Vědci otevírají veřejnosti Laboratoř mysli

Souvisejí spolu umění a duševní nemoc? Jaký je vztah mezi strukturou mozku a myslí? Co o lidském „já“ říká magnetická rezonance? Alkohol v české společnosti a rizika závislostí, stigma v oblasti duševního zdraví nebo léčebný potenciál psychedelik. To jsou některá z témat Laboratoře mysli, cyklu osmi přednášek předních odborníků Národního ústavu duševního zdraví, jejichž cílem je přiblížit veřejnosti pokrok ve vědách o duši.

Problematika duševního zdraví je i s ohledem na chystanou reformu psychiatrické péče vysoce aktuální. Přibližně každý čtvrtý člověk se dnes dostane do kontaktu s psychiatrií. „Chceme veřejnosti předestřít pestrou paletu témat navázaných na současný stav poznání v psychologii a psychiatrii. Nastínit, co vlastně je duševní zdraví a co nemoc, kam se ubírá současná věda o duši, jaký je vztah mezi mozkem a psychikou, co to vlastně je ‚já‘ nebo ryze prakticky reflektovat, jak vlastně odolat každodennímu tlaku a nezbláznit se,“ popisuje Jiří Pasz z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).

O přednášky je nebývalý zájem, i proto jsou rozděleny hned do několika měsíců. Cyklus byl zahájen 10. ledna přednáškou Souvisí umění a duševní nemoc? ředitele Národního ústavu duševního zdraví prof. MUDr. Cyrila Höschla, DrSc., která se setkala s obrovským zájmem ze strany veřejnosti. „Mnoho slavných skladatelů vykazovalo v oblasti chování a prožívání poruchy, jež by dnes spadaly do kategorie duševních onemocnění a mohly souviset i s jejich tvorbou,“ přibližuje profesor Höschl. V jeho přednášce byly i s hudebními ukázkami z psychiatrického hlediska přiblíženy osudy skladatelů, jako byl Bedřich Smetana, W. A. Mozart, Gustav Mahler, Robert Schumann nebo Fryderyk Chopin.

Nevšední zájem byl i o další přednášku Struktura mozku a architektura mysli, s níž vystoupil prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D. Ta se týkala vztahu mezi mozkem a myslí i toho, jak narušení takového vztahu vede ke vzniku duševní nemoci. V jejím rámci autor představil poslední poznatky o mozku, včetně jeho hlavních sítí, které odpovídají třem zásadním mentálním stavům našeho života.

V poslední ze série dosud prezentovaných přednášek Z Harvardu do blázince a nazpátek se její autor Jan Mühlfeit, globální stratég a kouč, který se jako jeden z mála Čechů prosadil v globální ekonomice, zamyslel nad tím, zda může jít dohromady úspěch a duševní nemoc. Otevřeně na veřejnosti promluvil nejen o úspěchu, ale i o zážitcích z psychiatrické léčebny, kde bojoval s depresí. Ta jej zasáhla v době, kdy jeho kariéra byla na vrcholu, a cesta z ní nebyla lehká. Avšak, jak přiznává, jeho životu přinesla velkou změnu a osobní rozvoj.

Série přednášek bude pokračovat v Městské knihovně na pražském Mariánském náměstí až do května.

Zdroj: