V geriatrické péči ČR za Evropou zaostává
Současná stárnoucí Evropa vytyčila tři hlavní oblasti pro zlepšení zdraví starších občanů:
1. preventivní strategie;
2. rovnost v přístupu ke zdravotní péči včetně specializované geriatrické péče;
3. odpovídající spektrum a dostupnost zdravotnických služeb pro seniory.
Bohužel naplňování těchto požadavků v ČR stále výrazně zaostává za řadou evropských zemí, i když ani v nich není cesta jednoduchá a přímá. Vyžaduje systémový přístup, a to jak na úrovni vzdělávání, tak na úrovni zdravotnického systému a zdravotnických služeb. Abychom mohli vzdělávat odborníky obeznámené se specifiky geriatrie ve svém oboru i vlastní specialisty geriatry, musíme mít dostatek erudovaných školitelů/pedagogů, dostatek školicích pracovišť a zakotvení oboru geriatrie v systému vzdělávání. Problém však často tkví již v rovině postojové. Jde totiž nejen o formální uznání, ale i o faktické přijetí geriatrie jako svéprávného a samostatného oboru medicíny.
Neustálá obhajoba oboru
Přestože obor geriatrie v ČR vznikl v roce 1983, již více než 25 let musí svou existenci trvale obhajovat. Zcela recentně například proti názoru České lékařské komory (ČLK), která na rozdíl od Evropy a UEMS (European Union of Medical Specialists) nepovažuje geriatrii za základní obor. V této oblasti o něco prozíravější „progeriatrickou“ politiku uplatňuje Ministerstvo zdravotnictví ČR, které v souladu s EU geriatrii mezi základními obory ponechalo. Obsah předatestační přípravy v geriatrii odpovídá již plně doporučovaným požadavkům UEMS.
Ve specializační výuce je velká pozornost věnována kromě interní problematiky také rehabilitaci, psychiatrii, neurologii. V současnosti je v oboru zařazeno 90 lékařů.
Ani na akademické půdě nemá geriatrie v ČR jasnou zelenou a je zastoupena katedrou nebo klinikou pouze na třech ze sedmi lékařských fakult (LF) a přes naše výzvy se situace v posledních osmi letech nezlepšila. V této oblasti jsou na tom lépe některé nelékařské zdravotně-sociální fakulty. Přitom vytvoření geriatrických klinik na LF jako výukových, výzkumných a metodických center oboru geriatrie je nezbytným předpokladem nejen k rozvoji oboru samého, ale i k zajištění kvalitní pregraduální výuky studentů medicíny a dalších zdravotnických pracovníků i předatestačního vzdělávání lékařů. Kvalitní výuka se však nemůže odehrávat pouze v přednáškových sálech, ale musíme umožnit školencům rovněž získat dovednosti poučeného přístupu ke geriatrickým pacientům přímo v jednotlivých segmentech péče – na akutním geriatrickém lůžku, v geriatrické ambulanci i v segmentu následné péče. Potvrdilo se, že u studentů medicíny se negativní ageistické vnímání starých pacientů zmírnilo po absolvování praktické výuky na geriatrii.
Nedostupné ambulantní služby
Zmínila jsem úroveň postojovou a akademickou. Ty samy však nestačí, pokud na úrovni zdravotnického systému nebude věnována pozornost vytvoření potřebného spektra geriatrických služeb. Například přestože v ČR pracuje více než 220 atestovaných specialistů geriatrů, je zdravotními pojišťovnami nasmlouváno méně než 20 geriatrických ambulancí. Českým pacientům je tak ambulantní péče poskytnutá specialistou v geriatrii prakticky nedostupná. Nedostatečný počet se týká i akutních geriatrických oddělení. Pro nejbližší budoucnost je hlavním úkolem pro obor udržení a rozšíření kvalitní lůžkové a ambulantní základny, kde by se školenci mohli k atestacím připravovat a později též pracovat.
Význam mezioborového vzdělávání
Zatím stále hovoříme o výchově specialistů geriatrů. Geriatrizace medicíny klade však nároky i na vzdělávání ostatních odborností v geriatrické problematice. V mnoha oborech se tak již děje, například samostatné specializace gerontopsychiatrie či geriatricky profilované ambulance (gerontonefrologie, problematika stárnoucího muže). Progresivní i v podmínkách Evropy je zařazení povinné praxe na geriatrickém oddělení do předatestačního vzdělávacího programu všeobecných internistů, také praktičtí lékaři mají zařazena geriatrická témata. Tedy situace se zlepšuje. V kontinuálním vzdělávání hraje významnou roli Česká gerontologická a geriatrická společnost ČLS JEP (ČGGS) s velkým množstvím odborných akcí jak na celostátní, tak regionální úrovni. Osobně považuji za nejpřínosnější interdisciplinární monotematické bloky, kde probíhá diskuse geriatrů s experty v dané problematice z jiného oboru. Již pět let vychází odborné periodikum Česká geriatrická revue zaměřené na klinickou problematiku oboru. V letošním roce jsme připravili například samostatnou přílohu Geriatrie pro časopis Postgraduální medicína, v loňském roce vyšel doporučený postup Geriatrie pro všeobecné praktické lékaře.V posledních letech se zlepšila spolupráce s Českou internistickou společností a Společností všeobecného lékařství. Aktivní je i Česká asociace sester (ČAS). Domnívám se, že kdo se chce v geriatrii kontinuálně vzdělávat, kvalitní odbornou literaturu i vzdělávací akce si vždy najde.
Zdroj: