VFN posouvá péči o duševně nemocné do 21. století

VFN v Praze otevřela nové Centrum denních stacionářů v rekonstruované historické budově areálu Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN. Projekt představuje významný krok v transformaci psychiatrické péče směrem k modernímu, komunitně orientovanému modelu, který podporuje léčbu pacientů v jejich přirozeném sociálním prostředí.

Nové centrum nabízí komplexní zázemí pro ambulantní péči o pacienty s duševními poruchami, doplňuje tak síť služeb v rámci reformy psychiatrie, jejímž cílem je omezit nutnost hospitalizací. Denní stacionáře umožňují pacientům docházet na intenzivní terapeutické programy během dne a následně se vracet do domácího prostředí. Tento přístup se uplatňuje jak v prevenci hospitalizace, tak v doléčovacím období po ukončení lůžkové péče.

„Denní stacionáře mohou nahradit hospitalizaci v případě rozvíjejících se závažných duševních poruch a také hrají roli ve velmi citlivém doléčovacím období po hospitalizaci, kdy je třeba postupné zapojování a zvyšování nároků na pacienta, který se navrací zpět do života. Každý takový program musí být specificky ušit na míru potřebám pacientů a nelze jej provozovat pro všechny skupiny najednou. Proto velmi vítáme, že se podařilo zrekonstruovat historickou budovu, která již v minulosti sloužila pacientům,“ uvedl při slavnostním otevření nových prostor doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN.

Do nových prostor se přesouvá denní stacionář pro dospělé, adolescenty a pacienty s poruchami příjmu potravy – s celkovou kapacitou až 60 pacientů. Ve stávajících prostorách zůstává stacionář pro seniory, který je integrální provozně-technickou, personální i programovou součástí gerontopsychiatrického oddělení pro klienty starší 65 let.

Péče v denním stacionáři je poskytována multidisciplinárním týmem složeným z lékařů, psychologů, psychoterapeutů, sester, sociálních pracovníků a dalších odborníků. Součástí programů jsou individuální, skupinové i rodinné terapie, psychoedukace, rehabilitační a aktivizační aktivity včetně arteterapie, ergoterapie či nácviku sociálních dovedností. „V posledním roce těmito stacionáři prošlo okolo 250 pacientů a zájem o tyto služby neklesá, ba naopak. Právě v období po covidové epidemii zaznamenáváme velký zájem zejména nezletilých pacientů a jejich rodin trpících širokým spektrem úzkostně depresivních obtíží a poruch vázaných na dospívání,“ vysvětluje primářka Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN doc. MUDr. Eva Kitzlerová, Ph.D. V nových stacionářích se v léčbě trvající nejčastěji dva až tři měsíce může vystřídat podle jejích slov zhruba 400 lidí.

Zájemci o pobyt ve stacionářích podstupují vstupní konzultaci s lékařem, vhodné je doporučení psychologa, psychiatra anebo pediatra, zejména u adolescentů, není to ale nezbytnou podmínkou, zájemci přicházející „přímo z ulice“ převažují. Hlavním kritériem je stabilizovaný stav pacienta umožňující ambulantní léčbu a pravidelnou docházku. V některých případech do stacionářů přicházejí pacienti v rámci péče navazující na hospitalizaci v psychiatrických zařízeních.

Budoucí kroky směřují k posílení péče o duševní zdraví mladé generace

Psychické zdraví populace se zhoršuje a za alarmující můžeme dnes označit situaci v dětské a adolescentní populaci. Dětských psychiatrických lůžek přesto od roku 2017 ubývalo na současných zhruba 550, přičemž zapotřebí by jich bylo podle odborných odhadů o tři stovky více.

„V rámci dlouhodobých plánů a vzhledem ke společenské poptávce a krizi v oblasti dětské psychiatrické péče bychom rádi vytvořili centrum komplexní péče o dětské a adolescentní pacienty, které by doplnilo služby dětským pacientům,“ nastínil doc. Anders. Konkrétně jde o vytvoření standardního dětského lůžkového oddělení a jeho propojení s celostátně unikátním, již čtyři roky fungujícím Dětským a dorostovým detoxifikačním centrem a Denním stacionářem pro adolescenty. Významnou devizou podle něho je, že zde disponují terapeutickými týmy a vzdělávají v rezidenčních programech kolegy, kteří se chtějí věnovat dětské a dorostové psychiatrii, s perspektivou nového oddělení.

Jak je přesvědčen, změny systému psychiatrické péče by se právě měly dotknout i takzvané semimurální péče, kdy není pacient odtržen od svých blízkých a domácího prostředí. „Možnost nebýt hospitalizován je pro naše pacienty velmi důležitá a vnímají ji velmi pozitivně i ve smyslu vlastních kompetencí,“ dodává přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN.

Jak odborníci zdůrazňují, součinnost rodičů při léčebných postupech je nezbytným požadavkem pro přijetí adolescentů do stacionáře a práce s rodinami je zásadní integrální součástí terapeutických programů, a to formou jak individuálních rozhovorů, tak skupinových setkání. V urgentních případech mohou rodiny využít i služeb krizového interventa, k dispozici je sociální poradenství a adiktologické konzultace.

Denní stacionář pro adolescenty je specializované zařízení pro diagnostiku a léčbu psychických poruch dospívajících. Poskytuje služby klientům od 14 do 19 let a zaměřuje se na léčbu problémů z okruhu poruch dospívání, jako jsou emoční poruchy, adaptační poruchy, psychosomatické poruchy, neurotické poruchy, poruchy příjmu potravy, postcovidové následky spojené se sociální izolací adolescentů a další. Standardní délka programu je zde osm týdnů.

Denní stacionář pro pacienty s poruchou příjmu potravy nabízí léčebný program v délce jednoho až tří měsíců. Pacienti mají k dispozici skupinovou psychoterapii, program dále zahrnuje komunity, nutriční terapii a režimovou edukaci. Podmínkou přijetí do stacionáře je věk nad 17 let a BMI klientky/ta nad 16. O přijetí do programu rozhoduje multidisciplinární tým.

Pro nemocné s poruchami příjmu potravy klinika nabízí již tradiční Klub pro rodiče a příbuzné vedený specializovaně zaměřeným psychologem, kde klienti obdrží informace o povaze onemocnění, možnostech léčby a nezbytném aktivním zapojení všech členů rodiny do procesu léčby. „Cílem stacionářů je postupně zapojit pacienty do aktivit běžného života. Program je vždy komplexní, obsahuje specifická opatření stabilizující denní rytmus, fototerapii, léčebnou tělesnou výchovu, společné stravování, ale také především specifickou psychoterapii,“ doplňuje primářka Kitzlerová.

Fototerapie je nezbytnou součástí péče o duševně nemocné

Specifickým prvkem centra je využití fototerapie prostřednictvím plnospektrálního osvětlení, které podporuje synchronizaci biologických rytmů pacientů a doplňuje léčbu zejména u afektivních poruch a poruch spánku.

„Expozice plnospektrálním zdrojům světla se osvědčuje při synchronizaci biologických rytmů pacientů pohybujících se v prostorech, kde tráví nejvíce času. Na klinice fototerapii využíváme jako podpůrnou léčbu všech typů psychických poruch, které doprovázejí poruchy rytmu spánek/bdění, tj. afektivních poruch, poruch spánku, ale i deliriózních stavů u starších nemocných,“ popisuje přednosta kliniky doc. Anders.

Moderní prostory zahrnují terapeutické místnosti, edukační zázemí, relaxační zóny i venkovní terapeutickou zahradu. Rekonstrukce historické budovy byla realizována s podporou Ministerstvo zdravotnictví České republiky a celkové náklady dosáhly 75 milionů korun.