Veřejné a soukromé banky pupečníkové krve
O tom, že problém nepřetřásají zdaleka jen obyvatelé české kotliny a moravských úvalů, svědčí výmluvně fakt, že mu věnoval svůj „koutek etiky“ prestižní vědecký časopis PLoS Medicine. Pohled na stránky tohoto periodika může být cenný i pro hledání „české odpovědi“ na znepokojivé otázky provázející využívání pupečníkové krve. Výchozí situace a průvodní peripetie jsou všude zhruba stejné. Z placenty lze po porodu odebrat krev, kterou je následně možné skladovat dlouhé roky ve zmraženém stavu. Tuto krev mohou lékaři použít pro transplantaci jako alternativu kostní dřeně, protože i ona je zdrojem krvetvorných buněk. Pro získávání pupečníkové krve se nabízejí dva přístupy. První spočívá v darování veřejné bance, odkud je pak pupečníková krev vybírána podobně jako kostní dřeň pro transplantace každému, kdo ji potřebuje a ukáže se jako vhodný příjemce. Soukromé banky nabízejí nastávajícím rodičům možnost uskladnit pupečníkovou krev dítěte výhradně pro jeho vlastní potřebu.Terapie pro všechny
Je nepravděpodobné, že by došlo k použití vlastní pupečníkové krve. Jako zastánci veřejných bank skladujících dobrovolně darovanou pupečníkovou krev pro transplantace nepříbuzným příjemcům vystoupili na stránkách PLoS Medicine gynekolog Nicholas M. Fisk a dětská hematoložka Irene A. G. Robertsová z londýnské Imperial College. Oba se odvolávají na dobré zkušenosti, které lékaři s veřejnými bankami pupečníkové krve v uplynulých letech získali. Transplantace pupečníkové krve příjemcům, kteří nejsou příbuzní s dárcem, mají velmi dobré výsledky především u dětí. Ve srovnání s jinými postupy transplantace krvetvorných buněk je provází méně problémů spojených s reakcí těla příjemce na transplantované buňky. Dodávají, že založení bank pupečníkové krve zvýšilo šanci na transplantaci krvetvorných buněk i pro etnické skupiny, pro které je v bankách kostní dřeně obtížné najít vhodného dárce. Tito autoři se nestavějí ani proti uskladnění pupečníkové krve příslušníků rodin, kde se vyskytují dědičné choroby léčené transplantací krvetvorných buněk. Razantně však vystupují proti skladování pupečníkové krve novorozenců pro jejich vlastní potřebu v rodinách, kde se podobné choroby nevyskytují.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 6/2005, strana 6
Zdroj: