Přeskočit na obsah

V ČR nově přibývá krizových center pro nepřetržitou pomoc lidem s psychickými problémy

Každým rokem stoupá počet dospělých i dětí, kteří z nejrůznějších důvodů potřebují psychologickou či psychiatrickou pomoc. Celosvětová koronavirová pandemie a válka na Ukrajině situaci ještě více umocnily. V Česku nyní začala ve vybraných všeobecných nemocnicích v jednotlivých krajích České republiky vznikat nová centra krizové péče, která budou pracovat v nepřetržitém provozu. Krizové služby budou propojeny s urgentními příjmy těchto nemocnic, takže v případě potřeby bude možné pacienta akutně hospitalizovat.

V současné době má síť krizových služeb kromě krizových služeb sociálních pouze tři zdravotní krizová centra, dvě v Praze a jedno v Brně. Na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR v úzké spolupráci se zdravotními pojišťovnami k nim má nyní přibýt jedno až tři centra na kraj; jedno centrum na 300 000–500 000 obyvatel. Národní akční plán pro duševní zdraví počítá s vytvořením minimálně 14 krizových center pro dospělé a čtyř center pro děti do roku 2030.

„Psychiatrická společnost dlouhodobě podporuje vznik systematizované sítě krizových služeb, která by doplnila již existující centra krizové intervence, jež fungují při zdravotnických zařízeních, sociálních službách, neziskových i církevních organizacích. Cílem plánovaných komunitních center nebo krizových center v rámci nemocnic je zajistit regionální dostupnost a koordinaci těchto služeb ve všech krajích republiky. Centra budou zachycovat lidi v krizi, poskytovat akutní pomoc a v případě potřeby jim po ošetření zajistí psychiatrickou péči v lůžkovém zařízení,“ vysvětluje prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D., místopředseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Efektivnější péče i ekonomické úspory

Efektivní krizová intervence v takovýchto centrech se ukazuje jako velmi funkční, neboť snižuje opakovaná přijetí k hospitalizaci a v tříměsíčním sledování po skončení krize je psychický stav léčeného člověka lepší ve srovnání se standardní péčí. „Včasná intervence, kterou představuje krizová péče, dokáže předcházet potenciálnímu zhoršení psychického stavu a případným hospitalizacím. Výhodou je, že odpadá nutnost mít doporučení, čekat na objednání, péči lze poskytnout i anonymně,“ popisuje profesor Mohr. Pacienti i jejich rodiny vykazují v případě využití krizových služeb větší spokojenost a v neposlední řadě je krizová péče efektivní i ekonomicky, neboť pomáhá odlehčit akutní lůžkové péči, která je v ČR zbytečně využívána právě v případech, kdy není možné užít jiného druhu péče.

„Centra, která budou své služby poskytovat nonstop, představují pro pacienty první bod kontaktu v psychiatrické, psychologické nebo adiktologické krizi. Zajištěna bude telefonická krizová intervence a nepřetržitá ambulantní péče zaměřená na zvládnutí krize. Předpokládáme, že multidisciplinární týmy center krizové péče budou pomáhat lidem, u kterých se projevují či prohlubují příznaky duševního onemocnění nebo kteří prožívají úzkostné a depresivní stavy, zabývají se sebevražednými myšlenkami, kteří se potýkají s finančními, partnerskými, rodinnými a osobními problémy, čelí ztrátě někoho blízkého nebo se stali obětí domácího násilí či jiného trestného činu,“ popisuje doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., člen výboru Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně a přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

V Praze již první centrum funguje v testovacím režimu

S provozováním krizových služeb má historickou zkušenost Psychiatrická klinika VFN v Praze. Jako první na území dnešní ČR zahájila v roce 1964 činnost telefonické linky důvěry pod vedením primáře Miroslava Plzáka. Tehdejší linka důvěry sloužila především pro prevenci sebevražd, bezprostřední pomoc lidem, kteří se ocitli v krizových životních situacích, ale také zjišťovala, jaké konflikty a problémy se šíří ve společnosti.

Zdejší nové Centrum krizové péče nyní funguje v „testovacím režimu“ od 1. dubna 2022 a momentálně již za chodu dolaďuje spolupráci s urgentním příjmem Všeobecné fakultní nemocnice. „Velkou výhodou pracoviště je fakt, že disponuje lidmi všech profesí a odborností, které jsou pro úspěšný a smysluplný chod centra krizové péče potřeba – psychiatry, nelékařskými zdravotními pracovníky s psychiatrickou specializací, psychology i klinickými, adiktology, sociálními pracovníky, nutričními terapeuty, fyzioterapeuty, ergoterapeuty, terapeuty s výcviky v různých psychoterapeutických směrech. Psychiatrická klinika navíc dlouhodobě spolupracuje například s dalšími organizacemi, které umožní nabídnout pacientům kontinuální pokračování zdravotní a sociální služby i poté, co opustí zdravotnické zařízení,“ uzavírá docent Anders. 

Sdílejte článek

Doporučené

Bez pohybu to nepůjde

23. 6. 2022

V průběhu druhého dne XXX. výročního kongresu České kardiologické společnosti byla v rámci sekce České asociace preventivní kardiologie věnována…