Přeskočit na obsah

Více pohybu a méně hodin u TV snižuje riziko spánkové apnoe

muž, televize, lenost
Foto: shutterstock.com

Zvýšení fyzické aktivity a trávení méně hodin denně sezením u televize je spojeno s podstatně nižším rizikem vzniku obstrukční spánkové apnoe (OSA). Takové jsou závěry nového výzkumu zveřejněného v European Respiratory Journal. Jedná se o první studii, která současně hodnotí fyzickou aktivitu a sedavé chování ve vztahu k riziku OSA.

Obstrukční spánková apnoe je stav, kdy během spánku dochází k opakovanému přerušení dýchání, což mimo jiné snižuje koncentraci kyslíku v krvi. Mezi běžné příznaky patří chrápání, narušení spánku a pocit nadměrné únavy. K závažným komplikacím značícím špatně zvládnutou OSA patří zvýšené riziko vysokého krevního tlaku, cévní mozkové příhody, infarktu myokardu, nepravidelného srdečního rytmu a diabetu 2. typu. Mírnou až těžkou formou OSA je podle odhadů celosvětově postižena přibližně 1 miliarda dospělých ve věku 30–69 let.

Tým pod vedením prof. Tianyi Huanga, epidemiologa z Brigham and Women’s Hospital a Harvard Medical School v USA, zkoumal, zda méně fyzicky aktivní a sedavý způsob života zvyšuje riziko OSA. Analyzovány byly zdravotní údaje od více než 138 000 amerických mužů a žen, kteří na začátku studie neměli klinicky diagnostikovanou OSA. Na konci období sledování trvajícího 10–18 let byla u 8 733 účastníků diagnostikována spánková apnoe.

Vědci v rámci svých analýz zohlednili další faktory, které mohou ovlivnit riziko OSA, včetně věku účastníků, indexu tělesné hmotnosti (BMI) a toho, zda kouřili nebo pili alkohol. Při porovnání lidí, kteří prováděli aktivity odpovídající dvěma hodinám chůze týdně průměrným tempem, s lidmi, jejichž úroveň aktivity byla ekvivalentní třem hodinám běhu týdně, zjistili, že kohorta s vyšší úrovní aktivity měla o 54 procent nižší riziko rozvoje OSA.

Lidé, kteří trávili více než čtyři hodiny denně sledováním televize, měli o 78 procent vyšší riziko OSA než ti, kteří vedli nejméně sedavý způsob života. Lidé se sedavým zaměstnáním měli o 49 procent vyšší riziko OSA než ti, kteří v průběhu dne sedí nejméně. Data však naznačují, že u lidí, kteří musejí každý den trávit dlouhé hodiny sezením, jako jsou pracovníci v kancelářích, může zvýšení fyzické aktivity ve volném čase snížit riziko OSA. Podobně ti, kteří kvůli fyzickým omezením nejsou schopni vykonávat větší fyzickou aktivitu, mohou také snížit své riziko OSA snížením počtu hodin sezení, častějším stáním nebo vykonáváním jiných nenáročných činností.

„Viděli jsme jasný vztah mezi úrovněmi fyzické aktivity, sedavým chováním a rizikem OSA. Lidé, kteří dodržovali současné pokyny Světové zdravotnické organizace pro fyzickou aktivitu spočívající v dosažení alespoň 150 minut mírné aktivity týdně a kteří strávili méně než čtyři hodiny denně sezením u televize, měli podstatně nižší riziko OSA. Důležité je, že jsme viděli, že jakékoli další zvýšení fyzické aktivity a/nebo zkrácení sedavých hodin může mít výhody spočívající ve snížení rizika vzniku OSA,“ uvedl prof. Huang, podle něhož rozdíl v riziku OSA mezi sedavou prací a časem stráveným sezením při sledování televize lze vysvětlit jiným chováním, které s těmito činnostmi souvisí. Například pojídání snacků a pití sladkých nápojů pravděpodobněji souvisí právě se sledováním televize ve srovnání se sedavým zaměstnáním. Toto chování by také mohlo vést k dalšímu přírůstku hmotnosti, což je další z rizikových faktorů OSA.

Podle prezidentky Evropské respirační společnosti a konzultantky v oboru respirační a spánkové medicíny v Royal Brompton Hospital ve Velké Británii profesorky Anity Simondsové, která se výzkumu neúčastnila, je obstrukční spánková apnoe běžná a všudypřítomná porucha, která může mít vážný dopad na kvalitu života lidí. Ačkoli toto onemocnění lze zvládnout pomocí moderní léčby, pouze malá část studií se zaměřuje na prevenci. Zdravotničtí pracovníci by podle prof. Simondsové měli upřednostňovat prevenci a podporovat lidi, kteří jsou vystaveni riziku vývoje OSA, aby byli aktivnější, než bude příliš pozdě. „Tato studie doplňuje důkazy o důležitosti udržování aktivního životního stylu při prevenci plicních onemocnění a je povzbudivé, že i malé zvýšení fyzické aktivity nebo snížení sedavých hodin by mohlo přinést potenciální výhody. Tuto důležitou informaci je potřeba dostat k našim pacientům a jejich rodinám jak v primární péči, tak na plicních klinikách,“ dodala.

Jak vědci přiznávají, studie se opírala o údaje o zdraví, které uváděli sami pacienti, a které mohou tudíž být potenciálně méně spolehlivé. V budoucím výzkumu by mohlo být ke zlepšení přesnosti údajů využito více nositelných technologií monitorujících zdraví.

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…