interdisciplinární péči je nutno nasmlouvat nové kódy, kdy péči bude vedle neurologa poskytovat také psychiatr a další odborníci. Nechceme vytvářet nic umělého, budeme na úrovni regionální tipovat pracoviště, kde už v tuto chvíli vedle sebe působí neurolog a psychiatr,“ řekl náměstek s tím, že nutno bude řešit i vazbu na rehabilitační procedury.

Klíčové pro pacienty s Parkinsonovou chorobou bude podle náměstka dodržet zásadu, že v každé skupině léčiv je minimálně alespoň jedno léčivo hrazené zdravotní pojišťovnou. U Parkinsonovy choroby se to podle něj „ne úplně potkává s realitou“. „Hradíme trojkombinaci, a ta nemusí být vhodná pro všechny pacienty. Zahajujeme jednání s pojišťovnami a se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, abychom vyřešili úhradu základního preparátu levodopy buď v základní verzi nebo v trojkombinaci,“ uzavřel náměstek.

Vědci 1. LF UK opět zpřesnili znalosti o mozku
Za uplynulých 20 let bylo v Centru pro intervenční terapii motorických poruch (iTEMPO) Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN ve spolupráci s pražskou Nemocnicí Na Homolce implantováno 290 pacientů. Centrum si připsalo několik významných prvenství. Mezi prioritní patří implantace DBS u pacientů s některými vzácnými geneticky podmíněnými dystonickými syndromy, u kterých tento způsob léčby nebyl doposud znám. V roce 2016 například dokázali zdejší lékaři stimulovat mozek k zamezení tiků u pacienta s extrémně těžkými projevy Touretteova syndromu. Postup dále zdokonalují. Nyní se využívají mikroelektrody, které pomáhají zpřesňovat místo, kam elektřinu v mozku ještě lépe cílit.
V současnosti stimulátory zásobují centra v mozku elektřinou bez ustání. Do budoucna by se vědci z 1. LF UK chtěli podílet na vzniku stimulátoru, který by sám rozpoznal, kdy elektřinu do mozku poslat a kdy zůstat vypnutý. Další výzkum odborníci zaměřili na vnímání emocí, které je u pacientů s Parkinsonovou chorobou jiné než u běžné populace. Nemocní jsou citlivější k negativním podnětům. Poté, co je jim implantován stimulátor, a mozková jádra jsou elektřinou drážděna, negativní vjemy se ještě prohlubují. V této souvislosti je nutno připomenout objev afektivních neuronů u člověka, kterým výzkumníci z iTEMPO dokázali, že i emoce jsou v anatomických strukturách mozku prostorově rozloženy.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené