Vědci varují před zdravotními vlivy reziduí

Produkty farmaceutického i kosmetického průmyslu penetrují do řek přes bariéry čistíren odpadních vod nebo prosakují do spodních vod ze septiků. Výzkumníci podle environmental Protection Agency detekovali předmětné substance téměř ve všech vyšetřovaných lokalitách. Dozorčí úřad Food and Drug Administration (FDA) přiznává, že rozsah i důsledky expozice těmito kontaminanty a zejména jejich kombinacemi jsou v populaci neznámé. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že stárnoucí Američané spotřebovávají stále více produktů farmaceutického i kosmetického průmyslu.

Vědci z různých vládních i privátních agentur vyvíjejí nové metody měření a analyzování těchto reziduí s determinací jejich prevalence v životním prostředí, zjišťují původ analyzovaných látek, jejich distribuční kanály i případné nežádoucí účinky. Rezidua jsou nejen exkretována nebo smývána třeba ve sprchách, ale také přecházejí do vod ze skládek nevyužitých či prošlých léků. Proto úřady začaly vyzývat lékárny, nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, aby neukládaly tyto odpady na skládky. V některých případech jsou farmaceutika přiřazována na seznam nebezpečného domácího odpadu vedle barev nebo insekticidů, jež jsou pravidelně odváženy k bezpečné likvidaci – často ve spalovnách. A například v okrese Clark County ve státě Washington byl vyhlášen program, podle něhož obyvatelé mohou již nepotřebné nebo prošlé léky odevzdávat nejen v určených lékárnách, ale i na policejních stanicích.

Obavy z reziduí přítomných ve vodě zesílily loni v létě, když výzkumníci z United States Geological Survey prohlásili, že objevili v řece Potomac „hermafroditní ryby“. Tyto ryby byly sice samčího pohlaví, ale současně byla v jejich těle nalezena nedozrálá vajíčka. Vědci z vyvolání tohoto úkazu podezřívají hormonální rezidua nebo chemické látky s mimickými účinky přítomné ve vodě. Také britské úřady oznámily, že v řekách, do kterých ústí čistírny odpadních vod, bylo detekováno osm běžně užívaných léků. Dodaly však, že jde o extrémně nízké koncentrace, u nichž je nepravděpodobný negativní vliv na zdraví obyvatel.

Sledujme kumulativní efekty

Christopher Daughton z americké environmental Protection Agency a Thomas A. Ternes z německé eSWe – Institute for Water Research and Water Technology vyzvali výzkumníky, aby věnovali větší pozornost nejen „konvenčním“ škodlivinám, ale i dosud nesledovaným kontaminujícím látkám, například diagnostickým reagenciím či ultrafialovým ochranným substancím.

Vědci se obávají, že navzdory velmi nízkým koncentracím může při chronické expozici reziduím dojít k pomalé až nedetekovatelné akumulaci negativních efektů do takové míry, že již bude pozdě je adekvátním opatřením zvrátit. Tyto negativní vlivy mohou být zákeřné tím, že budou „skrytě“ přispívat k evolučním nebo ekologickým změnám. Odpady farmaceutických substancí z výrobních závodů jsou sice dobře kontrolovány a dokumentovány, ale problematika zbytkových farmak v domácích odpadech či v odpadních vodách byla dosud přehlížena.

Množství kontaminantů stoupá

Výzkumníci se domnívají, že obsah exkretovaných reziduí v povrchových i spodních vodách stále stoupá. Spotřeba medikamentů na hlavu totiž roste nejen v souvislosti s uváděním nových léků na trh, ale i s rostoucím využíváním stávajících medikamentů v nových indikacích a také s rostoucím počtem pacientů, a to i dětských. Vzhledem k tomu, že znalosti o efektech reziduí jsou jen útržkovité, vědci doporučují přikročit k opatřením vedoucím k redukci rizika, přestože míra rizika není známa. Joel A. Tickner z University of Massachusetts uvedl, že je třeba vypracovat odhady kumulativních efektů jednotlivých reziduí i jejich kombinací.

V ČR to není problém

O tomto riziku vědí i čeští hygienici, ale v podmínkách ČR jej nepovažují za problém. „Je pravda, že část přijaté dávky léčiva či hormonálního přípravku člověk v nezmetabolizované podobě vyloučí a tyto látky pak v řece mohou negativně působit na citlivé živočichy. Avšak u pitné vody žádné důkazy o škodlivém účinku a ani o přítomnosti těchto látek nemáme,“ uvedl MUDr. František Kožíšek, CSc., vedoucí Odborné skupiny hygieny vody Státního zdravotního ústavu. Pokud je podle něj už někde používána řeka jako zdroj pro úpravu pitné vody, nikde se nepoužívá v blízkosti vyústění odpadních vod. „Během standardních vodárenských úprav pak dochází většinou k úplnému záchytu těchto kontaminujících látek, neboť naprostá většina pokusů o jejich průkaz v upravené pitné vodě skončila nezdarem,“ poznamenal MUDr. Kožíšek. Podle něj nicméně pár nálezů učiněno bylo, a i když se jednalo o nepatrné koncentrace na hranici analytických možností nejlepší současné laboratorní techniky, které se považují za neúčinné, je této otázce věnována velká pozornost a budí znepokojení jak hygieniků, tak úpravců vody. „I když je to asi více problém psychologický než zdravotní. Proč psychologický? Spotřebiteli vody se přirozeně nelíbí představa, že do sebe přijímá byť velmi stopové zbytky léčiv, které již předtím ‚prošly‘ jiným člověkem,“ podotkl F. Kožíšek.

V ČR se k výrobě pitné vody používají ve 48 % podzemní vody a v nich se zatím tyto látky nenašly nikde. „Je to proto, že při případném průsaku znečištěné vody jsou tyto látky zachyceny v půdě a zmetabolizovány bakteriemi. Zbytek pitné vody, asi 52 %, je u nás vyráběn z povrchových zásobáren, a to v naprosté většině z chráněných vodárenských nádrží, kam se žádné odpadní vody nevypouštějí, a proto tam žádné zbytky léčiv nejsou. Vím jen o pár případech, kdy se u nás bere voda přímo z řek, které jsou však relativně čisté a navíc používají dost sofistikovaný způsob úpravy. Na základě těchto skutečností se hygienici domnívají, že přítomnost léčiv v pitné vodě není v České republice problémem,“ dodal MUDr. Kožíšek. Podle něj žádné vládní ani nevládní agentury, včetně Greenpeace, nemají o výskytu těchto látek v dodávané pitné vodě v ČR informace.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 14/2007, strana A13

Zdroj: