Ve FN Brno pečují o nedonošené novorozence také matky
Ve FN Brno pečují o nedonošené novorozence také matky Na neonatologickém oddělení Fakultní nemocnice Brno se v systému rooming-in stávají matky členkami ošetřovatelského týmu. Jsou vedeny k přirozené výživě a co nejčastějšímu kontaktu s dětmi. Díky tomu je při propuštění kojených přes polovinu dětí, které se narodily jako extrémně nebo velmi nezralé, a dvě třetiny jsou krmeny mlékem své matky. Od roku 2012 se na pracovišti narodilo 1800 dětí, z nich 650 extrémně a velmi nezralých.
Systém rooming-in spoluzaváděla ve FN Brno specialistka na intenzivní péči o novorozence, staniční sestra Mgr. Stanislava Zmeškalová. Tým neonatologického oddělení se stará o nezralá miminka, narozená mezi 23. až 31. týdnem těhotenství, která sem byla přeložena z Jednotky intenzivní a resuscitační péče, často v kyslíkové atmosféře či na přístroji k dechové podpoře.
Za zásluhy o péči o předčasně narozené děti dostala Mgr. Zmeškalová cenu Purpurové srdce. Na ocenění ji navrhla Neonatologická sekce České asociace sester. Cena je vyhlašována v rámci Světového dne nedonošených dětí a organizačně ji zajišťuje Nedoklubko spolu s Českou neonatologickou společností (ČNeoS).
„Podstatou práce Mgr. Zmeškalové je vnesení přirozenosti, šetrnosti a něžnosti do péče o předčasně narozené děti s maximálním využitím technických vymožeností dnešní neonatologie. Jejím přesvědčením je, že máma je tou nepřirozenější a nejdůležitější osobou v péči o novorozence,“ uvedla vrchní sestra neonatologického oddělení Mgr. Pavla Opálková.
K významu rooming-in pro nezralé novorozence uvedla Mgr. Zmeškalová:
U nezralého dítěte, zejména extrémně a velmi nezralého, jsou orgánové systémy natolik nevyzrálé, že bez intenzivní medicínské péče a pomoci přístrojů se neobjede. Prožívá první dny a týdny bez mateřské náruče, bez možnosti sát mléko z prsu. Ocitá se v prostředí nepříjemných, bolestivých podnětů. K vývoji však potřebuje klid, šero, teplo a jednu pečující osobu – matku. Ta je do péče zapojována již na JIRPN, pečuje o dítě v inkubátoru, kdy ještě potřebuje dechovou podporou, oxygenoterapii a neumí přijímat stravu. Trvá až dva měsíce, než všechny tyto úkoly dítě zvládne. Po tu dobu mu lásku a bezpečí poskytuje maminka.
V čem je ošetřovatelská péče vašeho neonatologického oddělení výjimečná?
Možnost doprovázet nezralé dítě během jeho hospitalizace není v perinatologických centrech samozřejmostí. Jsme jedním z mála pracovišť v ČR, které umožňuje společný pobyt maminky s dítětem. I děti vážící méně než 1 500 gramů jsou ošetřovány v systému rooming-in. Zajistíme jim kvalitní, přiměřené a dostatečné impulzy, které zcela přirozeně očekává od matky. Výjimečnost spočívá také v tom, že pacientem není jen nezralý novorozenec, ale celá rodina. Do péče je zapojován tatínek, který je důležitou oporou pro maminku. Zejména u vícečetných těhotenství získává potřebné dovednosti, aby uměl mamince pomáhat.
Jak se za dobu vaší praxe zlepšila péče o předčasně narozené děti, jaké jsou trendy?
Medicínská péče o tyto děti je v ČR na špičkové úrovni. Lékaři umějí dítě zajistit tak, že překlene nejtěžší období bez výrazného poškození. Stále ale pracujeme s dětmi, které přišly na svět krátce po polovině svého intrauterinního života. Jsou křehké, zranitelné, ale s potřebami jako každé jiné dítě. Nejvýznamnějším trendem je koncept vývojové péče. V jeho rámci se snažíme předčasně narozenému dítěti nabídnout prostředí s minimalizací negativních vlivů od prvních hodin života. Teplo, ticho, šero, podpora přirozené výživy, minimalizace rušivých podnětů či nefarmakologická léčba procedurální bolesti jsou součástí naší péče. Důležité je vnímat nezralé dítě jako osobnost, s potřebou kontaktu s rodiči. Naučit rodiče nebát se o dítě pečovat, poznávat jeho specifika a provázet ho od začátku jeho života.
Zdroj: MT