Většině nežádoucích lékových interakcí lze zabránit

Kvůli nežádoucím lékovým interakcím je v Česku každoročně hospitalizováno na 3 400 pacientů a zhruba 230 jich zemře. Podle propočtů AIFP přichází české zdravotnictví kvůli nevhodným kombinacím léků o téměř 850 milionů korun za rok.

Data jsou přepočtena z britského výzkumu, který se uskutečnil ve městě Merseyside ve dvou nemocnicích se spádovou oblastí zahrnující 630 000 lidí. V Česku se dosud podobný výzkum neuskutečnil. Podle výkonného ředitele AIFP Mgr. Jakuba Dvořáčka, MHA, by se zhruba třem čtvrtinám nechtěných lékových interakcí, a tedy ztrátě lidských životů a stamilionů korun dalo zabránit sledováním preskripce, což umožní od roku 2018 povinný elektronický recept, a tedy elektronická evidence léků.

Jak pomoci pacientům proti lékovým interakcím

Jak mohou lékaři a lékárníci pomoci pacientům, aby u nich nežádoucí lékové interakce nenastaly, řekl MT farmaceut Mgr. Petr Průša z online poradny www.znamsveleky.cz. Potřebné znalosti získávají lékaři a lékárníci formou celoživotního vzdělávání a od roku 2014 se mohou obrátit také na zmíněnou poradnu, která shromažďuje veškeré informace o interakcích léků užívaných v Česku.

Pro lékaře i lékárníky uspořádal například Educapharm školení z výsledků studie, kterou provedl pro ZP Škoda. Upozornil na konkrétní rizikové léky. Jejich preskripce se následně snížila, a to bez dopadu na zdravotní stav pacientů. Lékové interakce mají v curriculu farmaceuti i lékaři, konkrétně například na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové, jejímž absolventem Průša je, se tímto problémem podrobně zabývají studenti ve farmakologii a v lékárenské péči.

Webová poradna je anonymní, takže nelze poznat, zda se ptá lékař, či pacient, každý udá jen svoji e‑mailovou adresu, na niž chce dostat odpověď. Citlivé osobní údaje se nesbírají. Poradna je projektem AIFP a využívá sofistikované databáze společnosti INFOPHARM a. s. Nejde tu ale jen o automatizované vyhledávání rizikových kombinací, do projektu jsou zapojeni studenti a absolventi farmaceutické fakulty, kteří se na výsledky podívají a vše zkontrolují, než je odešlou tazateli. Podívají se na interakce a finální zprávu upraví tak, aby pacient dostal to, co je pro jeho ošetřujícího lékaře klíčové. Odpovědi dostane tázající zdarma do 48 hodin.

Systém má sloužit také lékařům

Podle Dvořáčka systém slouží nejen pacientům, měl by sloužit také lékařům. „Žijeme v zemi, kde elektronizace zdravotnictví nepostupuje tak rychle, jak bychom si přáli. Lékař ne vždy má informace o všech přípravcích, které pacient má předepsané,“ řekl s tím, že situaci komplikují volně prodejné léky, doplňky stravy, nevhodnou reakci mohou ve spojení s léky vyvolat i potraviny či alkohol.

„Doposud bylo v poradně zodpovězeno téměř 33 000 dotazů, téměř v desetině případů byly odhaleny duplicity, tedy užívání léků se stejnou účinnou látkou, ve 35,5 procenta léková interakce. Nejčastěji se problémy vyskytují u léků působících na kardiovaskulární systém a léků ovlivňujících srážlivost krve,“ upřesnil Průša. Počty zjištěných interakcí za dobu fungování poradny stouply. Loni mělo alespoň jednu interakci mezi užívanými léky 34,9 procenta tazatelů, letos už je to 35,5 procenta.

Lékových interakcí přibývá

Lékových interakcí a s tím i ohrožení pacientů přibývá. Spotřeba léků stoupá ročně o 2,5 procenta, spolu s tím i riziko jejich nesprávného užívání. „Léků se předepisuje čím dál víc, důležitost tomu přidává i to, že populace stárne, senioři užívají léků víc,“ vysvětlil Průša. Lékárníci doporučují, aby pacienti chodili s recepty do stejné lékárny, mohou si tam nechat vést svůj lékový záznam, takže je lékárník může upozornit, když například přinesou recepty od několika lékařů, že dané přípravky by neměli užívat současně, protože hrozí léková interakce, nebo že jde o léky různých názvů se stejnou účinnou látkou, takže se mohou předávkovat a poškodit si zdraví.

Typickým příkladem jsou podle vedoucí oddělení Výdeje II Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice Motol PharmDr. Veroniky Krajčové léky s paracetamolem, předávkování může vést až k selhání jater. Dalším příkladem je třezalka, která omezuje působení antikoncepce, citrusové plody zase nelze užívat spolu s některými antidepresivy či antiepileptiky. Alkohol nepříznivě ovlivňuje působení léků na depresi a přípravků s tlumivým účinkem. Některá antibiotika se při užívání mléčných výrobků nevstřebávají. Na rizika nevhodných kombinací by měl lékař při preskripci pacienta upozornit, při výdeji léků pak i lékárník.

„Pokud víme, že vydávaný lék má vysoký potenciál způsobit nežádoucí interakci, cíleně se pacienta vyptáváme, jaké další léky bere. Týká se to řady antidepresiv, antiepileptik či třeba statinů,“ upřesnila. Nepříznivě může ovlivnit působení léků například také kouření. PharmDr. Krajčová doporučuje pacientům, aby k lékaři chodili se soupisem léků, jež užívají, ve stresu v ordinaci si málokdo na všechny užívané léky a potravinové doplňky vzpomene. Ještě kritičtější je situace na pohotovostech, kde soupis užívaných léků pomůže lékaři při rozhodování o další léčbě.

Nežádoucí účinky léků jsou způsobeny i interakcemi

Nežádoucí účinky léků jsou podle zveřejněných analýz čtvrtou až šestou nejčastější příčinou úmrtí, dvě třetiny nežádoucích účinků jsou zapříčiněny lékovými interakcemi. Některé lékové interakce jsou žádoucí, například kombinace antimikrobních látek či cytostatik, další interakce jsou klinicky nevýznamné, nejzávažnější skupinu tvoří lékové interakce nežádoucí. Nejvýznamnější lékové interakce se dějí na úrovni metabolického systému P450. Řadu interakcí mohou lékárníci zachytit už při výdeji léčiva, cíleně se ptají pacientů u léků s vysokým potenciálem lékových interakcí. Lékárníci zachycují i omyly v preskripci, konzultují předepsané přípravky s lékařem. Problémy mohou pacientům způsobit také duplicitní preskripce, kdy několik lékařů předepíše pacientovi léky různých názvů se stejnou účinnou látkou, lékárníci ověřují na receptech i správné dávkování. Pacienti by se proto podle PharmDr. Krajčové měli svého lékaře či lékárníka ptát, zda předepsaný lék je pro ně vhodný.

Zdroj: