V projektu Ukrajina pracuje v ČR 145 lékařů

Podle MZ ale jde o souhrnné údaje za dva roky, řada lékařů už zkoušku složila a mnozí z ČR už odcestovali. „Problém nejsou cizinci sami o sobě, ale že pracují bez odborného dohledu a že je soustavně porušován zákon, protože každý tento cizinec bez zkoušky by měl pracovat pouze pod přímým odborným vedením kvalifikovaného lékaře,“ řekl novinářům prezident ČLK MUDr. Milan Kubek. Rizikem je podle něj především to, že lékař bez jazykové zkoušky neumí česky, nerozumí, co se mu říká, není schopen se domluvit se spolupracovníky ani s pacienty, a není ani ověřeno jeho vzdělání. „Na Ukrajině se dá koupit diplom, aniž člověk školu absolvoval,“ poznamenal prezident ČLK.

Ze seznamu, který poskytlo komoře za finanční úhradu ministerstvo zdravotnictví, vyplývá, že zahraniční lékaři, kteří dosud nesplnili podmínky, jsou v nemocnicích po celé republice. „Čím je nemocnice personálně zdevastovanější, tím vyšší počet cizinců tam je. Největší nakupení jich je v nemocnicích krajských, pracují ale také v nemocnicích fakultních a soukromých zařízeních, včetně ambulantních a řetězce ordinací praktických lékařů. V nemocnicích jsou nejčastěji na internách, chirurgiích a ARO, jsou ale i v oborech jednoznačně postavených na komunikaci s pacientem, jako je psychiatrie,“ uvedl dr. Kubek.

Na některých odděleních je podle ministerské tabulky i několik držitelů výjimky, například v České Lípě na ARO šest, v Chebu na interně šest, v Kutné Hoře na interně šest, v Mostě na interně čtyři, na ARO čtyři a na neurologii také čtyři, v Kadani na gynekologii pět a na chirurgii také pět, v Karviné na interně čtyři a v Bílovci na interně čtyři. „Rekordmanem je Karlovarská krajská nemocnice a. s., kde jich je celkem 19 – na kardiologii pět, na interně pět a na ARO devět,“ citoval z tabulky Kubek.

Ze zákona každý cizinec musí mít přiděleného svého dohlížejícího lékaře, který s ním musí práci vykonávat. „To je iluzorní, protože nemocnice využívající v největší míře práce cizinců jsou personálně v takovém stavu, že právě na práci cizinců stojí a leží,“ řekl dr. Kubek.

Zapojováním cizinců do samostatné práce před složením aprobační zkoušky porušují nemocnice podle ČLK zákon a porušují ho také zřizovatelé nemocnice, což jsou v největší míře kraje. „Ministerstvo zdravotnictví to toleruje, a dokonce to spoluorganizuje. Zvažujeme podání žaloby na ministerstvo zdravotnictví za nečinnost, případně za spoluorganizování trestné činnosti, situaci nyní analyzují naši právníci,“ řekl prezident komory.

Doplnil, že ČLK v současnosti prověřuje stížnost na pravděpodobně velmi závažné odborné pochybení, ke kterému došlo v nemocnici Jeseník. Lékař cizinec, který podle všeho pracoval sám, bez dohledu a vedení, nebyl kvůli komunikační bariéře schopen zjistit ze slov rodičů, že dítě zřejmě vdechlo dudlík. Dítě poslal domů a jen díky tomu, že matka si jako lékařka vymohla okamžitý zásah ve fakultní nemocnici, dítě přežilo.

ČLK navrhuje postup při zaměstnávání cizinců. Cizinci v přípravě na aprobační zkoušku by měli přicházet pouze do fakultních nemocnic, kde k nim bude přistupováno jako k medikům v šestém ročníku. Měli by mít možnost doučit se medicínu na úroveň obvyklou v ČR.

Zatím jsou podle dr. Kubka v řadě nemocnic využíváni spíše jako levná pracovní síla a na přípravu na zkoušky nemají čas. Skládají proto zkoušky opakovaně, jen 10 až 15 procent uspěje. Ministerstvo uděluje výjimku na tři měsíce až rok, přičemž výjimku lze opakovat až do celkové doby dvou let. Po celou tu dobu může cizinec ze země mimo EU pracovat, aniž byl vyzkoušen. Další možností je výjimka do tří měsíců, ty se ale mohou řetězit. Lékař se tak může v systému pohybovat mnoho let bez složení zkoušky, jen na základě toho, že jeho zaměstnavatel opakovaně žádá ministerstvo o výjimku.

Možným řešením nedostatku lékařů, který se nemocnice nyní snaží vykrýt lékaři z Ukrajiny, je podle ČLK zlepšení pracovních podmínek lékařů v ČR, aby neodcházeli do ciziny. Zvýšit by se měl počet studentů lékařských fakult a zjednodušit by se mělo specializační vzdělávání mladých lékařů. ČR by měla začít pořádat organizované náborové akce v zahraničí, jako to dělají například Němci v ČR, zaměřit by se při tom měla na země EU, kde je vzdělání lékařů kompatibilní. Cizincům pak je nutno vytvořit podmínky pro složení aprobační zkoušky, nezneužívat je jako lacinou pracovní sílu. Zkoušku by cizinci mohli skládat spolu se státními zkouškami mediků, tj. za stejných podmínek jako absolventi českých lékařských fakult.

Ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch už dříve uvedl, že považuje za nepřijatelné, aby v českých nemocnicích působili roky lékaři bez odpovídajících zkoušek. Lékařům, kteří již v ČR pracují, chce dát roční lhůtu na to, aby aprobační zkoušku složili. „Bez vytvoření podmínek pro to, aby zkoušku udělali, to k ničemu nepovede. Tito lidé by měli být vyřazeni z pracovního procesu, mělo by jim být umožněno vzdělávání, měl by se jim někdo věnovat,“ řekl k plánu ministra dr. Kubek.

Na dotaz MT, co by poradil kolegům lékařům, kteří zahraniční lékaře bez zkoušek dostanou na starost, prezident komory uvedl, že pokud je vše podle zákona, je to v pořádku. Pokud ale jsou nuceni k tomu, aby postupovali nezákonně, tj. pokud jeden lékař má na starosti víc cizinců, pokud je nucen k tomu, aby na telefonu garantoval práci cizince, je to nezákonné a hrozí závažný postih. A vzhledem k tomu, že takové příkazy se nevydávají písemně, tak daný lékař potom za pochybení cizince nese plnou zodpovědnost.

„Je to zejména vzkaz pro primáře, protože pokud nejste gauneři nebo sebevrazi, tak do ničeho takového nejděte,“ vzkázal dr. Kubek kolegům. Advokáti poškozených půjdou podle právního řádu jen po tom, co mělo být. A pokud to nebylo, v soudním procesu by se primář žádného pardonu nedočkal. Pojišťovny by odškodné za takové pochybení nezaplatily.

Reakce Ministerstva zdravotnictví na tiskovou konferenci ČLK k Projektu Ukrajina

Ministerstvo zdravotnictví je nadále přesvědčeno o tom, že příchod odborných pracovníků z Ukrajiny je jednou z možností, jak řešit nedostatek lékařů a sester v českých nemocnicích, zejména v pohraničních oblastech. V celé řadě českých nemocnic dnes pracují kvalifikovaní lékaři a sestry z Ukrajiny na odděleních, která se nedaří obsazovat českými zdravotníky. V případě ukončení Projektu Ukrajina, ke kterému opakovaně vyzývá Česká lékařská komora, by reálně hrozilo uzavření některých oddělení a omezení zdravotní péče pro české pacienty, na což také v květnu upozornila Asociace krajů ČR a jednoznačně se postavila za zachování projektu. Poptávka po lékařích z Ukrajiny je především v krajských nemocnicích v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde se místní zdravotnická zařízení potýkající se zásadním nedostatkem lékařů. Je nutné zdůraznit, že z celkového počtu cca 50 tisíc lékařů v ČR je zhruba 1 % lékařů, které získali vzdělání mimo EU. Jedná se tak v celkovém měřítku o marginální počet lékařů.

Ministerstvo zdravotnictví v rámci zákonných možností může udělit ukrajinským lékařům roční výjimku, během které jsou povinni úspěšně složit aprobační zkoušku v českém jazyce. Cílem této výjimky je dát příchozím lékařům prostor zvyknout si na český zdravotní systém a naučit se český jazyk, což by jim mělo usnadnit složení aprobační zkoušky. Po celou dobu této praxe musí být nad lékařem zajištěno řádné přímé odborné vedení (a nemusí být ze strany primáře), kvalita zdravotní péče tak rozhodně není ohrožena. Za odbornost ukrajinského lékaře a zajištění odborného dohledu nad ním plně zodpovídá dané zdravotnické zařízení. Zdůrazňujeme, že pro ministerstvo je neakceptovatelné, aby v České republice pracovali ukrajinští lékaři dlouhá léta bez složení aprobační zkoušky. Společně s kraji proto v nemocnicích na podnět provádí důkladné kontroly.

Ministerstvo zdravotnictví zásadně odmítá tvrzení České lékařské komory, že v současné chvíli v ČR pracuje přes 400 lékařů z ciziny bez ukončeného medicínského vzdělání na základě výjimky MZ. Za prvé zdůrazňujeme, že všichni tito lékaři mají medicínské vzdělání nostrifikované na českých univerzitách a v ČR složí aprobační zkoušku, která ověří, zda jejich vzdělání dosahuje českých standardů. Za druhé, nejedná se o aktuální stav k dnešnímu dni, jak ČLK nepravdivě prezentuje. Jedná se o součet všech lékařů ze třetích zemí od května 2016 do května 2018, kteří projevili zájem o práci v ČR. Toto číslo však již nereflektuje, kolik lékařů z tohoto počtu v mezičase například složilo aprobační zkoušku, nenastoupilo do výkonu praxe nebo například kolik z nich odcestovalo z ČR. Například od roku 2016 úspěšně složilo aprobační zkoušku přes 200 lékařů ze třetích zemí, což je polovina toho, co uvádí ČLK. Nelze tedy číslo, které dnes uvedla ČLK, v žádném případě interpretovat jako počet lékařů z ciziny, kteří aktuálně pracují v ČR.

Ministerstvo dále nesouhlasí s nařčením ze strany České lékařské komory, že bychom porušovali tím, že umožňuje práci lékařům z ciziny vykonávat odbornou praxi před složením aprobační zkoušky. Naopak, povolení o výkonu odborné praxe ministerstvo uděluje v souladu se zákonem o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.

Ministerstvo zdravotnictví nyní pracuje na zvýšení kvality aprobačních zkoušek. Nově tak ukrajinští lékaři mohou vykonávat odbornou praxi pouze v akreditovaných pracovištích. Do zkušebních komisí pro aprobační zkoušky budou nově jmenováni odborníci z praxe, například primáři z okresních nemocnic a bude zde zastoupena i Česká lékařská komora. V současné době ministerstvo také připravuje změnu aprobačních zkoušek tak, aby je nebylo možné do nekonečna opakovat a zároveň, aby více reflektovaly zkušenosti z praxe.

Z přiložené tabulky mimo jiné vyplývá, že v posledních letech roste i díky projektu Ukrajina úspěšnost uchazečů u probačních zkoušek.

Zdroj: MT