Více než polovinu nemocných TBC v ČR tvoří cizinci

Přestože se Česká republika dlouhodobě řadí mezi země s nízkým výskytem TBC, Světový den boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března, si připomínají nejen pneumologové. Tato sociální choroba totiž odráží i stav společnosti. Jaká je aktuální situace a co ukazují data?

Z globálního pohledu je TBC nejčastější infekční příčinou úmrtí. Lékaři, kteří vystoupili 12. března v Praze na tiskové konferenci „Tuberkulóza odolává – i kvůli migraci“, se shodují, že v naší zemi je případů TBC více, než by si přáli. Podle předběžných výsledků za rok 2025 jde celkem o 429 případů oproti WHO doporučeným maximálně 267 – za jejich vyšším počtem stojí především migrace. V loňském roce cizinci (lidé narození mimo ČR) tvořili více než polovinu (52 %) všech případů. Jednalo se především o Ukrajince, kterých bylo 136 z celkového počtu 225 cizinců.

„Před válkou tady pobývalo zhruba 200 000 Ukrajinců, v posledních třech letech je jich asi 600 000, tedy trojnásobek. Jejich počty se odrážejí i v počtech hlášených tuberkulóz,“ řekl MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou při Fakultní nemocnici Bulovka. Doplnil, že samotná Ukrajina je země s velmi vysokým výskytem TBC. Nejčerstvější odhad WHO za rok 2024 představuje 86 případů na 100 000 obyvatel, zatímco v ČR je to mezi čtyřmi až pěti případy.

Rizikoví jsou překvapivě také Filipínci (loni 11 případů), kterých v ČR podle odhadů žije zhruba 15 000. Podle MUDr. Ivany Hricíkové, vedoucí lékařky Centra vysoce specializované péče o pacienty s multirezistentní tuberkulózou Fakultní Thomayerovy nemocnice, jde například o ženy, které se sem provdaly, nebo muže, kteří zde pracují převážně v dělnických profesích. Filipíny patří z hlediska výskytu TBC mezi rizikové země.

Skutečný počet nemocných je však zřejmě mnohem vyšší, než uvádějí statistiky. „Velká část nemocných není diagnostikována, tudíž ani léčena, takže nemoc šíří dál. Ještě závažnější ovšem je, že každá čtvrtá až pátá diagnóza tuberkulózy je u člověka, který je HIV pozitivní, a každá třetí až čtvrtá u nemocného, který má multirezistentní formu,“ uvedl Jiří Wallenfels.

Pokud jde o lokalizaci TBC, plicní aktuálně představuje 90 procent všech případů a 10 procent je mimoplicních.

Situace v regionech se liší

Z hlediska regionů zaujímá první místo v „žebříčku“ nemocných tuberkulózou podle předběžných údajů za loňský rok Praha s incidencí 8,4 případu na 100 000 obyvatel (116 případů), následovaná Plzeňským krajem s incidencí 5,6 (34 případů).

„Velice zajímavá je situace v Jihočeském kraji, který loni patřil mezi kraje s nejvyšší incidencí tuberkulózy. Nad celostátní průměr se dostal po více než dvaceti letech. S 29 případy měl incidenci 4,4 na 100 000 obyvatel,“ řekl MUDr. Wallenfels s tím, že naopak „nejklidnějším“ krajem byl Zlínský s méně než dvěma případy (přesně 1,9) na 100 000 obyvatel.

Jednoduchá a levná diagnostika

„Je velkou výhodou, že tuberkulózní nemoc se dá najít jednoduchým způsobem, a to rentgenovým vyšetřením. Rentgen ze štítu se už nedělá, protože to znamenalo velkou radiační zátěž a nemělo to velký přínos. Dnešní moderní binární rentgenové přístroje, které máme v ČR, dokážou s velkou mírou pravděpodobnosti tuberkulózu vyloučit. Obyčejný rentgen, který stojí pár korun a má minimální radiační zátěž, dokáže naprosto spolehlivě nalézt lidi, kteří k nám přicházejí a mají tuberkulózní nemoc, o níž nemusejí vědět, mohou tedy pro nás být potenciálně nebezpeční,“ popsal prof. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Plicním lékařům se loni podařilo prosadit, aby lidé přijíždějící do Česka za prací prošli vstupní lékařskou prohlídkou u praktického nebo závodního lékaře. Její součástí je i rentgen plic, který tuberkulózní ložiska dokáže odhalit.

„Prohlídky se však netýkají lidí, kteří zde pracují načerno nebo přijíždějí za jiným účelem. Trápí nás také agentury, které sem vozí na práci lidi z rozvojových zemí, kde počty případů TBC přesahují 40 na 100 000 obyvatel,“ vysvětlil profesor Koblížek. Podle něj by každý, kdo žádá o dlouhodobý pobyt, mohl absolvovat krevní testy, jež by přítomnost tuberkulózy i její latentní formy vyloučily.

Skoro všechny nemocné lze úspěšně léčit

„Léčba trvá většinou půl roku. Když jde o ‚hodnou‘ tuberkulózu, která je senzitivní na léky, tak stojí pár tisíc korun. Multirezistentní tuberkulóza ale vyjde na 900 000 korun, nebo i mnohem víc,“ řekl Vladimír Koblížek.

Podle předběžných dat z národního Registru tuberkulózy loni přibylo 24 případů multirezistentní tuberkulózy. „Těmto nemocným musíme nasadit kombinace poměrně drahých léků. Léčba jednoho pacienta se pohybuje kolem milionu korun. Standardně dnes léčíme většinu pacientů šest měsíců, někdy je ale potřeba léčbu užívat 9 až 18 měsíců, než se pacient infekce zbaví. Bohužel, někteří z nich jsou nepojištěni, a tak úhrada léčby dopadá na nás. Jsme totiž jediné místo, kde se lidé s rezistentní formou tuberkulózy léčí,“ potvrdila MUDr. Hricíková.

Jako příklad dobré praxe profesor Koblížek uvedl skandinávské země, které nemocné TBC aktivně vyhledávají a zdarma léčí. „I nepojištěný zaléčený člověk je velký přínos pro společnost, protože nikoho dalšího nemůže nakazit,“ zdůraznil. Zároveň doporučil vyhledávat TBC u cizinců z rizikových zemí, což jsou státy s incidencí více než 40 na 100 000 obyvatel, a také u osob s oslabenou imunitou.

Pokud jde o vakcínu, ta podle profesora Koblížka není v ČR hlavním nástrojem pro kontrolu TBC, protože u nás máme minimální riziko nákazy malých dětí od rodičů nebo prarodičů. „Proto nám WHO dlouhodobě doporučuje vakcinaci přerušit, protože vakcína chrání jenom nejmenší děti těsně po narození, když se setkají s aktivní tuberkulózou u svých nejbližších v okruhu rodiny,“ řekl s tím, že vakcína pro dospělé zatím neexistuje, ale je ve vývoji.

MUDr. Hricíková upozornila, že Mycobacterium tuberculosis likviduje sluneční svit. Místa, kde bacil může naopak přežívat, jsou podle ní například staré chalupy, kde se dlouhodobě nevětrá a je tam tma. „Inkubační doba se pohybuje od čtyř do osmi týdnů, ale může to být až několik let,“ uvedla lékařka.

A na závěr ještě odpovíme na otázku, proč má Světový den boje proti tuberkulóze svůj „svátek“ 24. března. Právě v tento den před 144 lety oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, který TBC způsobuje.