V Evropě je nedostatek isotopů pro nukleární medicínu

Radioaktivní isotopy jsou využívány u více než 80 % rutinně používaných diagnostických procedur nukleární medicíny při odhalování maligních nádorů, infarktu myokardu nebo různých postižení plic a mozku i k množství dalších diagnostických a léčebných výkonů.

Hlavním radionuklidem používaným ve většině výkonů rutinní diagnostické praxe je technecium (Tc99), které se získává z molybdenu (Mo99), jejž dodávají zdravotnickým zařízením reaktory – urychlovače jaderných částic.

Isotopy bohužel nemohou být skladovány, neboť například molybden vykazuje poločas rozpadu pouze 2,7 dne, po nichž se polovina skladovaného vzorku rozpadá právě na technecium 99.

Kvůli technické závadě nečekaně uzavřen nizozemský reaktor

K uvedenému závažnému nedostatku radioaktivního materiálu došlo proto, že kromě dvou reaktorů, jednoho ve Francii a jednoho v Belgii, jež byly uzavřeny plánovaně pro pravidelnou údržbu, musel být nečekaně odstaven třetí reaktor, a to v nizozemském Pettenu poté, co zde byl koncem srpna zjištěn únik plynu z potrubí do okruhu primárního chladicího systému.

Přitom reaktor v Pettenu je druhým největším celosvětovým výrobcem, jenž uspokojuje více než 25 % celosvětové poptávky a více než polovinu evropské spotřeby radionuklidů.

K dovršení všeho i výrobce isotopů v Jižní Africe nastupuje k pravidelnému cyklu údržby. Naštěstí počátkem září znovu obnovil po nucené pauze svoji produkci hlavní světový výrobce radionuklidů k využití v nukleární medicíně, reaktor v Chalk River v Kanadě, jenž je nyní spolu s dalším reaktorem v Austrálii jediný, který zajišťuje alespoň v nouzovém množství dodávky na světový trh.

Dodávky se obnoví snad koncem září

K návratu produkce v dostatečném množství má podle Wolframa Knappa, prezidenta European Association of Nuclear Medicine, dojít „dle nejlepšího scénáře“ do konce září. „Přestože 80 % výkonů v nukleární medicíně nepatří k naléhavým případům a mohou být odloženy o jeden až tři týdny, ostatní výkony musejí být provedeny během několika dnů a tyto případy budou zařazeny na přední místa seznamu priorit,“ uvedl Knapp, který je ředitelem nukleární medicíny na lékařské fakultě hannoverské univerzity v Německu. „V některých méně naléhavých případech budou mít lékaři možnost využít alternativní zobrazovací metody, jako je magnetická rezonance nebo CT,“ poznamenal Alan Perkins, tajemník British Nuclear Medicine Society a profesor lékařské fyziky na University Hospital Nottingham. Podle něj se ale přesto u některých pacientů nebude moci využít optimálního diagnostického potenciálu.

„Dodávky isotopů byly u nás minulý týden na úrovni 50 % běžné potřeby, ale tento týden klesnou odhadem na 16 % běžné spotřeby,“ upozornila například Liselotte Højgaardová, ředitelka klinické fyziologie a nukleární medicíny ve fakultní nemocnici v dánské Kodani. Podle Wolframa Knappa bude zapotřebí vybudovat nové výrobní kapacity pro produkci radionuklidů, aby do budoucna již nedocházelo ke kritickému nedostatku isotopů pro lékařské využití. „Současné velké reaktory, které zajišťují produkci isotopů, jsou starší než 40 let a nejsou zaměřeny jen na výrobu pro zdravotnictví,“ připomněl Knapp.

Problémy jsou i v České republice

Omezení dodávek isotopu pro přípravu 99mTc, dnes v nukleární medicíně nejčastěji používaného radionuklidu, postihlo bohužel také Českou republiku. „Podle informací z pracovišť se dodávky pohybují v průměru kolem 50 %, na našem oddělení jsme však tento týden dostali prakticky 100% dodávku,“ uvedl prof. MUDr. Martin Šámal, DrSc., přednosta Ústavu nukleární medicíny 1. LF UK a VFN v Praze. Podle něj je problémem nerovnoměrnost dodávek a těžko odhadnutelné dodací lhůty, které vedou k nutnosti přeobjednávat pacienty. To je nepříjemné pro nemocné i personál.

„Snížené dodávky isotopu 99mTc v žádném případě neohrožují akutní vyšetření ani vyšetření jinými radionuklidy (jod, indium atd), není ovlivněn provoz pracovišť s pozitronovou emisní

tomografií ani léčba radionuklidy,“ ujistil však prof. Šámal.

„K neplánované odstávce jednoho reaktoru může dojít kdykoli. Nepochopitelné je, že na ostatních jaderných reaktorech probíhaly současně plánované odstávky, aniž by někdo pomyslel na zálohování výroby. Tomu je třeba v budoucnu předcházet a zálohování výroby radionuklidů zajistit,“ poznamenal dále prof. Šámal. Podle něj se situace řeší na nejvyšší evropské úrovni, fyzikální zákony však obejít nelze. „Proto je třeba se smířit s nutností flexibilních úprav provozu oddělení nukleární medicíny ještě po dobu několika týdnů,“ uzavírá prof. Šámal.

Zdroj: