Vědci připravují první český elektronický test paměti

Na Neurologické klinice 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady aktuálně probíhá projekt, který má za cíl vyvinout první český elektronický test paměti ALBAV pro časný záchyt Alzheimerovy nemoci a dalších typů demencí.

Jedná se o elektronickou verzi validovaných a certifikovaných inovativních českých testů ALBA (Amnesia Light and Brief Assessment) a POBAV (Test Pojmenování OBrázků a jejich Vybavení). K vyšetření kognitivních funkcí využívají tyto testy specifické metody – věty, gesta a černobílé obrázky. Oba testy jsou certifikovány Ministerstvem zdravotnictví ČR a od 1. ledna 2026 je jejich použití propláceno praktickým lékařům ze všeobecného zdravotního pojištění.

Test ALBA spočívá v zapamatování si věty a předvedení šesti gest, což si pacient má pak obojí vybavit, trvá 2–3 minuty a je vhodný pro použití v ordinaci, u lůžka, v ústavech i lékárnách. Test POBAV je založen na 20 černobílých obrázcích. V první části je pacient písemně pojmenovává a vzápětí je ve druhé části hodnoceno, kolik si jich vybaví. Test trvá 4–5 minut.

V současné době výzkumný tým pod vedením klinického specialisty na vyšetřování pacientů s kognitivními poruchami a tvůrce obou testů prof. MUDr. Aleše Bartoše, Ph.D., připravuje první elektronickou verzi těchto testů a hledá dobrovolníky pro vytvoření norem pro českou populaci. „V dnešní době se ve světě můžeme setkat s velkým množstvím elektronických kognitivních testů a jejich množství stále vzrůstá. Není nám ale známo, že by v českém prostředí byl k dispozici elektronický test, který by sloužil k samovyšetření paměti. Proto jsme se rozhodli vyvinout takovou možnost, která by vycházela z našich inovativních a původních českých testů,“ uvádějí autoři výzkumu.

„Aktuálně hledáme dobrovolníky pro vyplnění elektronického testu a nově výzkum rozšiřujeme i na dětskou populaci od šesti let, abychom získali dostatečný vzorek dat zdravých dobrovolníků pro dokončení tohoto diagnostického nástroje,“ říká Adina Lajčíková, studentka 3. LF UK a členka výzkumného týmu při Neurologické klinice 3. LF UK a FNKV. Autoři vyzývají odborníky i širokou veřejnost:

• Otestujte svou paměť na www.albav.cz.
• Sdílejte test s rodinou, přáteli či kolegy.
• Pomozte vytvořit první české normy paměti.

Podle výzkumného týmu by elektronické vyšetření paměti mohlo ušetřit čas v přetížených ordinacích lékařů a jiných zařízeních. Dalším užitečným důvodem by mohlo být vyhledávání vhodných kandidátů do výzkumu nebo lékových studií s určitou úrovní kognitivních funkcí, ať už normální, nebo naopak sníženou, nejdříve na dálku. Elektronické testy by mohly odhalit kognitivní oslabení při vyšetřování velkého počtu osob v krátkém čase a bez větších nákladů, upozornit na možné počínající neurodegenerativní onemocnění mozku a na základě výsledku případně doporučit vyšetření u odborníka.

Elektronický test ALBAV se skládá ze čtyř úloh, z nichž tři úlohy prověřují krátkodobou paměť a jedna paměť sémantickou. Krátkodobá paměť je vyšetřována pomocí úloh vybavení názvů právě viděných deseti obrázků, deseti slov věty a deseti názvů právě předvedených gest. Sémantická paměť se prověřuje podle počtu správně pojmenovaných deseti speciálně vybraných obrázků, které jsou pro pacienty s kognitivními poruchami obtížně pojmenovatelné. Test trvá jen 10–15 minut, probíhá v klidném domácím prostředí, je anonymní a nevyžaduje přítomnost odborníka. Je navržen tak, aby dokázal odhalit i drobné odchylky v paměťových funkcích, přesně ty, které se objevují jako první.

„Aby mohl ALBAV správně fungovat, potřebuje české normy. Každý diagnostický nástroj musí vědět, co je ‚normální výsledek‘ u různých věkových skupin: lidí kolem 30 let, padesátníků, seniorů a lidí s různým vzděláním. Teprve když test vyzkouší velké množství zdravých dobrovolníků, vytvoří se normy, díky nimž ALBAV pozná, co je běžný výkon, kdo má lehce podprůměrný výsledek a kdo by měl raději vyhledat odborníka,“ vysvětluje prof. Bartoš.

Pro diagnostiku je vyšetření paměti klíčové

Paměť je nezbytnou součástí našeho každodenního života, její zhoršování může být prvním signálem vážnějšího problému. Jednou z nejčastějších příčin poruch paměti ve vyšším věku je Alzheimerova nemoc (AN). „Často si ji spojujeme s velmi pokročilými stavy – člověk je zmatený, neorientuje se, zapomíná a potřebuje každodenní péči. Realita ale začíná mnohem dříve a mnohem nenápadněji. Změny v mozku mohou probíhat o 10 až 20 let dříve, než si nemocný nebo jeho rodina všimnou prvních potíží. Pokud chceme Alzheimerovu nemoc zachytit včas, musíme změnit způsob, jakým paměť testujeme,“ upozorňuje prof. Bartoš, který se více než 25 let specializuje na poruchy paměti. Jak dodává, právě s tím přichází česká novinka – první elektronický test paměti v ČR, který může v budoucnu zásadně ovlivnit včasné odhalení tohoto onemocnění.

AN je diagnostikována na základě vyšetření paměti, které obvykle probíhá v několika krocích:

1. testy paměti a kognitivních funkcí,
2. zobrazovací metody (CT nebo magnetická rezonance mozku),
3. vyšetření mozkomíšního moku pro měření specifických bílkovin,
4. moderní zobrazovací metody jako PET, které dokáží zobrazit ukládání amyloidu v mozku.

Cílem je nejen potvrzení AN, ale i vyloučení jiných příčin demence, jako jsou nádory, krvácení nebo metabolické poruchy. Ačkoli jsou tyto metody přesné, jsou časově i finančně náročné. Proto se vědci zaměřují na nové způsoby diagnostiky, jako jsou testy krve, které by mohly ukázat první změny v mozku ještě před vznikem příznaků, nebo jednodušší a rychlejší digitální nástroje pro testování paměti. Právě ty nabývají na důležitosti, protože s rostoucím počtem starších osob a úbytkem mladších odborníků bude zajištění osobního vyšetření paměti a řeči stále obtížnější.

Profesor Bartoš zároveň připomíná data ukazující, že nejčastější příčinou demence je kombinace neuropatologických změn při AN a frontotemporální lobární degeneraci. Data týkající se klinicko-patologické diagnostiky demencí ve FNKV a FTN v Praze ukázala, že u 120 pacientů byla nejčastější histopatologickou diagnózou frontotemporální demence, Alzheimerova nemoc byla až na třetím místě po vaskulárních změnách. Nález samostatné AN bez dalších doprovodných mozkových změn byl potvrzen jen u tří procent pacientů.

Digitální testy s sebou přinášejí hned několik výhod. Jsou dostupné – lidé je mohou používat doma na PC nebo tabletu. Umožňují opakování, což znamená, že svoji paměť mohou sledovat dlouhodobě a pozorovat změny. Navíc tato forma testování pomáhá výzkumu – pokud aplikaci používá mnoho lidí, vědci získají cenná data, jak se paměť mění s věkem. Elektronické testování paměti by se pak mohlo stát běžnou součástí primární prevence.

Podle novelizovaných doporučených diagnostických a terapeutických postupů demence pro všeobecné praktické lékaře z roku 2024 je úlohou VPL časný záchyt a aktivní vyhledávání pacientů s kognitivní poruchou, vyšetření pacientů se suspekcí na syndrom demence, základní diagnostika a diferenciální diagnostika, intervence ovlivnitelných příčin demence. Indikovaného pacienta dle dominující symptomatologie odesílá praktický lékař ke specialistovi – geriatr, neurolog, psychiatr. V případech, kdy je diagnóza demence jasná, po vyloučení sekundární etiologie kognitivní poruchy vše svědčí pro AN či demenci vaskulární nebo smíšenou a pacient, případně jeho blízcí, preferují péči navrhovanou VPL, další diagnostiku, léčbu a komplexní postdiagnostickou podporu vede praktik. Ten také přebírá po vzájemné dohodě a se souhlasem pacienta zpět do dispenzarizace stabilizované nemocné diagnostikované a odeslané zpět specialistou.

Farmakologické možnosti léčby AN jsou stále omezené, o to větší význam má včasné odhalení změn v mozku. Právě digitální testy paměti mohou být jedním z nástrojů, který pomůže lékařům i vědcům tuto nemoc zachytit dříve, než je tomu dnes. I zde platí, že časně nasazená léčba do účinných dávek umožňuje zachovat co nejdéle paměťové funkce a soběstačnost.

Jak odborníci upozorňují, nejobtížnější je diagnostika u velmi časné a rovněž u pokročilé AN. V těžkém stadiu jsou totiž všechny kognitivní funkce a soběstačnost postiženy natolik, že se nedají odlišit od jiných typů demence, které se projevují podobně. Naproti tomu počínající nemoc se obtížně odlišuje od přirozeného stárnutí. Lékař pak stojí před rozhodnutím, zda propást možnost léčit ne ještě jasně vyjádřenou nemoc včas, nebo léčit přirozené stárnutí omylem zaměněné za nemoc. Proto je v diagnostice nejjednodušší střední stadium, při němž jsou typické příznaky již dobře rozvinuty a zároveň nejsou zcela pokleslé k maximálním deficitům.

Zdroje:

www.abadeco.cz/vyzkumy/albav
www.csnn.eu/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2022-5-7/vyvoj-elektronickeho-testu-pameti-pro-starsi-osoby-albav-132504
www.csnn.eu/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2023-1-10/validizace-elektronickeho-testu-pameti-albav-133701/download?hl=cs
www.staci-malo.cz/detail/alzheimerova-nemoc-a-prvni-elektronicky-test-pameti-v-cesku
https://www.svl.cz/svl-docs/doporucene-postupy/17/dp-demence-2024.pdf