Přeskočit na obsah

Verdikt Ústavního soudu povede k zemětřesení v orgánech pojišťoven

Ústavní soud zrušil část pravidel pro volby správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, nově budou mít možnost ovlivňovat jejich chod také malí zaměstnavatelé a pojištěnci, kteří nejsou v odborech. Pro pojišťovny to bude znamenat zemětřesení ve složení jejich kontrolních orgánů. Zákonodárci mají čas do 30. září 2019, aby našli mechanismus, jak větší reprezentativnost správních a dozorčích rad zajistit. Jednou z možností je obdobně jako ve VZP dosadit volené zástupce z řad poslanců. Další možností jsou volby z řad pojištěnců dané pojišťovny. Zeptali jsme se ministerstva, zákonodárců i pojišťoven: Považujete změny voleb do orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven za významné? Jak by se optimálně měli pojištěnci a zaměstnavatelé do voleb správních a dozorčích rad zapojit? Vidíte v tom nějaká rizika?



 

  • Ing. Gabriela Štěpanyová,

ředitelka Odboru komunikace s veřejností a tisková mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud uložil zákonodárcům přijmout změny ve velice krátkém čase, ve kterém není možné stihnout dokončit chystaný zákon o zdravotních pojišťovnách, připraví ministerstvo do konce roku samostatnou novelu, kterou urychleně vyhoví požadavkům Ústavního soudu. Pracovní skupina už dostala k diskusi první teze novely. Ta musí být konformní se závěry Ústavního soudu a zároveň zohledňovat oprávněný zájem plátců pojistného a pojištěnců na řízení zdravotních pojišťoven.

Současně bude Ministerstvo zdravotnictví pracovat na novém zákoně o zdravotních pojišťovnách, který bude problematiku řešit komplexně a jehož návrh bude zpracován v průběhu příštího roku. Právní úprava ustavování orgánů VZP ČR bude revidována v příštím roce v rámci tohoto nového zákona o zdravotních pojišťovnách.

Nyní ministerstvo zdravotnictví pracuje na hodnocení dopadů této nové komplexní právní úpravy. Ještě doplňuji, že novela nebude jen provizorním řešením, ale podkladem, který využijeme právě při přípravě nového zákona. Cílem nového zákona o zdravotních pojišťovnách bude sjednocení současné dvojkolejné právní úpravy VZP a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, včetně tvorby orgánů. V tuto chvíli je předčasné hovořit o konkrétním řešení. Vše bude diskutováno se zdravotními pojišťovnami, zejména s ohledem na administrativní a technickou proveditelnost možných variant. V každém případě budou odstraněny současné nedostatky, které dle názoru Ústavního soudu zvýhodňují velké zaměstnavatele a neumožňují ostatním plátcům pojistného a pojištěncům podílet se na správě zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven rovnocenným způsobem.


 

  • MUDr. Miroslav Palát, MBA,

prezident CzechMed

Změny voleb do orgánů zdravotních pojišťoven jsou jedním z kroků k odpolitizování zdravotnictví. Nelze si dělat iluze, že by základní rysy zdravotnictví nebyly předmětem politického soupeření, ale na úrovni operativního řízení je zastoupení zaměstnavatelů a pacientů ve správních radách pojišťoven jednoznačně posun správným směrem. Jednoho však zaráží, že se změna – zatím – netýká VZP.

Zaměstnavatelé a pacienti by měli být nominováni svými zájmovými sdruženími či svazy, ať už to je Svaz průmyslu a dopravy ČR, či Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Pacienti pak Koalicí pro zdraví či organizacemi v ní sdruženými.

Rizika? V tuto chvíli snad žádná nejsou. Každá skupina zastoupená v orgánech zdravotních pojišťoven bude zastávat svoje stanoviska, ale je věcí složení rad a vyjednávacích dovedností, aby různé zájmy byly zastoupeny v proporci.


 

  • Mgr. Oldřich Tichý,

vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí VZP

Omlouvám se, ale nemyslím, že by VZP byla kompetentní vydávat k tomuto tématu jakákoli stanoviska.


 

  • Ing. Ladislav Friedrich, CSc.,

prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR

Rozhodnutí Ústavního soudu nepochybně otevře diskusi o dalším zakotvení zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Ústavní soud však pro úpravu způsobu voleb do orgánů pojišťoven ponechal dostatečnou dobu, a pro nejbližší období se tak nic nemění. Bude třeba hledat nějaký jiný způsob, jak určit „reprezentativního zástupce zaměstnavatelů“ a jak zapojit do možnosti ovlivnit volby všechny skupiny pojištěnců. Musíme však počítat s tím, že zvolené řešení musí být i rozumně realizovatelné; určitě by nemělo zbavit vlivu ty zaměstnavatele, kteří pojišťovny založili, vložili do nich majetek a úzce s nimi spolupracují. SZP ČR pečlivě prostuduje nález Ústavního soudu a budeme se snažit zpracovat ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví možné varianty nové úpravy té časti zákona, která pozbude na podzim příštího roku platnosti.


 

  • Ing. Darina Ulmanová, MBA,

ředitelka Zaměstnanecké pojišťovny Škoda

Nález Ústavního soudu k této problematice lze zcela jistě považovat za významný. Mluvit však o dopadu konkrétních změn je nyní předčasné, jelikož se fakticky nacházíme v mezidobí mezi vyhlášením nálezu a přijetím nové zákonné úpravy způsobu ustavování správních rad a dozorčích rad zaměstnaneckých pojišťoven.

Hledání optimálního způsobu, jak nastavit poměr zapojení těchto skupin, bude nepochybně jedním z klíčových bodů, se kterými se musí zákonodárce vypořádat, nicméně dle našeho názoru by měla být zachována významná role zaměstnavatelů jakožto majoritních plátců do systému veřejného zdravotního pojištění.

Hovořit o konkrétních rizicích je v této fázi opravdu obtížné, respektive předčasné. Možné je v tomto smyslu a v této fázi konstatovat, že eventuální volby za účasti všech pojištěnců a všech zaměstnavatelů by zcela jistě znamenaly značnou zátěž, především finanční, ale rovněž i organizační, což ve svém nálezu zmínil i Ústavní soud.


 

 

  • Ing. Ladislav Wagner,

vedoucí oddělení zdravotních programů

Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Způsob tvorby orgánů zaměstnaneckých pojišťoven nepochybně významným způsobem ovlivňuje jejich činnost. Domníváme se, že nález Ústavního soudu bude mít větší dopad, než se na první pohled zdá, a v konečném důsledku může znamenat, že v budoucnosti již nebude část orgánů volena z řad pojištěnců. Při odkladu vykonatelnosti nálezu vzal Ústavní soud v úvahu, že po částečném zrušení napadené právní úpravy by část členů orgánů zaměstnaneckých pojišťoven musela být volena všemi pojištěnci a zaměstnavateli, přičemž Ústavní soud vyslovil pochybnosti ohledně funkčnosti takového řešení. Z tohoto důvodu poskytl zákonodárci dostatečný čas na přijetí nové právní úpravy. Současně Ústavní soud konstatoval, že z platných právních předpisů nevyplývá právo pojištěnců volit členy orgánů zaměstnaneckých pojišťoven. Zákonodárce tedy bude muset připravit mnohem komplexnější úpravu příslušných ustanovení zákona.

Jsme přesvědčeni, že rozhodující roli při obsazování orgánů zaměstnaneckých pojišťoven by měli sehrávat původní zakladatelé těchto pojišťoven, kteří do nich mimo jiné investovali při založení významné částky.


 

  • Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.,

poslanec Parlamentu ČR, předseda podvýboru pro eHealth

Osobně mám několikaletou zkušenost z činnosti ve správní radě největší zdravotní pojišťovny a určitě bych měl řadu připomínek k tomu, jak se členové správní nebo dozorčí rady volí. Ať jde o jakoukoli zdravotní pojišťovnu, jednoznačně preferuji, aby v ní pracovali odborníci, kteří jsou znalí jak medicíny, tak práva, tak ekonomiky, poněvadž nad některými členy jen mohu kroutit tiše hlavou a ptát se proč? Zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven se to týká rovněž, ale s tím, že není od věci, aby tam byl zvolen zástupce jak samotných zaměstnanců, tak i kvalifikovaný odborník z řad pojištěnců. Je to důležité, protože zdravotní pojišťovna není jen správně hospodařící firma, ale taky firma se speciálním zaměřením na zajištění zdravotní péče pro své pojištěnce. Kvalitní, sofistikovanou debatu o zajištění zdravotní péče totiž v naší společnosti postrádám. Zdravotní pojišťovny mnohdy fungují jen jako distributoři finančních prostředků s důrazem na vyrovnaný rozpočet, místo aby si především hleděly zajištění optimální, racionální péče. Zásadní otázkou však je, zda opravdu potřebujeme sedm zdravotních pojišťoven, když si nekonkurují a všechny zajišťují péči dohodnutou na úrovni sazebníku výkonů stanoveného ministerstvem zdravotnictví. Téma zdravotních pojišťoven a jejich funkcionalita by mělo být prioritou při stanovení strategie našeho zdravotnictví, neboť chceme nejen solidární, moderní zdravotnictví, ale také zdravotnictví ufinancovatelné.


 

  • MUDr. Alena Dernerová,

senátorka

Jsem ráda, že Ústavní soud rozhodl, že se musí změnit model volby do orgánů zaměstnaneckých pojišťoven. Myslím si, že to je podstatné rozhodnutí. V současné době třetinu členů jmenuje vláda a dvě třetiny jsou vybrány z největších zaměstnavatelů a tzv. reprezentativních odborů. Po rozhodnutí Ústavního soudu jednu třetinu jmenuje stát, resp. ministerstvo zdravotnictví, a zbylé dvě třetiny budou z řad zaměstnavatelů a pojištěnců bez ohledu na velikost firem a bez ohledu na odbory. Jednou z možností voleb do správních a dozorčích rad je možnost přiřadit tyto volby k volbám krajským, tedy poprvé v roce 2020. V tomto případě by bylo zachováno právo lidí volit a být volen, což dosud nebylo. Dle mého názoru verdikt Ústavního soudu by měl vést k odstranění vlivu lobbistů.

Pokud nevíme, jak bude vypadat upravující volební řád, nemůžeme specifikovat ani případná rizika. Můžeme o nich diskutovat, až něco bude předloženo.


 

 

  • Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.,

 

exministr zdravotnictví

Orgány pojišťoven nebyly voleny spravedlivě… Zásadní změny pojišťoven v budoucnu… Revoluce. Tak je možno parafrázovat titulky, které doprovázely rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) v první polovině letošního září. To po třech letech od podnětu senátorů přineslo úkol pro ministerstvo zdravotnictví vymyslet, jak mají čtyři miliony pojištěnců volit stovku členů rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (ZZP). Úkol pro legislativce nemalý, zejména v době, kdy se znovu ozývá záměr spojit dva zákony, jeden pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a druhý pro šest ZZP, do jediné právní normy. Možná by k nápravě stačil ústavně čistý mechanismus ustavení členů rad, jaký je u VZP, a k tomu třeba povinnost, aby v každé radě byl jeden zástupce zdravotně postižených.

ZZP se bránily, aby měly podmínky stejné jako VZP, ale ÚS neuznal jejich argumenty, že jsou „resortně, oborově a podnikově omezeny“. Naopak, bez mrknutí oka je označil za zdravotní pojišťovny všeobecné. Jistě je to pro ně ztráta určitého výsadního postavení, možná to dokonce bude pro některé politiky impulsem dále prosazovat zřízení jen jediné zdravotní pojišťovny. Soud však rozhodoval o tom, zda je pár vysokých funkcionářů dosazeno na místa dobře, či špatně. Ne o tom, zda správu zdravotního pojištění centralizovat a snáze kontrolovat, či naopak zda více podpořit pluralitu pojišťoven a účinněji využít jejich know‑how. Rozhodnutí Ústavního soudu napravilo prohřešek v zákoně a zaplať pán bůh, že tuto instituci máme. Paradoxně však ti, kteří vyhráli a stížnost k ÚS podali, tak trochu způsobili, že hora porodila myš. Jeden zanedbaný koutek naší zdravotnické legislativy bude vyčištěn, ale obrovské množství práce okolo toho mohlo být využito v oblastech, které zdravotnictví trápí daleko více.


 

 

  • Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.,

 

senátor, ředitel MOÚ Brno

Dynamicky, už po čtvrtstoletí navyklého, teď spějeme k regeneraci orgánů zaměstnaneckých pojišťoven. Donedávna převládal názor, že nemožno dráždit dobyté odborové, firemní a jiné pozice již dosazených a usazených. Na přetřes by však teď mělo přijít i pár všetečných otázek. Ostatně kdy jindy. V čem jsou zaměstnanecké pojišťovny zaměstnanecké, když pojišťují kdekoho, a ještě v tom soutěží? Takže pak má pojišťovna třeba 700 000 pojištěnců a pouhá tři procenta jejích klientů spadají do zaměstnaneckého rámce, který názvem deklaruje. To jen jako nejmenovaný konkrétní příklad. Máme tedy jednu všeobecnou zdravotní pojišťovnu pro všechny a dalších šest pojišťoven zevšeobecnělých, také pro všechny. Proč je pak máme zakotveny ve dvou oddělených zákonech, když shodně distribuují jedno mandatorní zdravotní pojištění, lépe řečeno zdravotní daň? Připojišťovat na cokoli stran zdravotní péče se zatím ani nechce, ani neumí. V čem si naše zdravotní pojišťovny vlastně konkurují? Jsou‑li to benefity zbytné a nevýznamné, čert je vem a do řádného pojištění se zahrnovat nemají. Jsou‑li to benefity v péči nezbytné či významné, pak je to námět k forenznímu řešení nerovnosti v nakládání s povinným zdravotním pojištěním. Obé by bylo špatně.

A jsou ony orgány, které mají být nyní personálně revitalizovány, spíše kontrolní, nebo určující strategii? Obojí vyžaduje nejen mandát, ale také kvalifikaci. Už asi tušíme, že nás do budoucna nespasí demokracie athénská, lidová, křesťanská, sociální, občanská ani liberální, ale budeme se muset zamyslet nad demokracií kompetentní. Jde o kvalifikovaný dohled nad užíváním veřejných zdrojů. Kdože je na dohled, kdo vykoná dohled i s rozhledem nebo rozhled i s dohledem? Toť aktuální otázka, nemají‑li se pouze obměnit jména, ale také popřirovnat systém. Je třeba i vědět, co kde fičí v zahraničí. A vidím‑li rizika? Jistě. Ta obvyklá. Život lidský je krátký. Čas a člověčí energie jsou vzácné komodity. Existuje trvalé riziko zbytnosti čehokoli, co není nezbytné, potřebné, zdůvodněné, funkční a dost akční.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…